Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 34/2022-75
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 104 032 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 794,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 45 794,34 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 21 735,66 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 90 754 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 5 721,28 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 89 636,01 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 1 312,17 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 85 126,14 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 4 060,04 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 83 979,40 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 218,11 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 81 025,34 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 535,67 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 78 230 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 701,90 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 75 924,72 Kč ve výši 8,5% ročně od datum do datum ve výši 501,95 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 73 086,10 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 1 328,75 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 71 609,49 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 507,23 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 70 510,65 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 849,07 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 69 243,39 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 1 324,28 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 68 199,52 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 1 288,21 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 67 529,34 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení z částky 21 735 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, co do částky ve výši 36 502 Kč, co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 74 191,05 Kč od datum do datum ve výši 103 690,86 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 71 688,93 Kč od datum do datum ve výši 12 111,33 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 70 212,32 Kč od datum do datum ve výši 4 621,50 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 69 113,48 Kč od datum do datum ve výši 7 733,13 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 67 846,22 Kč od datum do datum ve výši 12 056,85 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 66 802,35 Kč od datum do datum ve výši 11 724,80 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 66 132,17 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 215 316 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 794,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 45 794,34 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 21 735,66 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 90 754 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 5 721,28 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 89 636,01 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 1 312,17 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 85 126,14 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 4 060,04 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 83 979,40 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 218,11 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 81 025,34 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 535,67 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 78 230 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 701,90 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 75 924,72 Kč ve výši 8,5% ročně od [datum] do [datum] ve výši 501,95 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 73 086,10 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 1 328,75 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 71 609,49 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 507,23 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 70 510,65 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 849,07 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 69 243,39 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 1 324,28 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 68 199,52 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 1 288,21 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 67 529,34 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení z částky 21 735 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, co do částky ve výši 36 502 Kč, co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 74 191,05 Kč od [datum] do [datum] ve výši 103 690,86 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 71 688,93 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 111,33 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 70 212,32 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 621,50 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 69 113,48 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7 733,13 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 67 846,22 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 056,85 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 66 802,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 11 724,80 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 82,75 % p. a. z částky 66 132,17 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 215 316 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. V žalobě doručené soudu datum žalobkyně skutkově tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které mu poskytla převodem na účet uvedený ve smlouvě dne datum jistinu úvěru ve výši 75 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splácet spolu s efektivní úrokovou sazbou 122,61 % p. a. formou 30 měsíčních splátek po 5 981 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2017. Žalovaný uhradil 29 205,66 Kč. Další splátky již nesplácel. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný dluží žalobkyni na jistině úvěru 66 132,17 Kč, na smluvní pokutě dle bodu 6.1 smlouvy 998 Kč, na náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy 400 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy v celkové výši 36 502 Kč a dále úrok za poskytnutí úvěru. Žalobkyně se tak domáhala po žalovaném úhrady uvedených částek spolu s úrokovým příslušenstvím.
2. Žalovaný učinil nesporným tvrzení žalobkyně, že mu tato poskytla převodem na účet uvedený ve smlouvě částku ve výši 75 000 Kč a že na dluh uhradil 29 205,66 Kč s tím, že další splátky již neuhradil.
3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů (čl. 33 spisu) soud zjistil, že žalobkyně je s účinností ode dne datum držitelkou povolení obec národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů.
4. Z tvrzení žalobkyně, z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ze smlouvy o úvěru (čl. 9 – 11v spisu), z oznámení o schválení úvěru (čl. 4 spisu) a ze splátkového kalendáře (čl. 4v - 5 spisu) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jistinu úvěru ve výši 75 000 Kč převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě č. ú. bankovní účet, a žalovaný se zavázal jistinu spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 122,61 % p.a. vrátit žalobkyni formou 30 měsíčních splátek ve výši po 5 981 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce s tím, že 1. splátka měla být uhrazena datum.
5. Ze shodných tvrzení účastníků a z dokladu o vyplacení úvěru (čl. 19 spisu) vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyplatila žalovanému dne datum na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol částku ve výši 75 000 Kč.
6. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud dále za prokázáno, že žalovaný na dluh uhradil celkem částku ve výši 29 205,66 Kč.
7. Soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 10. číslo uzavřena smlouva o úvěru, na níž je nutno vztáhnout ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). S ohledem na okolnost, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), měla žalobkyně jako věřitelka povinnost při uzavření smlouvy postupovat v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, a měla posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od něj, jako spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet.
8. V rámci skutkových žalobních tvrzení žalobkyně pouze obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena na základě dokladů a informací získaných přímo od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Zjistila, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále ověřila historii žalovaného v databázích příjmení a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Po poučení soudem u jednání dne datum (podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) žalobkyně dotvrdila, že v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dospěla k závěru, že jeho příjmy představovaly v době před uzavřením smlouvy 21 000 Kč čistého měsíčně. Při zjišťování příjmů vycházela z potvrzení zaměstnavatele žalovaného o výši příjmu, které soudu doložila, a z výplatní pásky žalovaného za měsíc září 2017. Příjmy žalovaného jsou uvedeny v hodnocení klienta. Pokud jde o výdaje žalovaného, žalobkyně dotvrdila, že vycházela z informací, které získala přímo od žalovaného. Tyto informace uvedla také do hodnocení klienta. Vycházela z informací žalovaného, že měl jedno dítě, na jehož výživu počítala žalobkyně s výdajem, který si stanovila ve výši 2 000 Kč měsíčně. Dále vycházela z informací žalovaného, že jeho výdaj na bydlení představoval částku 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně sama zohlednila zákonem stanovené životní minimum ve výši 3 410 Kč měsíčně a stanovila rezervu ve výši 1 000 Kč měsíčně, a tyto částky od příjmů žalovaného odečetla.
