Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 314/2020-109

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení

se sídlem adresa

o 156.000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 156.000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 1. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 54.022 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 156.000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 1. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 54.022 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobou soudu podanou dne 30. 11. 2020 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 156.000 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že dne 21. 3. 2019 uzavřeli účastníci smlouvu o půjčce, na základě které žalobce poskytl žalované tuto částku s tím, že žalovaná ji žalobci vrátí do 30. 11. 2019, což neučinila. Dokladem existence závazku je směnka podepsaná žalovanou jako výstavcem.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor, který zdůvodnila tím, že žalobci nic nedluží, v minulosti došlo pouze k jediné půjčce, kdy žalovaná vlastnila dům, který chtěla prodat, před prodejem chtěla s druhem jméno příjmení dům opravit. Neměli finanční prostředky, proto druh žalované jméno příjmení požádal žalobce o poskytnutí půjčky ve výši 300.000 Kč na opravu a rekonstrukci domu. Žalobce však měl pouze částku 200.000 Kč s tím, že další částku 100.000 Kč může půjčit žalobce žalované asi ve lhůtě do 3 měsíců. Dne 21. 11. 2018 v advokátní kanceláři titul příjmení ve obec žalobce předal žalované částku 200.000 Kč. V ten samý den byl vystaven příjmový pokladní doklad, že žalovaná převzala od žalobce částku 168.000 Kč. Stejného dne byla podepsána mezi žalovanou a žalobcem kupní smlouva, kterou prodává žalovaná žalobci nemovitou věc za kupní cenu 968.000 Kč. V žádném případě však nebyl skutečný úmysl, že dojde k převodu nemovitosti na žalobce. Jednalo se o simulovaný právní úkon. Kupní smlouva byla konstruovaná tak, že celková kupní cena činí 968.000 Kč s tím, že žalobce zaplatil již část kupní ceny ve výši 368.000 Kč (zápůjčka 300.000 Kč plus úrok 68.000 Kč), v kupní smlouvě jsou uvedeny dvě splátky 168. 000 Kč a 200.000 Kč. Mezi účastníky bylo domluveno, že žalovaná může částku 368.000 Kč vrátit do 1. 12. 2019, kupní smlouva pak nebude realizována. Pokud by žalovaná částku 368.000 Kč nevrátila, žalobce měl doplatit žalované částku 600.000 Kč jako doplatek kupní ceny, kupní smlouva by byla vložena do katastru nemovitostí a žalobce by se stal vlastníkem nemovitosti. Dne datum žalobce telefonoval druhu žalované jméno příjmení, že má připravenou žalobce další částku 100.000 Kč na zápůjčku. Dne 21. 3. 2019 v kanceláři titul příjmení žalobce předal žalované částku 100.000 Kč. Při předání částky 100.000 Kč požadoval titul příjmení, aby žalovaná podepsala směnku na částku 156.000 Kč. Žalované bylo vysvětleno, že se jedná o doklad k předchozí zápůjčce, proto žalovaná směnku podepsala. Zápůjčku poskytnutou žalobcem celkově ve výši 300.000 Kč žalovaná použila na opravu a rekonstrukci domu. Dne 27. 11. 2019 byla zaslána expresní platbou žalobci na jeho účet č. bankovní účet částka 368.000 Kč, žalovaná uhradila žalobci veškeré své závazky, navíc uhradila žalobci částku 68.000 Kč a žalobci nic nedluží.

3. Žalobce doplnil, že žalovaná skutečně si od něj půjčila částku 300.000 Kč, tato půjčka byla splacena, dále si však od něj půjčila 156.000 Kč, které mu nesplatila a žalobce proto na žalobě trvá.

4. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že se zná 30 let s druhem žalované jméno příjmení, žalovanou viděl jednou. V minulosti jej oslovil jméno příjmení s žádostí o zápůjčku peněz. Jednalo se o částku 360.000 Kč, že prodávají dům ve obec a že by ho manželka dala jako zástavu na smlouvu. P. příjmení navrhl titul příjmení. Žalobce dal předem p. příjmení 200.000 Kč, pak šli k doktorovi a tam mu dal 168.000 Kč před panem doktorem. Za nějaké čtyři, pět měsíců, půl roku, přišla žalovaná znova, že by potřebovala ještě půjčit, že mají finanční problémy a že by ještě jednou chtěla půjčit menší částku. Domluvili se a šli podruhé k titul příjmení a tam půjčil za asistence titul příjmení 156.000 Kč na směnku. Půjčoval to p. celé jméno žalované, vždycky byla u toho p. celé jméno žalované, ona to přebírala a ona to podepisovala. Pak přišlo žalobci na účet 368.000 Kč, žalobce čekal do konce roku, peníze nepřišly, volal p. celé jméno žalované, nezvedala telefon, proto ji zaslal písemnou výzvu, která se vrátila nevyzvednutá, následně žalovanou kontaktoval osobně, avšak k úhradě nedošlo. První zápůjčka proběhla tak, že žalobce předal p. příjmení napřed částku 200.000 Kč, následně byli u advokáta a tam došlo k předání částky 168.000 Kč. Toto bylo zajištěno zástavou na domě. Za necelý půlrok pak přišel p. příjmení s žádostí o další zápůjčku, na základě toho pak žalobce zapůjčil částku 156.000 Kč u titul příjmení, tam byla vystavená směnka. V tomto okamžiku ještě byla na domě zástava pro částku 368.000 Kč. Částka 156.000 Kč byla vyplacena hotově, úrok sjednán nebyl. Advokáta titul příjmení vybrali příjmení, v jeho kanceláři předával žalované 168.000 Kč při podpisu kupní a zástavní smlouvy, dále pak podruhé předával částku 156.000 Kč oproti směnce, kterou vytiskl titul příjmení a žalovaná ji podepsala.

5. Žalovaná uvedla, že chtěli opravit chalupu, aby ji prodali a přemýšleli, kdo by jim mohl půjčit, neboť manželovi rodiče jsou důchodci, rodiče žalované taky, tak manžela napadl jméno, protože manžel mu několikrát pomohl za život, tak se s ním domluvili na půjčce na opravu chalupy 300.000 Kč Pan celé jméno žalobce řekl, ať seženou advokáta, že udělá smlouvu a sejdou se u něj, že peníze poskytne, ale nemůže všechny. Takže sehnali advokáta, který byl ochotný ten den smlouvu sepsat. Dohodlo se, že jim půjčí 200.000 Kč a 100.000 Kč že poskytne za nějakou dobu. Domluvili se na odměně 20 %. To všechno vyjednával manžel. Sehnali advokáta, to bylo po telefonu, že si budou brát půjčku od jednoho známého, a že chce na to zástavní smlouvu. Advokát pak měl sepsanou kupní smlouvu a zástavní smlouvu, řekl, že kupní smlouva je potřeba, že se to takhle dělá, že zástavní smlouva nestačí. Žalobce 200.000 Kč donesl rovnou, dále se domlouvali, že 100.000 Kč poskytne až za tři měsíce. Pak titul příjmení vyrukoval s tím, že je potřeba udělat kupní smlouvu, že kdyby to nemohli vrátit, tak žalobce by jim vyplatil částku 600.000 Kč, že to je běžná věc, že zástavní smlouva nestačí. Smlouvy pročítali. Potom se manžel s celé jméno žalobce domlouval, že se spolu spojí v březnu kvůli předání další částky, předal jim po podpisu smlouvy 200.000 Kč před titul příjmení, oni příjmení vyplatili 10.000 Kč a šli domů. Žalovaná uvedla, že neví, proč podepsala příjmový pokladní doklad na 168.000 Kč. V březnu zavolal celé jméno žalobce manželovi, že má pro ně těch 100.000 Kč, manžel byl v Rakousku, takže volal žalované, jela k příjmení, celé jméno žalobce už tam byl, dal jí podepsat papír - směnka vlastní na částku 156.000 Kč. Bylo to v půlce března - 20., nebo 21., tři měsíce po tom prvním podpisu smlouvy. Předal jí 100.000 Kč. Manžel a celé jméno žalobce se domluvili, že ve smlouvě už bude celá částka i s úroky i číslo pro pana advokáta, proto je tam 368. 000 Kč, 200.000 Kč, které jim dal na místě, 100.000 Kč, který jim dal tři měsíce potom, 60.000 Kč úrok a 8.000 Kč pro pana příjmení. Kupní smlouvu četl manžel, žalovaná tomu nerozumí, osobně ji nečetla. Viděla směnku vlastní, zkontrolovala adresu a podepsala.

6. Následně žalovaná uvedla, že jméno příjmení není její manžel. Jsou spolu 15 let, říkají si manžel, manželka, ale manželé nejsou. Žalovaná má příjmení změněné na matrice.

