Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 98/2022-20
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 3 105 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 105 Kč a částku 509,55 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 105 Kč a částku 509,55 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně zahájila řízení o peněžité pohledávce vylíčením skutkových okolností o tom, že žalovaná se ze zákona stala držitelem televizního přijímače a vznikla jí povinnost platit televizní poplatek. Žalovaná tuto povinnost neplnila. Dlužnou částku uplatnila žalobkyně v tomto řízení.
2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas v podaném návrhu. Žalovaná byla k tomuto postupu vyzvána usnesením ze dne 4. 3. 2022, č. j. 13 C 98/2022 – 14. Žalovaná zůstala v řízení nečinná.
3. Odůvodnění rozsudku bylo provedeno zjednodušeným způsobem podle § 157 odst. 4 o. s. ř.
4. Důkazy žalobkyní předložené a zhodnocené podle § 132 o. s. ř. vedly soud k závěru, že nárok žalobkyně je podpořen hmotným právem a může být přiznán.
5. Žalovaná byla dopisem žalobkyně ze dne datum v režimu § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích vyzvána ke sdělení skutečností, ze kterých vyplývá, že se považuje za poplatníka televizního poplatku, př. sdělení okolností na prokázání opaku. Žalovaná na dopis ze dne datum nereagovala. Ve výzvě byla poučena o následcích neprokázání ve stanovené lhůtě 30 dnů. Dle citovaného ustanovení zákona, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci televizního poplatku odběratelem elektřiny, připojením k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
6. Žalovaná se stala ze zákona držitelem televizního poplatku a tím také poplatníkem televizního poplatku počínaje měsícem únorem 2019 v souladu se zák. č. 348/2005 Sb. Žalované tak vznikla povinnost platit měsíční televizní poplatek ve výši 135 Kč. Žalovaná tuto povinnost nesplnila v měsících únor až prosinec 2019 a v měsících leden až prosinec 2020. Žalobkyni dluží částku 3 105 Kč, neboť porušila povinnosti vyplývající ze zákona. Pohledávka ve sporu uplatněná mohla být žalobkyni přiznána, neboť je podpořena hmotněprávní úpravou zákona. Žalovaná zákonné povinnosti porušila.
7. Kapitalizované zákonné úroky z prodlení za období od prvního dne prodlení každou jednotlivou platbou k datu vyhotovení žaloby, tedy datum doloženou výpočtem žalobkyně, byly přiznány ve výši 509,55 Kč. Je podpořena hmotněprávní úpravou zákona, neboť žalovaná pohledávku řádně a včas nezaplatila, dostala se do prodlení. Soud použil § 7 odst. 2, § 10 zák. č. 348/2005 Sb. za použití § 1970 obč. zák.
8. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142a odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni byly přiznány náklady účelně vynaložené v tomto rozsahu. Zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady právního zastoupení nebyly soudem shledány za účelně vynaložené, když zohlednil nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. I ÚS 3768/14. V projednávané věci nedošlo k mimořádné situaci, která by vyžadovala právní zastoupení. Žalobkyni soud považoval za účastníka právně nezastoupeného. Vedle zaplaceného soudního poplatku přiznal částku 100 Kč za jeden úkon představující podání návrhu podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkově bylo přiznáno 500 Kč. Bylo přihlédnuto k tomu, že návrh byl podán na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč.
9. Postupem podle § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uložena povinnost k plnění ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není možno podat odvolání.
Nesplní-li povinná dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněná domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.