Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 304/2021-70
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 129 550,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 129 550,72 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 753,50 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 256,11 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,9 % ročně z částky 126 631,72 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 126 631,72 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce titul jméno příjmení ve výši 29 141 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 129 550,72 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 753,50 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 256,11 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,9 % ročně z částky 126 631,72 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 126 631,72 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce [titul] [jméno] [příjmení] ve výši 29 141 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 18. 10. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 123 942 Kč, se splatností 15. 10. 2026, a to na účet č. bankovní účet Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky žalobce a ceník. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 092 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný však úvěr nesplatil. Žalobce tak využil svého práva dle smlouvy a prohlásil dne 26. 6. 2019 celý úvěr za splatný. Žalobce požaduje zaplacení žalované částky jako nesplacené jistiny a poplatků za vymáhání pohledávky a dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 10 753,50 Kč z částky 126 631,72 Kč za období od 18.10.2018 do 18.2.2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 256,11 Kč z částky 126 631,72 Kč za období 18.10.2018 do 18.2.2020, úrok a zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:
4. Žalovaný a žalobce uzavřeli dne 18. 10. 2018 smlouvu o úvěru číslo sjednali úrok ve výši 12,9 % ročně, výši pravidelných měsíčních splátek a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvu o úvěru číslo ze dne 18. 10. 2018). Žalovaný na tuto smlouvu čerpal částku 123 942 Kč, z toho částka 98 942 Kč byla užita na splacení jiného dluhu žalovaného u žalobce, vedeného na účtu č. bankovní účet, přičemž do zesplatnění úvěru žalovaný uhradil celkem částku 9 160,89 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu za období 18. 10. 2018 – 31. 12. 2018 a podklady pro soudní řízení ze dne 27. 2. 2020). Žalobce uplatňuje vedle jistiny 126 631,72 Kč poplatky za vymáhání pohledávky ve výši 2 919 Kč, kapitalizovaný (ke dni 18. 2. 2020) smluvní úrok ve výši 10 753,5 Kč, kapitalizovaný (ke dni 18. 2. 2020) zákonný úrok z prodlení ve výši 8 256,11 Kč, smluví úrok od 19. 2. 2020 a zákonný úrok z prodlení od 19. 2. 2020. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 20. 2. 2020 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 20. 2. 2020, podacím archem ze dne 20. 2. 2020).
5. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, když z ostatních důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí věci. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
Podle ust. § 2395 oz - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný a žalobce uzavřeli 18. 10. 2018 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smluv o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.
Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.
7. Žalovaný dosud na smlouvu uhradil částku 9 160,89 Kč, kterou žalobce započetl na poplatek za pojištění, na úroky z prodlení za opožděné splátky a na jistinu a požaduje tak rozdíl mezi poskytnutou částkou a částkou, která byla žalovaným uhrazena, navýšenou o již připsané smluvní úroky. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaný na základě uzavřené smlouvy čerpal úvěr ve smluvené výši za jasně stanovených podmínek, se kterými byl seznámen a které tímto akceptoval, aniž by kdy po dobu splácení cokoli namítal. Protože žalobce prokázal existenci dluhu v žalované výši a žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil, rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl. O úroku z prodlení soud rozhodl dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky:
-) 5 183 Kč (zaplacený soudní poplatek),
o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).
o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 6 300 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).
o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).
-) 4 158 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).
Obecným pravidlem je, že se nenahrazují všechny náklady, jež v řízení účastníkovi vznikly, ale pouze ty, jež byly vynaloženy k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Soud neshledal jako účelný úkon právního zástupce žalobce písemné podání ze dne 1.6.2022, kterým žalobce doplnil skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).
Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 29 141 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.