7. Svědek jméno příjmení uvedl, že žalovaná je jeho družka, mají spolu dvě děti, žijí ve společné domácnosti cca 15, 16 roků. Žalobce zná dobrých 25 - 30 let. Jejich vztah je nyní nepřátelský. O předmětu řízení byl informován, je v každodenním kontaktu s žalovanou. Od žalobce si půjčili na opravu chalupy 300.000 Kč, dohodli se, že mu do zástavy dají tu chalupu, na LV dají zástavní právo. Svědek pak sehnal titul příjmení, u jednání byli přítomni účastníci, svědek a titul příjmení. U p. příjmení se napsala smlouva, že jim p. celé jméno žalobce půjčuje částku 368 nebo 370.000 Kč a aby se ty smlouvy nemusely psát několikrát, tak že půjčí to, co sehnal, to je 200.000 Kč, ale napíše se číslo, těch 68 nebo 72 je 7 % úrok, dále 200.000 Kč je hotových a 100.000 Kč dá, jak je bude mít, do tří měsíců. Na místě žalobce vyplatil 200.000 Kč, ještě u p. příjmení řekl, že panu příjmení dával těch 168.000 Kč před tím. Pan příjmení se nad tím vůbec nepozastavil, zapsala se suma 368.000 Kč. Z peněz, které jim p. celé jméno žalobce dal, hned zaplatili 10 nebo 12 tis. korun titul příjmení za to, že to sepsal. Smlouvy podepsala žalovaná, p. celé jméno žalobce, svědek. Dále pak žalobce s žalovaným telefonovali, že má dojít k předání částky 100.000 Kč, tuto částku převzala žalovaná, u toho svědek přítomen nebyl.

8. Svědek titul jméno příjmení uvedl, že neví, kdo z účastníků ho kontaktoval, ale jednalo se o dvě pohledávky, jedna byla větší, druhá menší. Na všem podstatném se dohodli účastníci a oslovili jej telefonicky. V prvním případě to byla půjčka, tzn. nějaký finanční obnos půjčoval p. celé jméno žalobce p. příjmení a řešila se tam nějaká forma zajištění prostřednictvím nemovitosti a ve druhém případě to byla částka menší, byla to částka nižší než v tom prvním případě, zhruba poloviční, tam se jednalo o úvěr a to se zajišťovalo směnkou, tam to bylo výrazně jednodušší. Pro každou tu věc se potkali jenom jednou. Mezi jednáními byl odstup několik měsíců. Svědek uvedl, že v prvním případě se při podpisu předávaly peníze, v druhém případě si matně vybavuje, že taky. V prvním případě se jednalo o částku 300 (zřejmě tisíc – pozn. soudu), šlo o půjčení peněz paní. Vymýšlel se způsob zajištění peněz, podepsala se zástavní a neúčinná kupní smlouva. Žalovaná podepisovala smlouvy a p. příjmení se věnoval financím, došlo k přepočítávání prostředků, předávaly se bankovky, kolik – svědek neví, neboť on sám to nepočítal. Nikdo však neměl žádné výhrady či námitky. Byla to placená právní pomoc, uhrazená od p. příjmení, zřejmě ve stejný den, kdy došlo k jednání.

9. Ohledně druhého případu svědek uvedl, že šlo o jednodušší věc, kde nebylo žádné zajištění. Byli tam přítomni žalobce, žalovaná a p. příjmení, svědek se domnívá, že mohlo dojít k předání peněz i fyzicky. Šlo o menší věc, minimálně jeden dokument se podepsal, svědek má za to, že se podepisovala směnka. Ohledně obsahu směnky k žádným sporům nedošlo. Mezi těmito dvěma případy nebyla žádná souvislost. Mezi žalovanou a p. příjmení panovala naprostá shoda, svědek je vnímal jako jednu stranu, na druhé straně pak byl žalobce jakožto věřitel. příjmení si četli smlouvy, jak podrobně, svědek nedokáže uvést. Jednalo se o dvě samostatné půjčky. Co se týká směnky, postup má takový, že vezme předlohu, strany mu dají nacionále a on to vyplní a podepíšou to na patřičných místech. Svědek uvedl, že podle něj se jednalo o samostatný případ. Po předložení originálu směnky pak svědek uvedl, že si výslovně nevybavuje, že by směnku vyplnil, ale může být od něj, jednalo se zde o ten druhý případ poloviční částky oproti prvnímu případu. S velkou mírou pravděpodobnosti došlo i k předání peněz i fyzicky. Mezi příjmení byla naprostá shoda, peníze přijímal p. příjmení, formálně to přijímala a doklady podepisovala žalovaná.

