Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 231/2021-55
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, LL. M.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa
o zaplacení 14 077 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 23. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 6 077 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně
od 23. 8. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 323 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. jméno příjmení,
LL. M., advokáta se sídlem v obec.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 23. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 6 077 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 23. 8. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 323 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL. M., advokáta se sídlem v [obec].</b>
1. Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 22. 9. 2021, ve znění doplnění žaloby ze dne 28. 1. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 077 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 31. 8. 2020 uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč na účet uváděný žalovaným pod č. bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr uhradit
v 24 měsíčních splátkách, včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni také poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně a dále, že bylo sjednáno, že v rámci 2. až 8. splátky je žalobkyní účtován úrok ve výši 392 Kč. Následně tvrdila, že žalovaný 1x požádal o prodloužení splatnosti aktuální splátky, když za tento úkon žalobkyně požadovala uhrazení poplatku ve výši 792 Kč. Dále uvedla,
že pro porušení splácet úvěr řádně a včas byl úvěr ke dni 22. 2. 2021 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k jeho uhrazení. Závěrem tvrdila, že požaduje zaplacení celkové částky 14 077 Kč, která je tvořena nesplacenou jistinou po zesplatnění ve výši 7 998 Kč, poplatkem
za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 264 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatku za SMS servis v celkové výši 245 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti v celkové výši 792 Kč, úroků ve výši 1 568 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 560 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 956 Kč a zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 87,39 Kč za období od 23. 8. 2021
do 21. 9. 2021 a 8,5% úrok z prodlení z částky 14 077 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení. Současně tvrdila, že žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy.
2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena elektronicky, prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně. Žalovaný požádal žalobkyni o konkrétní výši úvěru a poté,
co mu byly žalobkyní zaslány předsmluvní informace a návrh smlouvy o úvěru, byla smlouva uzavřena zadáním SMS kódu, zaslaného žalobkyní žalovanému. Podpisový kód, kterým žalovaný smlouvu podepsal, byl zadáván v zabezpečeném webovém rozhraní žalobkyně webová adresa, do kterého má přístup pouze žalovaný na základě zvoleného hesla. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný projevil jednoznačně vůli uzavřít smlouvu, když jeho projev vůle byl stvrzen SMS kódem, zaslaným žalobkyní na verifikované telefonní číslo.
3. Ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že prověřovala bonitu žalovaného z externích registrů, např. SOLUS a NRKI a na základě takto zjištěných údajů zjistila limit nejvyšší měsíční splátky. Žalobkyně zjistila, že žalovaný byl anonymizováno 5 slov částka, anonymizována čtyři slova částka anonymizována čtyři slova, anonymizována čtyři slova anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno anonymizováno dle údajů ČSÚ, platných v době poskytování úvěru. Dále tvrdila, že provedla lustraci žadatele v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z úvěrové smlouvy
(příjmení žádosti číslo) a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč s tím, že poskytnutou částku vyplatí
na bankovní účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr zaplatit včetně poplatku ve výši 264 Kč v 24 měsíčních splátkách. Ve smlouvě byl sjednán poplatek
za doplňkovou službu expres výplata v částce 199 Kč, poplatek za doplňkovou službu bezpečná splátka ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek
za korunový odklad splátky ve výši 792 Kč, smluvní úrok ve výši 49,20% ročně a smluvní pokuta ve výši 10% ze splatné jistiny, úroků a doplňkových služeb úvěru. Součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Výše poplatků byla zjištěna ze sazebníku platného od 4. 1. 2019.
6. Z formulářové sjetiny vyhotovené žalobkyní bylo zjištěno, že na vrub účtu číslo pod variabilním symbolem číslo byla dne 31. 8. 2020 zaslána částka 8 000 Kč. Z výpisu z účtu č. bankovní účet vedeném na jméno žalovaného bylo zjištěno, že dne
31. 8. 2020 byla na tento účet přes platební bránu ThePay poukázána částka 8 000 Kč pod variabilním symbolem číslo.
7. Upomínkou ze dne 4. 1. 2021 byl žalovaný upomenut o úhradu úvěru.
8. Předpis splátek a jejich uhrazení byl zjištěn z platební historie (formulářové sjetiny vyhotovené žalobkyní).
9. Z listiny nazvané úvěrová zpráva (formulářové sjetiny vyhotovené žalobkyní) byla zjištěna existence převzatých splácených úvěrů žalovaným.
10. Z formulářové sjetiny vyhotovené žalobkyní z její interní databáze byl zjištěn průběh uzavírání smlouvy (odeslání návrhu smlouvy a SMS kódu žalobkyní žalovanému) a dále údaje zjištěné při prověřování úvěruschopnosti.
11. Předžalobní výzvou ze dne 23. 7. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu.
12. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou prostředky internetové komunikace úvěrovou smlouvu na částku 8 000 Kč Součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Výše úvěru byla dohodnuta
na 8 000 Kč, žalobkyně finanční prostředky poukázala na uváděný bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr uhradit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 231 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatkem za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatkem za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně a poplatkem za odložení splatnosti splátky
ve výši 792 Kč, to vše v 24 měsíčních splátkách. Žalobkyně vyzvala žalovaného o zaplacení úvěru.
13. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. S ohledem na § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobkyni pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně
a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. Zároveň § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno za použití § 588
o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.
15. V posuzované věci učinil soud závěr, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně
a dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k poskytnutému úvěru.
Jak bylo soudem zjištěno z tvrzení žalobkyně, žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace a doklady týkající se pouze jeho příjmů, nicméně podstatné výdaje žalovaného nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr,
ale i k prověření (požadavku doložení) těchto tvrzení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé z čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat ta zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoliv podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít.
16. Soud je toho názoru, že důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla namístě
i vzhledem k nereálným údajům, zjevně uvedeným žalovaným, ohledně měsíčních výdajů na bydlení ve výši 2 000 Kč. Nelze uvěřit skutečnosti, že by žalovaný měl takto malé měsíční výdaje na bydlení a dále, že neměl žádné výdaje za dopravu, ani že nemá žádné jiné obvyklé výdaje (na volnočasové aktivity, na ošacení, apod.), když tyto výdaje žalobkyně sice stanovila odhadem ve výši 3 410 Kč měsíčně, avšak i tato částka se jeví jako nepřiměřeně nízká.
17. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem, posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, neboť toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů s cílem pouze údaje vykázat. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti
je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a k této neplatnosti soud přihlédl ze zákona. Pokud tedy žalovaný předmět úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z.
18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Za situace, kdy výpisem z účtu žalovaného bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného byla žalobkyní poukázána částka 8 000 Kč, pak na straně žalovaného vzniklo, ve smyslu
§ 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodné obohacení a je povinen jej vrátit.
20. Vzhledem k výši uvedenému soud výrokem I. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši od 23. 8. 2021, tedy od data, kdy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu žalobkyní, když nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Výrokem II. zbylou část nároku žalobkyně zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 57 % a procesní úspěch žalovaného 43%. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 14 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 9 451,50 Kč. Tato částka se skládá ze soudního poplatku 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 8 651,50 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3 a půl úkonu právní služby po 1 700 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí
a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a účast u jednání dne 7. 4. 2022 (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny
je odůvodněna § 7 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (4 úkony celkem) pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 7 150 Kč navýšeny o 21% DPH ve výši 1 501,50 Kč na částku 8 651,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku 1 323 Kč (tj. 14 % z částky 9 451,50 Kč).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.