Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
8 C 244/2022-15
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 2 317 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 317 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 317 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 317 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 317 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dlužného pojistného z pojistné smlouvy číslo.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci spolu uzavřeli dne 20. 9. 2020 smlouvu na doplňkové pojištění vozidla žalované tov. zn. Opel, registrační značka, v níž se žalovaná zavázala hradit sjednané pojistné ve výši 6 003 Kč ročně, splatné čtvrtletně částkou ve výši 1 500 Kč. Žalovaná pojistné řádně nehradila, a to ani na základě výzvy žalobkyně, v důsledku čehož pojištění zaniklo marným uplynutím lhůty pro jeho zaplacení ke dni 8. 2. 2021. Nezaplacené zůstalo pojistné za období od 21. 9. 2020 do 8. 2. 2021. Za dobu trvání pojištění žalovaná dluží částku 2 317 Kč, kterou dosud neuhradila, ačkoliv byla k její úhradě upomínána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 17. 3. 2022.
4. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že účastníci řízení spolu uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 zákona a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná nehradila sjednané pojistné řádně a včas a pojištění zaniklo v důsledku marného uplynutí lhůty k jeho úhradě v souladu s § 2804 o. z. Proto má pojistitel právo na dlužné pojistné za dobu do zániku pojištění, a to za celé pojistné období dle § 2782 o. z. Žalovaná svoji povinnost nesplnila a žalovanou částku, která odpovídá neuhrazenému pojistnému, zůstala žalobkyni dlužna. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení za období od 9. 2. 2021 do zaplacení, ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 1970 o. z.). Jelikož se jedná o nárok vyplývající z podnikatelské činnosti obou účastníků, náleží žalobkyni též náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 již zmíněného nařízení vlády. Soud proto výrokem I. podané žalobě vyhověl.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 317 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Žalobkyně požadovala dále přiznání čtvrté paušální náhrady za pořízení výpisu z evidence exekucí ve vztahu k žalované, kdy důvodnost tohoto nároku má dle žalobkyně vyplývat z rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, č. j. 30 Co 406/2016-11. Již z povahy věci však zdejší soud nemůže nárok na zaplacení čtvrté paušální náhrady považovat za důvodný. Žalobkyně tuto částku uplatňuje jako součást nákladů řízení, ovšem (dobrovolně) vynaložené náklady na výpis z evidence exekucí zjevně nemají žádnou spojitost s nyní probíhajícím řízením. Žalobkyně nadto nárok na zaplacení čtvrtého paušálu odůvodňuje odkazem na a. t., z kterého však jasně vyplývá, že paušální náhrada advokátovi přísluší pouze v návaznosti na uskutečněné úkony právních služeb. Výpis z evidence exekucí přitom není právní službou ve smyslu a. t.
6. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.