Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 36/2022-22
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 21 750,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 852,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 106,56 Kč za dobu od 4. 6. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 910,74 Kč za dobu od 2. 7. 2020 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 1 334,78 Kč za dobu od 4. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 8 898,41 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 463,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 852,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 106,56 Kč za dobu od 4. 6. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 910,74 Kč za dobu od 2. 7. 2020 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 1 334,78 Kč za dobu od 4. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 8 898,41 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 463,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení celkové částky 21 750,49 Kč (jako součtu částek 10 106,56 Kč, 100 Kč, 7 298,41 Kč, 100 Kč, 100 Kč, 100 Kč, 910,74 Kč 1 334,78 Kč, 100 Kč a 1 600 Kč) spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku, které měla žalovaná dlužit žalobkyni jednak na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 5. 6. 2019, podle které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do jejího odběrného místa na adrese adresa žalované, EAN: číslo, elektřinu a žalovaná se zavázala za dodávanou komoditu zaplatit dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře, přitom se zavázala i k povinnosti platit předepsané zálohy za odběr elektřiny. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou – 30 měsíců od 19. 6. 2019 s možností automatické prolongace. Ve smlouvě v oddílu„ Ostatní ujednání“ si strany dohodly mimo jiné smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s provedením platby sjednaných záloh za měsíc číslo, splatné dne 15. 1. 2020, vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč za toto prodlení se zaplacením zálohy, a to v rámci upomínky ze dne 6. 2. 2020, následně pak vyúčtovala další smluvní pokuty ve výši 2 x 100 Kč v rámci upomínek ze dne 10. 2. 2020 a ze dne 11. 3. 2020, vždy za prodlení s provedením platby sjednané ve splátkové dohodě číslo splatné 3. 2. 2020. Fakturou VS 8010764792 ve spojení s opravnou fakturou VS 8011047170 ze dne 14. 5. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 10 206,56 Kč včetně DPH za vyúčtování spotřeby elektřiny za období od 10. 12. 2019 do 30. 3. 2020 za odebraných 2,32 MWh elektřiny v částce 11 106,56 Kč, součástí této faktury je pak ještě 300 Kč představující výše uvedenou smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh, částka 1 200 Kč představující zaplacené zálohy, a částka dalších 100 Kč za smluvní pokutu, kterou žalobkyně neuplatňuje, takže celková částka k úhradě činí právě 10 106,56 Kč. Na tuto fakturu nebyla žalovanou provedena žádná úhrada. Následně pak žalobkyně vyúčtovala žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení žalované faktury variabilní symbol 8011047170, a to vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 15. 6. 2020, pod variabilním symbolem 9053015601. Přímo ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“, si dále strany ujednaly smluvní pokutou, že závazek zákazníka spočívající v řádném plnění smlouvy po sjednanou dobu bude dodržen; v tomto případě důvodem smluvní pokuty je to, že žalobkyně u smluv na dobu určitou sjednává produkt, který na rozdíl od ceníku Standard (u smluv na bodu neurčitou, kdy Ceník Standard žalobkyně průběžně mění a upravuje zejména v souvislosti s vývojem velkoobchodních cen elektřiny), v rámci něhož ve smlouvě garantuje určitou cenu elektřiny po celou dobu trvání smlouvy, kdy zákazník, na rozdíl od smlouvy na dobu neurčitou, získá jistotu sjednané neměnné ceny po celou dobu trvání smlouvy, čímž je účinně chráněn proti růstu cen elektřiny, a dále též získává nižší cenu elektřiny. Právě proti těmto benefitům se žalobkyně u smluv na dobu určitou utvrzuje sjednáním smluvních pokut, které pokrývají širokou řadu skutkových podstat. U smluvní pokuty, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní hypotézy