10. Soudu byly předloženy listinné důkazy.

11. Ze směnky vlastní bylo zjištěno, že byla vystavena dne datum ve obec, z obsahu plyne, že se žalovaná zavázala za tuto směnku zaplatit žalobci 156.000 Kč do datum s místem splatnosti adresa anonymizována dvě slova, obec. Směnka je podepsána žalovanou, která svůj podpis nijak nezpochybnila.

12. Z výzvy k úhradě pak bylo zjištěno, že žalobce vyzval dne 11. 11. 2020 žalovanou k úhradě, zásilka se vrátila s poznámku, že se adresát odstěhoval.

13. Z dokladů předložených žalovanou soud zjistil, že dne 22. 11. 2018 zaplatila žalovaná titul jméno příjmení částku 10.000 Kč za právní služby.

14. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 21. 11. 2018 pak soud zjistil, že žalovaná obdržela od žalobce částku 168.000 Kč jako částečnou úhradu kupní ceny.

15. Z kupní smlouvy ze dne 22. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli kupní smlouvu na nemovitosti ve vlastnictví žalované za kupní cenu 968.000 Kč, která bude uhrazena tak, že částka 368.000 Kč byla kupujícím zaplacena ve dvou platbách před podpisem kupní smlouvy, první platba činila 168.000 Kč, druhá platba pak 200.000 Kč. Zároveň bylo sjednáno, že pokud prodávající (žalovaná) oprávněna kdykoli, nejpozději však do 1. 12. 2019 včetně, vrátit straně kupující. Pokud dojde k vrácení části kupní ceny, kupní smlouva pozbývá platnosti, pokud nedojde k vrácení části kupní ceny do 1. 12. 2019, část kupní ceny číslo kupující zaplatí do 10. 12. 2019 prodávající. Tato smlouva nenese ověřené podpisy žalobce a žalované a nenabyla účinnosti.

16. Téhož dne (22. 11. 2018) pak byla sepsána také zástavní smlouva, kterou zastavila žalovaná ve prospěch žalobce nemovitosti pro pohledávku žalobce 368.000 Kč. Tuto smlouvu podepsali účastníci a jméno příjmení.

17. Soudu byly dále doloženy doklady, z nichž je zřejmé, že částka 368.000 Kč byla zaslána žalobci z advokátní úschovy 27. 11. 2019.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná.

19. Nutno je předeslat, že každý z účastníků soudního řízení má dvě základní procesní povinnosti, jejichž splnění je předpokladem úspěchu ve věci.

20. První procesní povinností je povinnost tvrzení, tedy účastník je povinen tvrdit konkrétní věci na svou obranu tak aby bylo zřejmé, čeho se domáhá či co uvádí na svou obranu.

21. Druhou povinnosti je pak povinnost důkazní, kdy účastník je povinen předložit či označit důkazy na podporu pravdivosti svých tvrzení.

22. Jen pokud se tyto dvě procesní povinnosti setkají, tedy jsou v souladu a dávají logický řetězec, účastník může předpokládat, že jeho stanovisko soud posoudí jako pravdivé a lze očekávat úspěch v hájení svých zájmů a práv.

23. V tomto případě pak žalobce tvrdil, že žalované půjčil částku 156.000 Kč, která mu měla být splacena do 30. 11. 2019, což se nestalo. Toto své stvrzení prokázal směnkou, kdy žalovaná potvrdila, že směnku podepsala. Žalobce tedy toto tvrdil a prokázal.

