Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 111/2022-71

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 6 318,11 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 318,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 24. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 318,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 24. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu 20. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 6 318,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 24. 2. 2021 do zaplacení, a to z titulu neuhrazené ceny za žalobkyní zprostředkované služby třetích stran, neuhrazeného pojistného, poplatku za doručení samoinstalačního balíčku a dlužné části kupní ceny dvou koncových zařízení zakoupených žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému v období od 1. 5. 2019 do 31. 1. 2021 poskytovala služby elektronických komunikací a rovněž služby Internet a 02 TV. V souvislosti s těmito službami si u ní žalovaný zakoupil set top box a VDSL modem, přičemž se zavázal kupní cenu těchto zařízení žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách, které mu žalobkyně vždy vyúčtovávala v pravidelných měsíčních vyúčtováních služeb. Žalobkyně v rámci poskytování služeb mimo jiné zprostředkovávala žalovanému služby třetích stran, za což byl žalovaný povinen jí hradit dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za fakturační období od 1. 5. 2019 do 31. 5. 2019 mimo jiné cenu za zprostředkované služby třetích stran – platbu přes internet ve výši 480,96 Kč, poplatek za doručení Českou poštou ve výši 99 Kč, měsíční splátku kupní ceny modemu ve výši 49 Kč, měsíční splátku kupní ceny set top boxu ve výši 83,28 Kč a úhradu pojistného v celkové výši 198 Kč, celkem tedy částku 910,26 Kč. Dále mu vyúčtovala za období od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019 mimo jiné cenu za poskytnuté služby třetích stran – platbu přes internet ve výši 481 Kč, pojištění ve výši 198 Kč, měsíční splátku kupní ceny modemu ve výši 49 Kč a měsíční splátku kupní ceny set top boxu ve výši 83,28 Kč, celkem tedy 811,28 Kč. Dále vyúčtovala žalovanému za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019 mimo jiné cenu za poskytnuté služby třetích stran – platbu přes internet ve výši 329,97 Kč, pojistné ve výši 198 Kč, měsíční splátku kupní ceny modemu ve výši 49 Kč a měsíční splátku kupní ceny set top boxu ve výši 83,28 Kč, celkem tedy 660,25 Kč. Dále vyúčtovala žalovanému za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019 pojistné ve výši 198 Kč. Následně za období od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2020 účtovala každý měsíc žalovanému částku 132,28 Kč jakožto součet splátek kupní ceny obou koncových zařízení, celkem tedy za těchto 16 měsíců vyúčtovala žalovanému 2 116,48 Kč. Žalovaný platby za obě koncová zařízení ani další platby za služby elektronických komunikací nehradil. Proto došlo k datu 2. 10. 2019 k ukončení poskytování služeb ze strany žalobkyně a žalovanému bylo vystaveno vyúčtování zbývajících splátek kupní ceny obou koncových zařízení, kdy mu takto byla vyúčtována celkem částka ve výši 1 621,84 Kč Ani tu žalovaný neuhradil. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení uvedených dlužných částek v celkové výši 6 318,11 Kč a požadovala rovněž úhradu zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu ode dne následujícího dni splatnosti poslední žalovanému vystavené faktury (tj. od 24. 2. 2021) do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na které je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud tedy ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas předpokládal.