vzniku smluvní pokuty do konce sjednané délky trvání smlouvy, současně platí, že tato současně představuje paušalizovanou náhradu škody žalobkyně, která jí může vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny, neboť žalobkyně u smluv na dobu určitou elektřinu pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak může žalobkyně zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Žalobkyně se v případě uhrazení smluvní pokuty vzdává nároku na náhradu škody v důsledku porušení závazku, která by výši smluvní pokuty převyšovala. V daném případě si strany pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, ujednaly smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma ročního odběru dle Ceníku obchodníka se částky smluvních pokut snižují o polovinu. Pokud tedy byla předmětná smlouva uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 19. 6. 2019 s možností automatické prolongace smlouvy a žalobkyně dne 12. 2. 2020 ukončila dodávku plynu z důvodů přechodu žalované k jinému obchodníkovi, žalobkyně vyúčtovala fakturou VS 2010680270 ze dne 30. 3. 2020 a splatnou dne 9. 4. 2020 žalované smluvní pokutu ve výši 8 400 Kč (400 Kč x 21 měsíců, tj. za každý měsíc od 30. 3. 2020 do 19. 12. 2021). Na toto vyúčtování byla provedena částečná úhrada ve výši 1 101,59 Kč, pročež dluh činí 7 298,41 Kč. Následně pak žalobkyně vyúčtovala žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč, kterou žalobkyně provedla v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 14. 4. 2020, VS 9063013750 za porušení dohody o splátkách nedoplatku vyúčtování VS 8912600420, uzavřené dne 13. 1. 2020 (kdy tento nedoplatek byl žalovanou uhrazen a není předmětem žaloby), přitom povinnost zaplatit tuto smluvní pokutu, jakož i její výše byla sjednána přímo v dohodě ze dne 13. 1. 2020. Žalovaná pak nesplnila ani povinnost uhradit sjednanou splátku dle dohody ze dne 13. 1. 2020, splatnou dne 3. 7. 2020 a neučinila tak ani v žalobkyni stanovení dodatečné lhůtě k plnění, pročež žalobkyně vyúčtovala v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 13. 7. 2020 VS 9041018785, žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení, sjednanou přímo v dohodě ze dne 13. 1. 2020. Na základě samotné smlouvy ze dne 5. 6. 2019 žalobkyně žalované vyúčtovala v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 18. 8. 2020 VS 9064027047, rovněž smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou faktury VS 8912600420.
2. Vedle toho účastnice řízení uzavřely dne 5. 6. 2019 smlouvu o dodávce plynu, podle které žalobkyně dodávala žalované do jejího odběrného místa na adrese adresa žalované, kXk EIC: číslo, plyn a žalovaná se zavázala za dodávanou komoditu zaplatit dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře, přitom se zavázala i k povinnosti platit předepsané zálohy za odběr plynu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou – 24 měsíců od 6. 6. 2019 s možností automatické prolongace. I v této smlouvě si strany dohodly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Žalobkyně přitom provedla vyúčtování spotřeby dodaného plynu fakturou VS 8011275454 ze dne 11. 6. 2020 za zúčtovací období od 6. 6. 2019 do 9. 6. 2020 za celkové množství odebraného plynu 131,10 m3, která zněla na částku 910,74 Kč, když celková cena spotřebovaného plynu byla v ceně 3 383,74 Kč a 2 473 Kč představovaly zaplacené zálohy. Na tuto fakturu žalovaná neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaná opakovaně neplnila své platební povinnosti vzniklé z uzavřené smlouvy, když konkrétně neuhradila zálohu za měsíc 6/2020, splatnou dne 15. 6. 2020, a za měsíc 7/2020, splatnou dne 15. 7. 2020, a úhradu faktury VS 8011275454, splatné dne 1. 7. 2020, vyúčtovala žalobkyně žalované další smluvní pokutu v celkové výši 300 Kč (a to jednak v rámci upomínky ze dne 22. 7. 2020, jednak v rámci upomínky ze dne 3. 8. 2020). Dále žalobkyně provedla vyúčtování spotřeby dodaného plynu fakturou VS 8012086733 ze dne 14. 10. 2020 za zúčtovací období od 10. 6. 2020 do 12. 10. 