Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 41/2022-35
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
naposledy bytem adresa žalované
pro zaplacení 721 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 621 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 100 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaná není povinna platit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 621 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky 100 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaná není povinna platit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení.
1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení dlužného vyúčtování za dodávku elektřiny ze smlouvy číslo ze dne datum k odběrnému místu žalované na adrese ulice a číslo v obec z vyúčtování číslo za období od datum do datum se splatností datum. Soudu není znám důvod, proč se tohoto nároku nedomáhala již v řízení sp. zn. 25 C 54/2021, kde se domáhala předchozího vyúčtování se splatností datum, která u zdejšího soudu napadla datum, nicméně tuto skutečnost zohlednil v nákladovém výroku. Soud ověřil, že se žalobkyně nedomáhá téhož plnění, jak se již v minulosti této žalobkyni stalo.
3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelný pro úřední korespondenci. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou až nezdravě často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce).
4. Soud po žalované přes všechno výše uvedené v jejím vlastním zájmu pátral a zjistil, že je příjemcem rodičovského příspěvku, který je jí zasílán na adresu adresa žalované. Na tuto adresu soud zaslal informativní nedoporučenou písemnost. Na žádném z kontaktních čísel, které žalovaná v průběhu let sdělovala Úřadu práce, není k zastižení.
5. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 15 ze dne datum žalobkyně prokázala závazek žalované odebírat elektřinu na výše uvedeném odběrném místě a hradit zálohy 1 000 Kč měsíčně a vyúčtování skutečné spotřeby. Součástí je smlouvy je ujednání smluvní pokuty 100 Kč za upomínku, žádnou upomínku však žalobkyně neprokazuje. Vyúčtováním (mimořádným) č. l. 17 za období jak výše žalobkyně prokázala vyúčtování 621 Kč se splatností datum. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 19) vypracování i zaslání (č. l. 20) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované.
6. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Soud shledal, že účastníci platně sjednali závazek sdružených dodávek elektřiny ve smyslu § 50 energetického zákona, s charakterem spotřebitelského závazku, na který se podpůrně uplatní ustanovení o koupi dle občanského zákoníku. Soud shledal, že žaloba je důvodná, v rozsahu vyúčtovaného plnění mohl žalobě vyhovět. Nárok na smluvní pokutu 100 Kč však žalobkyně ničím neprokázala, proto jej soud II. výrokem zamítnul.
7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měla reálnou příležitost tuto symbolickou pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod.
8. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části úspěšná, soud by tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. této měl přiznat k tíži žalované právo na úhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož však žalobkyně, resp. její právní zástupkyně, nepostupovali účelně, když nároky neuplatnili společně, z důvodu, který soudu není zřejmý (ale může jím být pouhá přízemní snaha o maximalizaci odměny za právní zastoupení), soud by přiznal pouze takovou část odměny, o kterou by byly náklady předchozího řízení vyšší, pokud by došlo k uplatnění obou. Jelikož však v řízení sp. zn. 25 C 54/2021 již bylo na nákladech řízení žalobkyni přiznáno 1 489 Kč a více by soud nepřiznal ani v tomto řízení, aniž by případné uplatnění obou pohledávek společně tuto odměnu jakkoliv navýšilo, soud již neměl důvod přiznat žalobkyni ničeho navíc. Tento relativní procesní úspěch však žalované nebude příliš k užitku, pokud se o rozsudku včas nedozví a žalobkyni se podaří zahájit další exekuci, kde se na nákladech řízení obě opět„ zahojí“.
9. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaná nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Pro usnadnění je zde soud přejímá: číslo účtu bankovní účet, variabilní symbol. Dále je již výlučně na žalované, zda doručení tohoto rozsudku a z její strany nezasloužené navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv. Soudní exekutor již po povinné z úřední povinnosti a na náklady povinného pátrat musí a to na její vlastní náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.