Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 165/2022-23
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 13 055,96 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 4 055,96 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 257,34 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 826,03 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 4 055,96 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 257,34 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 826,03 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu se žalobkyně původně domáhala zaplacení částky 13 055,96 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba s.r.o., IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne 30. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 56,70 Kč a administrativním poplatek ve výši 3 050,64 Kč. Ve smlouvě byl dále sjednán poplatek za upomínání žalovaného v případě, že se dostane do prodlení s úhradou dluhu, kdy v posuzovaném případě poplatek dosáhl 1 050 Kč. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení s její úhradou. V daném případě byla smluvní pokuta vyčíslena na 4 055,96 Kč. Žalovaný nehradil na dluh ničeho a žalobkyně po něm požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 055,96 Kč, smluvního úroku v kapitalizované výši 4 257,34 Kč, a zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Podáním ze dne 9. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s odůvodněním, že nedisponuje podklady o ověření úvěruschopnosti žalovaného a z toho důvodu nadále požaduje po žalovaném pouze zaplacení dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně tak požadovala pouze zaplacení jistiny ve výši 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, uvedeným ve výroku II. rozsudku.
4. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Součástí výzvy byla též doložka, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. I přes řádné doručení se účastníci k výzvě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 5. 11. 2019 peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 3 107,34 Kč vrátit do 22. 11. 2019 (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo potvrzením o výplatě peněžních prostředků). Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 11. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2020). Před podáním žaloby byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu (viz výzva k plnění ze dne 25. 11. 2021).
6. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby a související částečné zastavení řízení nebylo prováděno dokazování k tvrzeným okolnostem vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty a smluvního úroku, neboť s ohledem na částečné zastavení řízení a právní posouzení učiněné soudem (viz níže), by takové dokazování bylo nadbytečné. Ostatní důkazy předložené žalobkyní pak neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.
7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly ze strany žalovaného tvrzeny, tedy ani prokázány.
8. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu.
9. Podle ustanovení § 2395 o. z., Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle ustanovení § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 zákona o spotř. úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
17. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
19. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
20. Podle ustanovení § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.
21. Podle ustanovení § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před jednáním, rozhodl soud v souladu s citovanými ustanoveními o. s. ř. o částečném zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí (výrok I.).
23. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 zákona o spotř. úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Předmětná pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici podklady o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a z toho důvodu původní žalobní nárok redukovala na požadavek na zaplacení jistiny úvěru a zákonného úroku z prodlení. S ohledem na to, že nebyly předloženy žádné podklady prokazující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je zřejmé, že úvěruschopnost nebyla předchůdkyní žalobkyně zkoumána řádně a uzavřená smlouva je tak absolutně neplatná dle § 588 o. z. Po částečném zpětvzetí však předmětem řízení zůstává pouze dlužná jistina, která žalobkyni náleží i v případě absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru). Nárok na zaplacení částky ve výši 9 000 Kč tak byl shledán jako zcela důvodný. S ohledem na to, že žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný, stanovil soud lhůtu k plnění dle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru v obecné délce 3 dnů, vycházeje z § 160 odst. 1 o. s. ř.
24. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od požadovaného 23. 11. 2019, který v období od 23. 11. 2019 do 23. 10. 2020 (z částky 9 000 Kč) kapitalizoval částkou 862,03 Kč
25. Za prokázanou má soud i aktivní legitimaci žalobkyně, neboť na ni byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení převedena v souladu s § 1879 o. z.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 055,96 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.