Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
25 C 76/2022-16
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pokud fyzická osoba není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, ale je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku, pokud žalobkyni po její písemné výzvě neoznámí čestným prohlášením opak. Jelikož se žalovaná ani přes výzvu žalobkyně nevyjádřila, zařadila jej žalobkyně do evidence poplatníků dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalované tak vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši částka měsíčně. Této své povinnosti žalovaná nedostála, když poplatek za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok nezaplatila ani přes výzvu.
Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
Soud ve věci jednal a věc rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání, neboť pro uvedený postup byly splněny zákonem stanovené podmínky.
Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 3 odst. 4 zákona jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit rozhlasový a televizní poplatek, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizního poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 6 zákona činí měsíční výše televizního poplatku částka.
Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částka s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že pokud fyzická osoba není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, ale je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku, pokud žalobkyni po její písemné výzvě neoznámí čestným prohlášením opak. Jelikož se žalovaná ani přes výzvu žalobkyně nevyjádřila, zařadila jí žalobkyně do evidence poplatníků dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalované tak vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši částka měsíčně. Této své povinnosti žalovaná nedostála, když poplatek za období od září 2019 do prosince 2020 nezaplatila ani přes výzvu.
Na základě soudem zjištěného skutkového stavu věci po následném právním posouzení má soud za to, že žalobkyně v řízení prokázala dluh žalované na televizních poplatcích v souhrnné výši částka za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok.
Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle ustanovení § 10 zákona právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky včetně DPH ve výši částka neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.