9. Žalovaný učinil nesporným tvrzení žalobkyně, že v době zjišťování jeho úvěruschopnosti měl vyživovací povinnost k jednomu dítěti, a že přispíval na nájemné 2 000 Kč měsíčně, neboť převážnou část plateb spojených s bydlením hradila jeho tehdejší partnerka. Dále uvedl, že měl pracovní smlouvu uzavřenu na dobu určitou do datum.
10. Z hodnocení klienta (č.l. 14 spisu) vyplynulo, že dne datum byl žalovaný zaměstnán u spol. právnická osoba, ulice a číslo, obec od datum, přičemž pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do datum (viz potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu na čl. 17 spisu).
11. Pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného je v hodnocení uveden částkou 20 000 Kč a citovaným potvrzením zaměstnavatele vzal soud za prokázáno, že za období od datum do datum měl žalovaný čistý měsíční příjem 21 466 Kč a za září 2017 měl příjem 18 671 Kč, což bylo doloženo výplatní páskou za uvedený měsíc (čl. 18 spisu). Pokud jde o výdaje žalovaného, v hodnocení klienta žalobkyně uvedla životní minimum ve výši 3 410 Kč s tím, že žalovaný má jednu vyživovací povinnost a žalobkyně počítala s částkou výživného na toto dítě ve výši 2 000 Kč měsíčně. Platba na bydlení je uvedena částkou 2 000 Kč měsíčně. Na spoření je uvedena částka 349 Kč měsíčně a na ostatní věci (doprava, kurzy, záliby apod.) je uvedena částka 1 000 Kč měsíčně. Celkové výdaje jsou stanoveny částkou 8 759 Kč měsíčně a žalobkyně počítala s rezervou ve výši 1 000 Kč měsíčně. Při odečtení výdajů od příjmů dospěla žalobkyně k závěru, že volné zdroje ke splácení představují částku 10 241 Kč měsíčně. Soud vzal takto za prokázáno, že v době před uzavřením smlouvy od datum do datum byl žalovaný zaměstnán u spol. právnická osoba s průměrným čistým měsíčním příjmem okolo 20 000 Kč. Pracovní poměr měl uzavřen na dobu určitou do datum. Pokud jde o výdaje žalovaného, tyto žalobkyně nikterak neověřila a vycházela z informací, které získala od žalovaného. Takto zjistila, že má jednu vyživovací povinnost a na bydlení přispívá své tehdejší partnerce 2 000 Kč měsíčně. Další výdaje žalovaného žalobkyně dovodila, kdy stanovila výši životního minima v souladu s příslušnými právními předpisy částkou 3 410 Kč, rezervu ve výši 1 000 Kč měsíčně a z informací žalovaného dospěla k závěru, že má výdaje na spoření 349 Kč měsíčně a ostatní výdaje 1 000 Kč měsíčně.
12. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala příjmovou stránku financí žalovaného. Pokud však jde o stránku výdajovou, majetkových poměrů žalovaného, tuto nezkoumala a vycházela pouze z informací žalovaného, což soud považuje za nedostatečné. Právě s ohledem na to, že žalobkyně nedostatečně zkoumala a prověřovala otázku výdajů žalovaného, nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Na tomto závěru nemění nic ani okolnost, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registru příjmení, byť s negativním výsledkem (čl. 24 spisu) a v registru NRKI (viz čl. 25 spisu), kdy v tomto registru byl žalovaný hodnocen jako osoba se středním rizikem, které je možno úvěr poskytnut. Nicméně uvedené údaje nemají žádnou vypovídající schopnost o tom, že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr řádně splácet. Navíc soud poukazuje na skutečnost, že pracovní poměr žalovaného byl uzavřen na dobu určitou do datum, a za stavu, kdy měl úvěr žalovaný splácet 30 měsíců ve výši po 5 981 Kč měsíčně počínaje dnem datum, by měl tento úvěr doplatit dne datum. Měl by jej tedy splácet i po dobu, kdy již bylo zcela zřejmé, že u daného zaměstnavatele, kde dosahoval zjištěného příjmu, zaměstnán nebude.
13. S ohledem na to, že žalobkyně nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, je smlouva o úvěru neplatná (viz ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé a § 86 odst. 1 věty druhé). Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost absolutní, soud k ní přihlíží podle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Z titulu neplatné úvěrové smlouvy tedy nárok soud žalobkyni nepřiznal.
14. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že tento dán je, neboť žalobkyně prokázala, že žalovanému prokazatelně poskytla převodem na účet částku ve výši 75 000 Kč a žalovaný formou splátek uhradil celkem 29 205,66 Kč.
15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Stanoví-li se tedy povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je třeba započíst na zaplacenou jistinu plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel žalobkyni zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil 29 205,66 Kč a žalobkyní mu byla poskytnuta částka ve výši 75 000 Kč, soud zavázal žalovaného k úhradě rozdílu, tedy k úhradě částky 45 794,34 Kč. Splatnost uvedené částky nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, téhož dne odeslanou na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. V předžalobní výzvě byl žalovaný vyzvána k úhradě dlužné částky okamžitě, tj. měl plnit bez zbytečného odkladu. Domněnka doby dojití podle § 573 o. z. nastala datum, žalovaný měl tedy plnit datum a vzhledem k tomu, že tak neučinil, je od datum v prodlení. Od toho data je povinen uhradit i zákonný úrok z prodlení vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 8,5 % ročně až do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta, když na základě neplatné smlouvy o úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu poplatků a smluvních pokut, tak jak se domáhala.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly. Pro stanovení míry úspěchu a neúspěchu soud vyčíslil nárok včetně požadovaného a přiznaného příslušenství.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.