Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 75/2022-62
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 68 092,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 000 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 17 092,45 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 838 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení a úrok ve výši 35 % ročně z částky 51 000 Kč od 24. 8. 2021 do 15. 9. 2021 a ve výši 8,25 % ročně z částky 51 000 Kč od 16. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24. 8. 2021 dosáhne částky 171 993,00 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 288,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 000 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 17 092,45 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 838 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení a úrok ve výši 35 % ročně z částky 51 000 Kč od 24. 8. 2021 do 15. 9. 2021 a ve výši 8,25 % ročně z částky 51 000 Kč od 16. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24. 8. 2021 dosáhne částky 171 993,00 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 288,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 60592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 60 592 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 12 015,57 Kč a úrok ve výši 64,59 % ročně z částky 51 000 Kč od 24. 8. 2021 do 15. 9. 2021 ve výši 2 023,54 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 51 000 Kč od 26. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 171 993 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela dne 28. 4. 2021 s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla úvěr ve výši 51 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 64,59 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 986 Kč, a to počínaje měsícem červnem 2021, na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Kredibilita žalovaného pak byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení dlužníka, a dále lustrací v databázích příjmení a anonymizováno. Žalovaný úvěr nehradil, když do data zesplatnění neuhradil ničeho. V důsledku prodlení se splátkou číslo splatnou dne 17. 6. 2021 pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, a to k datu 22. 8. 2021. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré neuhrazené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny, kdy tato celkem činila částku 59 194,91 Kč. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 24. 8. 2021 až do jejího zaplacení. Žalobkyně pak kapitalizovala smluvní pokutu ke dni podání žaloby. Celková dlužná pohledávka tak sestávala z dlužné nové jistiny ve výši 59 194,91 Kč, jejíž součástí byla též smluvní pokuta dle čl. 6 smlouvy ve výši 998 Kč a paušální náhrada nákladů související s prodlením ve výši 400 Kč dle čl. 6 smlouvy, kapitalizovaná smluvní pokuta ve výši 12 015,57 Kč a nominálního úroku ve výši 64,59 % ročně z částky 24. 8. 2021 do 15. 9. 2021 a ve výši 8,25 % ročně od 16. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh ničeho neuhradila.
2. Žalobkyně vzala podáním doručeným soudu dne 19. 4. 2022 zpět žalobu co do částky 3 754 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 754 Kč ode dne 24. 8. 2021 do zaplacení (co se týká nároku specifikovaného v bodě I. 1) žalobního návrhu), co do částky 761,12 Kč (co se týká nároku specifikovaného v bodě I. 2) žalobního návrhu) a co do úroku ve výši 29,59 % p.a. z částky 51 000 Kč od 24. 8. 2021 do 15. 9. 2021 (co se týká nároku specifikovaného v bodě I. 3) žalobního návrhu). Soud v uvedeném rozsahu řízení zastavil usnesením ze dne 12. 5. 2022, č.j. 20 C 75/2022-54, které nabylo právní moci dne 8. 6. 2022.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy číslo vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 51 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 64,58 % ročně. První splátka úvěru měla být uhrazena v červnu 2021. V bodě 6.3 pak bylo sjednáno pro případ, že by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů oprávnění žalobkyně odepřít plnění závazků ze smlouvy, dále automatické zesplatnění úvěru, kdy dnem zesplatnění se stává okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů. V bodě 6.5 pak bylo dále sjednáno, že žalobkyni v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradí novou jistinu, vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 6.1. platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dle bodu 6.2. smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Ze splátkového kalendáře vyplynulo, že první splátka měla být uhrazena dne 17. 6. 2021 a poslední splátka dne 17. 5. 2025. Z dokladu o vyplacení jistiny úvěru má soud dále za prokázané, že žalovaný celý úvěr čerpal dne 29. 4. 2021 bezhotovostně převodem na účet. Z dopisů ze dne 17. 8. 2021 a 19. 7. 2021 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného v souvislosti s jeho prodlením k úhradě splátek číslo splatných 17. 6. 2021, 17. 7. 2021 a 17. 8. 2021. Z karty klienta má soud za prokázané, že žalovaný celkem na uvedený závazek nezaplatil ničeho. Z dopisu ze dne 22. 8. 2021 vyplynulo, že ke shora uvedenému dni došlo k zesplatnění úvěru, kdy tento sestával z jistiny 51 000 Kč kapitalizovaného úroku 8 194,91 Kč neuhrazené smluvní pokuty 998 Kč a paušálních nákladů 400 Kč.