4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Mezi účastníky byla dne 27. 3. 2019 uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž podkladě žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací, a to mimo jiné i službu Internet AKTIV HD a službu O2 TV M. Na základě uvedené smlouvy žalovaný zakoupil od žalované set top box, přičemž se zavázal, že jeho kupní cenu ve výši 1 998,72 Kč žalobkyni uhradí ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 83,28 Kč Smlouva obsahovala ustanovení, podle něhož v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou jakéhokoliv svého peněžního závazku či jeho části vůči žalobkyni nebo pokud dojde k přerušení poskytování služeb elektronických komunikací dle smlouvy, bude žalobkyně oprávněna zrušit žalovanému výhodu splátek a požadovat po něm okamžité zaplacení celé zbývající neuhrazené kupní ceny. Dne 12. 4. 2019 byl mezi účastníky uzavřen dodatek ke shora uvedené smlouvě, na jehož základě žalovaný přistoupil k rámcové pojistné smlouvě uzavřené mezi právnická osoba, jakožto pojistitelem a žalobkyní jakožto pojistníkem, čímž získal pojištění pro případ nahodilého poškození či odcizení mobilních telefonů Tm Huawei P Smart a Tm Honor 8X. V souvislosti s tímto pojištěním se zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 99 Kč měsíčně ve vztahu ke každému z uvedených telefonů, celkem tedy pojistné ve výši 198 Kč měsíčně. Dne 30. 4. 2019 byl mezi účastníky uzavřen další dodatek ke shora uvedené smlouvě, na jehož podkladě si žalovaný od žalobkyně zakoupil modem, jehož kupní cenu ve výši 2 352 Kč se zavázal opět žalobkyni splácet, a to prostřednictvím 48 pravidelných měsíčních splátek po 49 Kč. Dodatek obsahoval stejné ustanovení o ztrátě výhody splátek, jaké bylo obsaženo v textu samotné smlouvy. Žalovaný se současně se zavázal uhradit žalobkyni poplatek ve výši 99 Kč za doručení samoinstalačního balíčku prostřednictvím České pošty. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému služby poskytnuté v období od 1. 5. 2019 do 31. 5. 2019 vyúčtováním splatným k 24. 6. 2019, jímž byla žalovanému mimo jiné vyúčtována cena za poskytnuté služby třetích stran (platba přes internet) ve výši 480,96 Kč, poplatek za doručení Českou poštou ve výši 99 Kč, pojistné v celkové výši 198 Kč a splátky kupní ceny obou koncových zařízení v celkové výši 132,28 Kč, celkem tedy částka ve výši 910,26 Kč. Dále byla žalovanému vyúčtováním splatným k 23. 7. 2019 za období od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019 vyúčtována mimo jiné cena za poskytnuté služby třetích stran (platba přes internet) ve výši 481 Kč, pojistné ve výši 198 Kč a splátky kupní ceny obou koncových zařízení ve výši 132,28 Kč, celkem tedy částka ve výši 811,28 Kč. Dále byla žalovanému vyúčtováním splatným k 23. 8. 2019 za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019 vyúčtována mimo jiné cena za poskytnuté služby třetích stran (platba přes internet) ve výši 329,97 Kč, pojistné ve výši 198 Kč a splátky kupní ceny obou koncových zařízení ve výši 132,28 Kč, celkem tedy částka ve výši 660,25 Kč. Dále bylo žalovanému vyúčtováním splatným k 23. 9. 2019 za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019 vyúčtováno mimo jiné pojistné ve výši 198 Kč. V období od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2020 žalobkyně pravidelně vystavovala žalovanému vyúčtování na úhradu splátek kupní ceny obou koncových zařízení. Celkem takto vyúčtovala žalovanému za šestnáct měsíců splátky v celkové výši 2 116,48 Kč. Dopisem z 28. 8. 2019 žalobkyně informovala žalovaného o tom, že v souvislosti s nehrazením jeho peněžních závazků ze smlouvy k datu 2. 10. 2019 přistoupí ke zrušení všech poskytovaných služeb, pokud žalovaný nejpozději do 27. 9. 2019 neuhradí dluh ve výši 6 918,43 Kč. Vyúčtováním splatným k 23. 2. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalovanému zbývající neuhrazenou část kupní ceny obou koncových zařízení v celkové výši 1 621,84 Kč. Dopisem z 11. 11. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 12 304,77 Kč ve lhůtě do 2. 12. 2019 s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě dluhu ve stanovené lhůtě, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

5. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení , o elektronických komunikacích v účinném znění (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřená mezi účastníky sice podléhá zákonné úpravě obsažené v  a násl. zákona o elektronických komunikacích, nicméně i ve světle usnesení zvláštního senátu zřízeného dle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, č.j. Konf 40/2012 – 16, má soud za to, že v posuzované věci je dána pravomoc civilního soudu, a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který na základě věty prvé zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu citovaného zákona na straně jedné, a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, pokud se spor týká povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na základě tohoto zákona.