2020 za celkové množství odebraného plynu 37,46 m3, která zněla na částku 1 334,78 Kč, když celková cena spotřebovaného plynu byla v ceně 1 034,78 Kč a 300 Kč představovala v předchozí větě specifikovaná smluvní pokuta. Na tuto fakturu žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně pak dále ještě žalované vyúčtovala částku 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení s úhradou s úhradou faktury VS 8012086733. Stejně tak i v této smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“, si dále strany ujednaly smluvní pokutou, že závazek zákazníka spočívající v řádném plnění smlouvy po sjednanou dobu bude dodržen; v tomto případě důvodem smluvní pokuty je to, že žalobkyně u smluv na dobu určitou sjednává produkt, který na rozdíl od ceníku Standard (u smluv na bodu neurčitou, kdy Ceník Standard žalobkyně průběžně mění a upravuje zejména v souvislosti s vývojem velkoobchodních cen plynu), v rámci něhož ve smlouvě garantuje určitou cenu plynu po celou dobu trvání smlouvy, kdy zákazník, na rozdíl od smlouvy na dobu neurčitou, získá jistotu sjednané neměnné ceny po celou dobu trvání smlouvy, čímž je účinně chráněn proti růstu cen plynu, a dále též získává nižší cenu plynu. Právě proti těmto benefitům se žalobkyně u smluv na dobu určitou utvrzuje sjednáním smluvních pokut, které pokrývají širokou řadu skutkových podstat. U smluvní pokuty, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní hypotézy vzniku smluvní pokuty do konce sjednané délky trvání smlouvy, současně platí, že tato současně představuje paušalizovanou náhradu škody žalobkyně, která jí může vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu, neboť žalobkyně u smluv na dobu určitou plyn pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak může žalobkyně zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Žalobkyně se v případě uhrazení smluvní pokuty vzdává nároku na náhradu škody v důsledku porušení závazku, která by výši smluvní pokuty převyšovala. V daném případě si strany pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, ujednaly smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma ročního odběru dle Ceníku obchodníka se částky smluvních pokut snižují o polovinu. Pokud tedy byla předmětná smlouva uzavřena na dobu určitou 24 měsíců od data 6. 6. 2019 s možností automatické prolongace smlouvy a žalobkyně dne 12. 10. 2020 ukončila dodávku plynu z důvodů opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalované, žalobkyně vyúčtovala fakturou VS 2012083619, ze dne 14. 10. 2020 a splatnou dne 26. 10. 2020 žalované smluvní pokutu ve výši 1 600 Kč (400 Kč x 8 měsíců, tj. za každý měsíc od 12. 10. 2020 do 6. 6. 2021). Ani na toto vyúčtování nebyla žalovanou provedena žádná úhrada.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. K jednání nařízenému na 15. 3. 2022 se žádná z procesních stran nedostavila, přitom doručení předvolání k tomuto jednání bylo u obou řádně vykázáno a lhůta k přípravě jednání byla zachována. Vzhledem k této skutečnosti, jakož i k tomu, že žalobkyně svoji neúčast u jednání řádně omluvila a souhlasila s konáním jednání v její nepřítomnosti, soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v jejich nepřítomnosti.
5. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti: Listinou označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny datovanou dnem 5. 6. 2019 vzal soud dále za prokázáno, že žalobkyně se dne 5. 6. 2019 s žalovaným písemně dohodla, že jako podnikající právnická osoba bude žalované do odběrného místa na adrese adresa žalované, EAN: číslo, dodávat elektřinu a žalovaná bude tuto dodávanou elektřinu odebírat a hradit za ni kupní cenu dle aktuálně platného ceníku vydaného žalobkyní; strany si v rámci samotné smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly jednak smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, jednak smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 19. 6. 2019 s možností automatické prolongace smlouvy. Listinou označenou jako odstoupení od smlouvy ze dne 13. 4. 2020, je pak dále prokázáno, že žalobkyně v souladu se smlouvou k danému dni ukončila dodávku elektřiny v předmětném odběrném místě pro opakované neplnění platebních povinností žalované. Plánem záloh elektřiny v daném odběrném místě za období od 10. 12. 2019 do 9. 12. 2020 je v řízení prokázáno, že žalovaná se zavázala v souladu se smlouvou platit za odběr elektřiny zálohy ve výši 3 000 Kč měsíčně splatné vždy ke každému 15. dni kalendářního měsíce.