5. Z ostatních listinných důkazů provedených při jednání (ověření v registru příjmení a anonymizováno, formuláře hodnocení klienta, dokladů o příjmech žalované včetně pracovní smlouvy) soud neučinil žádná podstatná skutková zjištění s ohledem na právní posouzení věci.
6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Předně je třeba odkázat na ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, ze kterého vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou povinnost úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí jít o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel (úvěrující), který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Z předmětné smlouvy o úvěru pak plyne, že úrok byl sjednán ve výši 64,58 % ročně. O uvedeném úroku nelze v žádném případě uvažovat jako přiměřeném, když soudu je s jeho rozhodovací účinnosti známé, že v dubnu 2021 se úroková míra bank pro obdobné typy úvěrů pohybovala okolo 9,15 % ročně a žalobkyně požaduje úrokovou míru více než sedminásobnou, a z tohoto pohledu úvěrujícím požadovaný úrok se jeví jako nepřiměřený. Pokud v daném období byly bankami poskytovány úvěry a zápůjčky, kdy se úroková sazba pohybovala okolo 9,15 % za jeden rok, tak i v případě, že by soud vzal v úvahu, že se může jevit přiměřenou i úroková sazba 3 krát vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky ohledně svojí kredibility (bonity), je možné jako přiměřený úrok hodnotit úrokovou sazbou okolo 30 % za rok. V daném případě ji však sjednaná úroková sazba více než dvojnásobně překračuje. V této souvislosti pak soud odkazuje i na ustálenou rozhodovací praxi název soudu – viz např. rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, nebo ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka. Ke shora uvedenému pak soud dále doplňuje, že jako neplatné shledává i ujednání o smluvních pokutách, kdy tyto jsou kumulovány v podstatě za tatáž prodlení, kdy výše smluvní pokuty se odvíjí toliko od délky prodlení úvěrované (žalované), kdy i náhradu nákladů v souvislosti s prodlením s úhradou splátek soud ve své podstatě považuje za smluvní pokutu. Rovněž tato ujednání soud shledává jako nepřiměřená a nemravná.
9. S ohledem na shora uvedené proto nelze než uzavřít, že celý obchod nelze zhodnotit jinak, než jako nemravný, byť zde mohou být určité úvahy o tom, že žalovaný si měl počínat zodpovědněji při uzavírání takto koncipované smlouvy o úvěru. Nicméně soud má za to, že úvěrujícímu, který zneužívá postavení klienta a požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat soudní ochranu. Pro rozhodnutí v dané věci je také klíčové, že získání vysoké odměny za půjčení peněžních prostředků ve formě úroků a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání je podstatou a základem sjednaného obchodu žalobkyně, která by předmětnou částku žalovanému nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky nepřistoupila. Z tohoto pohledu je třeba smlouvu hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze od sebe oddělovat. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně nesplatnou ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, posoudil právní vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně byla žalovanému poskytnuta částka 51 000 Kč. Žalovaný žalobkyni nic nevrátil. S ohledem na shora uvedené tak soud výrokem pod bodem I. žalobě vyhověl toliko ohledně bezdůvodného obohacení v částce 51 000 Kč, když ve zbývající části žalovaný nárok zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 288,18 Kč, přičemž tato částka představuje 32,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,28 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,72 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 631 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 72 607 Kč sestávající z částky 4 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 960 Kč ve výši 2 721,60 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Jako neúčelný úkon posoudil soud částečné zpětvzetí žaloby ze dne 19. 4. 2022, které nesměřovalo k účelnému uplatnění práva žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které se podává ve lhůtě do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí či provedení exekuce.