Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 33/2020-85
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum, ohledně úroku z prodlení z částky
částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, ohledně částky částka
a ohledně úroku ve výši 62,46 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, který žalobce požadoval maximálně do doby, kdy měl úrok dosáhnout částky částka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, ohledně částky [částka] a ohledně úroku ve výši 62,46 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, který žalobce požadoval maximálně do doby, kdy měl úrok dosáhnout částky [částka]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum
do zaplacení, pohledávku ve výši částka a úrok ve výši 62,46 % p. a. z částky
částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému poskytl dne datum částku
částka na základě smlouvy o úvěru. číslo kterou žalovaný podepsal dne
datum. Žalovaný byl na základě této smlouvy povinen poskytnutou částku zároveň s úrokem ve výši 83,83 % ročně splatit žalobci v 60 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný sjednané splátky řádně neplatil a úvěr byl v důsledku toho ke dni datum zesplatněn. Celkově žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil částku částka. Žalobce
tak požaduje dlužnou jistinu, úrok, smluvní pokuty, náhradu nákladů a úrok z prodlení. Dále žalobce uvedl, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla žalobcem prověřena
na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu, na základě prohlášení žalovaného a na základě informací z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti.
2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum a u něho provedl dokazování, z něhož zjistil následující skutečnosti.
3. Žalobce existuje od datum, pod výše uvedenou obchodní firmou podniká od datum a do předmětu jeho podnikání od datum patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z obchodního rejstříku a z úplného výpisu ze seznamu ČNB regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).
4. Soudu byla předložena kopie listiny označená jako smlouva o úvěru číslo datovaná dnem datum, v níž je jako poskytovatel úvěru označen žalobce a jako klient žalovaný. Jako datum akceptace smlouvy poskytovatelem úvěru je uvedeno datum. V této smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku částka částečně na účet
bankovní účet a částečně za účelem úhrady dluhů žalovaného vůči žalobci ze smlouvy číslo žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit i s úrokem ve výši 83,83 % ročně v 60 měsíčních splátkách po částka vždy k 1. dni v měsíci, se splatností 1. splátky k datum, a to na účet žalobce č. bankovní účet. Ve smlouvě byly ujednány sankce za neplnění závazků žalovaného (zjištěno z označené smlouvy a ze splátkového kalendáře). Dopisem datovaným dnem datum žalobce žalovanému sdělil, že úvěr ve výši
částka byl schválen, že z toho částka částka bude započítána na závazek žalovaného ze smlouvy číslo vůči žalobci a částka částka bude žalovanému vyplacena
na jeho účet. Tento dopis byl žalovanému doručen dne datum (zjištěno z uvedeného dopisu a z doručenky). Z částečného výpisu z účtu č. bankovní účet soud zjistil,
že dne datum byla částka částka poukázána na účet žalobce a částka částka byla téhož dne poukázána na účet žalovaného, přičemž u obou plateb bylo jako variabilní symbol uvedeno číslo předmětné úvěrové smlouvy.