6. V posuzované věci se žalobkyně nedomáhala úhrady celých částek účtovaných shora uvedenými fakturami za příslušná zúčtovací období, nýbrž pouze neuhrazené ceny za zprostředkované služby třetích stran, dlužného pojistného, poplatku za doručení samoinstalačního balíčku a neuhrazené kupní ceny dvou koncových zařízení. Podle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích se pro účely tohoto zákona službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Zprostředkované služby třetích stran, jejichž neuhrazená cena je mimo jiné předmětem tohoto řízení, přitom představují právě shora uvedenou výjimku a nelze je ve smyslu citovaného zákonného ustanovení považovat za služby elektronických komunikací. Pokud jde o další nárokované položky, tedy dlužné pojistné, poplatek za doručení a neuhrazenou kupní cenu, zde se jedná o soukromoprávní nároky plynoucí z kupní smlouvy, respektive pojistné smlouvy, rovněž tedy rozhodně nejde o služby elektronických komunikací. Proto pravomoc k rozhodnutí tohoto sporu náleží v plném rozsahu civilnímu soudu, a nikoliv Českému telekomunikačnímu úřadu, a právě proto si žalobkyně podanou žalobou nenárokovala celé částky účtované shora uvedenými fakturami, ale pouze jejich část, neboť zbývající fakturované částky za poskytnuté služby elektronických komunikací musí případně nárokovat v řízení před Českým telekomunikačním úřadem.

7. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů lze mít za prokázané, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací, která byla uzavřena dle a násl. zákona o elektronických komunikacích. Její součástí, či lépe řečeno součástí smlouvy a následně uzavřených dodatků k této smlouvě, však byly jednak dvě kupní smlouvy uzavřené ve smyslu , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), jednak pojistná smlouva uzavřená ve smyslu o. z. Na základě zmíněných kupních smluv žalovaný zakoupil od žalobkyně dvě koncová zařízení – modem a set top box. Tím mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni sjednanou kupní cenu, a to formou smluveného splátkového kalendáře, a rovněž sjednaný poplatek za doručení samoinstalačního balíčku. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že se vůči žalobkyni dostal do prodlení s úhradou svých peněžních závazků. Bylo přitom na něm, aby v případě, že hradil všechny platby dle vyúčtování vystavených žalobkyní řádně a včas, takovou skutečnost soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný byl však po celou dobu trvání řízení zcela nečinný, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud proto vycházel z toho, že tvrzení žalobkyně je pravdivé. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svých peněžních závazků vůči žalobkyni, ztratil výhodu splátek kupní ceny a vznikla mu povinnost uhradit její zbývající část, kterou mu žalobkyně řádně vyúčtovala, jednorázově. Z ničeho nevyplývá, že by tak dosud učinil. To samé lze konstatovat i o nárokovaném dlužném pojistném, kdy žalovaný byl na základě přistoupení k rámcové pojistné smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba pojištěn pro případ odcizení či nahodilého poškození jeho dvou mobilních telefonů a byl tedy povinen hradit žalobkyni sjednané pojistné v celkové výši 198 Kč měsíčně. Jako oprávněný lze hodnotit i nárok na zaplacení dlužné ceny za zprostředkované služby třetích stran. Ani ve vztahu k této položce žalovaný neprokázal její zaplacení. Proto soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 318,11 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho úhradu se opírá o o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí

8. Žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch a svědčí jí proto podle vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka po 100 Kč dle ve spojení s  a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé), neboť návrh byl podán na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech, přičemž výše vymáhaného plnění nepřesahuje 50 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč.

9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.