Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 89/2022-17

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 776,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 4 776,60 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 388,96 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 962,21 Kč, smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 136,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 136,04 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 136,04 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 4 776,60 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 388,96 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 962,21 Kč, smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 136,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 136,04 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 136,04 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 10 776,60 Kč s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o anonymizováno číslo uzavřené dne 2. 5. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ PF“), a žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů plyne následující skutkový stav:

1/ anonymizováno coby poskytovatelka anonymizována dvě slova a žalovaný podepsali dne 2. 5. 2019 Smlouvu o anonymizováno číslo. Na základě této smlouvy poskytla anonymizováno žalovanému 7 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky poplatek ve výši 5 302 Kč sestávající z úroku ve výši 932 Kč, z poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč (dále jen„ poplatek za administrativní činnost“) a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč (dále jen„ poplatek za komfortní splácení“). Celkovou dlužnou částku 12 302 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 45 týdenních splátkách po 274 Kč (poslední splátka ve výši 246 Kč), a to nejpozději do 12. 3. 2020 (prokázáno Smlouvou o zápůjčce ze dne 2. 5. 2019 číslo).

2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný v této souvislosti uvedl a svým podpisem stvrdil, že pracuje na plný pracovní úvazek na pozici popelář (v kartě vyplněno: zaměstnání ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami), bydlí v nájmu, nemá žádné jiné zápůjčky ani kreditní kartu, má vyživovací povinnost ke dvěma osobám, nemá automobil, čistý příjem činí 18 500 Kč měsíčně, odhadované výdaje 7 500 Kč, použitelný příjem tedy činí 11 000 Kč, jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty pracovní smlouva, výplatní pásky (zákaznickou kartou ze dne 2. 5. 2019).

3/ Žalovaný uhradil anonymizováno po uzavření smlouvy celkem 1 000 Kč anonymizováno dne 18. 12. 2020 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě dne 25. 1. 2021; v oznámení byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení oznámení (tabulkou umoření ze dne 12. 1. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 25. 1. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek).

4/ Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 6. 2021, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 28. 6. 2021).

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení , (dále jen„ o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“).

8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. anonymizováno a žalovaný uzavřeli smlouvu o anonymizována dvě slova ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které anonymizováno poskytla žalovanému částku 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky úrok ve výši 932 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 728 Kč a poplatek za komfortní splácení (činnosti související s hotovostním režimem splátek) ve výši 1 642 Kč, tj. celkem 5 302 Kč. Celkovou dlužnou částku 12 302 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 45 týdenních splátkách po 274 Kč (poslední splátka ve výši 246 Kč). anonymizováno vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o anonymizována dvě slova. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

17. Soud dospěl k závěru, že anonymizováno zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Prokázala zkoumání příjmové stránky úvěruschopnosti žalovaného, zkoumání výdajové stránky se však soudu jeví jako nedostatečné (je uveden pouze celkový odhad výdajů žalovaného, aniž by bylo zřejmé, z čeho se tyto výdaje skládají a aniž by žalobkyně tento údaj jakkoli ověřovala). O tomto by však soud musel žalobkyni poučit podle a nařídit ve věci jednání, což by však bylo s ohledem na další závěry soudu popsané níže nehospodárné. Soud proto konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nečiní, neboť má za to, že je předmětná smlouva absolutně neplatná z jiných důvodů.

18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.

19. V posuzovaném případě bylo v čl. 3 smlouvy uvedeno, že RPSN v případě úhrady dlužné částky v 45 splátkách činí 312,54 %. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 317,19 % (včetně všech poplatků). Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v květnu 2019 8,62 % (průměrná úroková sazba pak činila 8,3 % ročně). Ve smlouvě byla tedy sjednána téměř 37násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli 37násobkem - rozhodnutí sp. zn. a ).

20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla nárok na úhradu poplatku za administrativní činnost a poplatku za komfortní splácení, neboť tato ujednání je třeba považovat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost dle smlouvy zahrnuje činnost prevence kumulace neuhrazených splátek (telefonická, SMS a písemná upozornění a upomínky v případě prodlení žalovaného), provoz zákaznické infolinky, případně vyhotovení duplikátu karty splátek. anonymizováno tedy na žalovaného přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru), a účtuje si za tyto činnosti částku skoro trojnásobně převyšující smluvní úrok za poskytnutí úvěru. Náklady na vystavování duplikátů karty splátek jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Stejně tak nikdy nemusí vzniknout náklady na telefonická /SMS/ písemná upozornění na prodlení se splácením. příjmení, kterou anonymizováno požaduje za tyto doplňkové činnosti, je tak zjevně nepřiměřená skutečným nákladům, jež jí mohou v souvislosti s těmito činnostmi vzniknout. Ujednání o poplatku za administrativní činnost je proto nepřiměřené a nelze k němu podle § 1815 o. z. přihlížet.

21. Obdobný závěr lze uplatnit i na poplatek za komfortní splácení (hotovostní režim splátek). V případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek, šlo by o ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, pročež by se k němu nepřihlíželo. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a anonymizováno by nemusela – namísto sjednaných 45 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) – poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizováno by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Ostatně tuto skutečnost anonymizováno ve smlouvě výslovně přiznává, neboť ve čl. 7 uvádí, že nárok na uhrazení částky za hotovostní režim splátek vzniká i v případě, že tato činnost nebude provedena z důvodu nesoučinnosti zákazníka.

22. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 6 000 Kč, pročež soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalovaného (ve výši 1 000 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného.

23. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. anonymizováno vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, jež bylo žalovanému odesláno na jeho korespondenční adresu dne 25. 1. 2021. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) došla výzva žalovanému dne 28. 1. 2021, přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy – dnem následujícím po uplynutí lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 9. 2. 2021. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše.

24. V usnesení ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. , Vrchní soud v Olomouci dovodil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství.

25. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl podle tak, že právo na ni nemá žádný z účastníků řízení. Je tomu tak proto, že žalobkyně měla méně než poloviční úspěch ve věci (je nutné vycházet z celého předmětu řízení včetně příslušenství) a náhrada nákladů řízení by v souladu s  příslušela žalovanému. Tomu však s ohledem na jeho procesní pasivitu žádné náklady nevznikly.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil podle části věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,

může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).