5. Soudu byl předložen doklad označený jako„ hodnocení klienta“, který vyhotovil žalobce
dne datum, v němž je uvedeno, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem
částka, a to ze zaměstnání, což neodpovídá předloženému potvrzení o starobním důchodu žalovaného v uvedené výši, že výdaje žalovaného činí částka a že jeho volné zdroje činí částka. Zároveň je v dokladu„ hodnocení klienta“ uvedeno v poznámkách„ inkaso“, není však zřejmé o jaké„ inkaso“ se jedná. Zda se má jednat o sdružené inkaso plateb obyvatel, k němuž žádný doklad předložen soudu nebyl, nebo o příkaz žalovaného k povolení inkasa z jeho účtu za účelem úhrady splátek, který byl soudu předložen. Z jakých konkrétních dokladů žalobce zjistil údaje o všech výdajích žalovaného, kromě splátky úvěru žalobci, v hodnocení klienta není uvedeno. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací ke dni datum hodnota skóre žalovaného činila 379 bodů, tzn. střední riziko návratnosti úvěru. Dle výpisu záznamů z registru příjmení ke dni datum žalovaný k tomuto dni neměl žádný záznam o dlužných splátkách. Z potvrzení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný k uvedenému dni pobíral starobní důchod ve výši částka. Ze svého rejstříku zdejší soud zjistil, že ke dni
datum žalobce u zdejšího soudu podal žalobu proti žalovanému, kdy se domáhal úhrady dlužné částky ze smlouvy o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne datum,
tj. asi 4 měsíce před předmětnou smlouvou o úvěru. Z pokladního dokladu o vkladu hotovosti soud zjistil, že dne datum žalovaný zaplatil žalobci na variabilní symbol, tedy odpovídající číslu posledně zmiňované smlouvy, částku částka. Dle předložené karty klienta vedené žalobcem k úvěrové smlouvě číslo žalovaný celkem na tuto smlouvu zaplatil ke dni datum částku částka. Žalobce soudu předložil kopie 5 výzev k zaplacení dlužných splátek a oznámení o okamžitém zesplatnění úvěru ze dne datum, ale žádný doklad o doručení těchto písemností žalovanému nepředložil soudu. Žalobce soudu předložil předžalobní výzvu datovanou dnem datum a podací arch ze dne
datum, avšak žádný doklad o doručení této výzvy žalovanému nepředložil
6. Předmětem řízení je nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona
č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“), ve znění platném ke dni uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje,
že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
7. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je
to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu
s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele
a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím
k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
9. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo
je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce,
že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr. Soud se proto zabýval těmito otázkami z úřední povinnosti a dospěl k závěru, že z předložených důkazů vůbec nevyplývá, na základě jakých doložených relevantních informací žalobce došel ke zjištění,
že žalovanému zůstávaly„ volné zdroje“ ve výši částka a že jeho měsíční výdaje činily pouze částka, když žádné doklady o výdajích žalovaného, kromě splátky úvěru žalobci, soudu předloženy nebyly, žalobce ani předložení takových dokladů žalovaným v době jednání s žalovaným netvrdil a ani v hodnocení úvěruschopnosti žalovaného žádné takové doklady uvedeny nejsou. Dle názoru soudu tak žalobce porušil svoji předsmluvní povinnost úvěrujícího posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a uvedený úvěr
za sjednaných podmínek poskytl žalované v rozporu s ustanovením § 86 ZSÚ, a proto soud považuje předmětnou úvěrovou smlouvu podle § 87 ZSÚ za absolutně neplatnou.
10. Vzhledem k uvedeným závěrům o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené účastníky dne datum, považuje soud prokázané poskytnutí částky částka dne datum žalobcem žalovanému za poskytnutí plnění bez platného právního důvodu.
11. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten,
kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl
po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobce tak má s ohledem na učiněná zjištění, výše uvedené závěry soudu a citovaná ustanovení § 2991 a § 2993 OZ vůči žalovanému pouze právo na vrácení poskytnuté částky, coby vydání bezdůvodného obohacení, a jelikož tvrdil, že žalovaný na poskytnutou částku zaplatil žalobci částka, a v řízení nebylo zjištěno,
že by žalovaný zaplatil částku vyšší, je žalovaný povinen žalobci zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení ještě částku částka (výrok I. tohoto rozsudku).
12. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení v sazbě 10 % ročně, pak soud žalobci přiznal pouze úrok z prodlení z uvedené částky v požadované sazbě za dobu od datum
do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal až dnem následujícím
po dni, kdy mu byla žaloba doručena, což bylo datum. Žádné dřívější datum splatnosti žalované částky totiž v řízení prokázáno nebylo, neboť předmětnou smlouvu soud považuje celou za absolutně neplatnou a nebylo prokázáno ani dřívější doručení jakékoliv výzvy k úhradě žalované částky žalovanému, tj. že se taková výzva dostala do jeho dispoziční sféry, před doručením žaloby. Zákonná sazba úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila ke dni datum 10 %, tj. odpovídala sazbě, kterou žalobce požadoval (výrok I. tohoto rozsudku).
13. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož, měl-li účastník
ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví,
že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Převážně úspěšným byl v tomto řízení žalovaný, proto by měl podle citovaného ustanovení právo vůči žalobci na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto je soud nepřiznal žádnému z účastníků (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.