24. Procesní povinnosti (tvrzení a důkazu) se tak přenesly na žalovanou, která na svou obranu tvrdila, že se jedná o zcela jiný případ, kdy žalobce žalované poskytl jako půjčku částku 300.000 Kč za odměnu 68.000 Kč, a to tak, že částku 200.000 Kč předal žalované 21. 11. 2018 u titul příjmení, při tomto pak byl vystaven doklad, v němž žalovaná potvrdila, že od žalobce obdržela 168.000 Kč, následně pak žalovaná od žalobce převzala dne 21. 3. 2019 částku 100.000 Kč jako doplatek této půjčky, při tomto podepsala inkriminovanou směnku na částku 156.000 Kč. Jinou částku od žalobce neobdržela. Z výpovědi žalované tedy plyne, že žalovaná od žalobce fyzicky obdržela částku 300.000 Kč. Tato tvrzení pak nemají oporu v důkazních prostředcích, kdy z listinných důkazů bylo prokázáno, že žalovaná převzala jednak částku 168.000 Kč, kdy toto plyne i z předloženého příjmového dokladu ze dne 21. 11. 2018, druhá platba pak 200.000 Kč byla zakotvena v kupní smlouvě a ve smlouvě zástavní, kde opakovaně žalovaná potvrdila svým podpisem, že převzala od žalobce částku 368.000 Kč. Tvrzení žalované, že podepsala převzetí částky 168.000 Kč, ačkoli od žalobce převzala 200.000 Kč, poté následně potvrdila směnkou převzetí další částky 156.000 Kč, ačkoli fakticky převzala 100.000 Kč, pak nedává logickou souvislost, kdy byla vystavena potvrzení na úhrnnou částku 324.000 Kč (příjmový pokladní doklad na částku 168.000 Kč ze dne 21. 11. 2018 + směnka na 156.000 Kč), žalovaná tvrdí, že obdržela 300.000 Kč s tím, že bylo dohodnuto, že za poskytnutí této částky náleží žalobci odměna 20 % (tedy 60.000 Kč). Částku 8.000 Kč označila jako odměnu pro advokáta.

25. Tato její tvrzení však jsou v rozporu s listinnými důkazy již výše uvedenými. K průkazu pravdivosti tvrzení žalovaná pak svědčí jediný důkaz, a to výpověď svědka jméno příjmení, kdy soud však musel přihlédnout k tomu, že svědek je v družském poměru s žalovanou a naopak v nepřátelském vztahu s žalobcem a o celé věci byl žalovanou informován. Jeho výpověď je proto třeba hodnotit i z tohoto hlediska. Nicméně i tato výpověď je částečně v rozporu s tvrzeními a výpovědí žalované. Nelze pominout rozpory ohledně výše tvrzené odměny za poskytnutí zápůjčky, kdy žalovaná uvádí sjednání odměny 20 %, tedy 20.000 Kč, svědek pak uvedl sjednání odměny 7 %, přičemž specifikoval odměnu jako částku 68.000 nebo 72.000 Kč. Soud zde shledal okrajový rozpor též v tom, že žalovaná uvedla, že částka 8.000 Kč byla odměna pro advokáta, kterému však podle pokladního dokladu vyplatila 10.000 Kč.

26. Naopak ve prospěch tvrzení žalobce pak svědčí kromě již zmíněných listinných důkazů také výpověď svědka titul jméno příjmení, kdy tyto listinné důkazy, výpověď žalobce a výpověď svědka příjmení si neodporují, dávají logickou souvislost a proto soud má za to, že žalobce unesl jak povinnosti tvrzení, tak povinnost důkazní.

27. Po skutkové stránce vzal tedy soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla ústně uzavřena smlouva, jejímž obsahem byl závazek žalobce předat žalované částku 156.000 Kč, kdy k tomuto předání skutečně došlo, na základě toho pak byla podepsána směnka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku 156.000 Kč do 30. 11. 2019, což lze dovodit z výpovědi svědka příjmení a písemného dokladu.

28. Soud se také zabýval pasivní legitimací ve věci, kdy v dané věci soud vyšel z toho, že na straně dlužníka vystupovala aktivně žalovaná. Aktivní legitimace žalobce je pak v dané věci naprosto jasná.

29. Po právní stránce pak soud vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle z.č. , (dále jen „“).

30. Podle , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

31. V dané věci tak došlo k předání zastupitelné věci – peněz žalované, tato potvrdila jejich převzetí a zavázala se zápůjčku vrátit žalobci ve lhůtě do datum, kdy z dokladu nazvaného směnka plyne obsah závazku žalované. Žalovaná pak neprokázala, že tato částka byla vrácena. Proto se dostala do prodlení s plněním svého závazku.

32. Podle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

33. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Vzhledem k výše uvedenému pak soud žalobě vyhověl.

35. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to v souladu s ust. a přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek 7.800 Kč, odměna za jeden úkon právní pomoci ve výši 7.340 Kč x 5 úkonů (převzetí příprava zastoupení, zastoupení u jednání dne 21. 4. 2022, 2. 6. 2022 30. 6. 2022 přesahující dvě hodiny) + 21% DPH a 5 x režijní paušál - 300 Kč + 21% DPH, celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH činí 46.000 Kč, DPH 21% činí 8.022 Kč, celkové náklady řízení s vyčíslením DPH činí 54.022 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.