6. Vyúčtováním č. VS 8010764792 ve spojení s opravnou fakturou č. VS 8011047170 ze dne 14. 5. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 10 206,56 Kč včetně DPH za spotřebu elektřiny za období od 10. 12. 2019 do 30. 3. 2020 za odebraných 2,32 MWh elektřiny v částce 11 106,56 Kč, součástí této faktury je pak ještě 300 Kč (představující 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh za 1/2020 a 2 x 100 Kč jako smluvní pokuty vyúčtované v upomínkách ze dne 10. 2. 2020 a 11. 3. 2020, vždy za prodlení s provedením platby sjednané ve splátkové dohodě číslo splatné 3. 2. 2020), částka 1 200 Kč představující zaplacené zálohy, a částka dalších 100 Kč za smluvní pokutu, kterou žalobkyně neuplatňuje. Vyúčtováním č. VS 9053015601 ze dne 15. 6. 2020 je v řízení prokázáno, že žalobkyně žalované naúčtovala částku 100 Kč jako smluvní pokutu za to, že žalovaná ke dni splatnosti neuhradila fakturu č. VS 8011047170. Vyúčtováním VS č. 2010680270, ze dne 30. 3. 2020, splatným dne 9. 4. 2020, je dále prokázáno, že žalobkyně u žalované uplatnila nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 8 400 Kč za předčasné ukončení smlouvy (tj. 400 Kč za každý měsíc od 30. 3. 2020 do 19. 12. 2021, tedy za 21 měsíců). Vyúčtováním VS 9063013750 ze dne 14. 4. 2020, je prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za porušení dohody o splátkách nedoplatku vyúčtování VS 8912600420, uzavřené dne 13. 1. 2020 (kdy tento nedoplatek byl žalovanou uhrazen a není předmětem žaloby). Vyúčtováním VS 9041018785 ze dne 13. 7. 2020 je pak postaveno na jisto, že žalobkyně vyúčtovala žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za její porušení povinnosti uhradit sjednanou splátku dle dohody ze dne 13. 1. 2020, splatnou dne 3. 7. 2020, přičemž výše této smluvní pokuty byla sjednána přímo v dohodě ze dne 13. 1. 2020. Konečně vyúčtováním VS 9064027047 ze dne 18. 8. 2020 je dále prokázáno, že žalobkyně uplatnila u žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou faktury VS 8912600420.
7. Předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 9. 9. 2020, včetně kopie poštovního podacího archu z téhož dne, je dále prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky 20 904,97 Kč nejpozději do 16. 9. 2020 s tím, že v opačném případě bude žalobkyně vymáhat tento dluh soudní cestou.
8. Listinou označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky plynu datovanou dnem 5. 6. 2019 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně se dne 5. 6. 2019 s žalovaným písemně dohodla, že jako podnikající právnická osoba bude žalované do odběrného místa na adrese adresa žalované, kXk EIC: číslo, dodávat plyn a žalovaná bude tento dodávaný plyn odebírat a hradit za něj kupní cenu dle aktuálně platného ceníku vydaného žalobkyní. V rámci samotné smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“ si strany smlouvy ujednaly jednak smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, jednak smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců od data 6. 6. 2019 s možností automatické prolongace smlouvy. Listinou označenou jako odstoupení od smlouvy ze dne 22. 7. 2020, včetně kopie podacího archu z téhož dne, je pak dále prokázáno, že žalobkyně v souladu se smlouvou k danému dni ukončila dodávku plynu v předmětném odběrném místě pro opakované neplnění platebních povinností žalované. Plánem záloh plynu v daném odběrném místě za období od 10. 6. 2019 do 9. 6. 2020 je v řízení prokázáno, že žalovaná se zavázala v souladu se smlouvou platit za odběr plynu zálohy ve výši 250 Kč měsíčně splatné vždy ke každému 15. dni kalendářního měsíce.
9. Vyúčtováním č. VS 8011275454 se splatností dne 1. 7. 2020 je pak prokázáno, že žalobkyně za zúčtovací období od 6. 6. 2019 do 9. 6. 2020 vyúčtovala žalovanému za celkové množství odebraného plynu 131,10 m3, částku 910,74 Kč, když celková cena spotřebovaného plynu byla v ceně 3 383,74 Kč a z této byla odečtena částka 2 473 Kč představující zaplacené zálohy za toto období; vyúčtováním č. VS 8011208673 se splatností dne 3. 11. 2020 je pak prokázáno, že žalobkyně za zúčtovací období od 10. 6. 2020 do 12. 10. 2020 vyúčtovala žalované za celkové množství odebraného plynu 37,46 m3, částku 1 334,78 Kč, když celková cena spotřebovaného plynu byla v ceně 1 034,78 Kč, součástí této faktury je pak ještě 300 Kč (představující 2 x 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se zaplacením zálohy za 6/2020 a 7/2020 a 100 Kč jako smluvní pokuty vyúčtované v upomínce ze dne 22. 7. 2020 za prodlení s provedením platby k faktuře VS 8011277545; vyúčtováním č. VS 9063036763 ze dne 19. 11. 2020 pak žalobkyně vyúčtovala žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury VS 8012086733; Vyúčtováním č. 2012083619 ze dne 14. 10. 2020, splatným dne 26. 10. 2020, je dále prokázáno, že žalobkyně u žalované uplatnila nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 1 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy (tj. 400 Kč za každý měsíc od 12. 10. 2020 do 6. 6. 2021, tedy za 8 měsíců).
10. Předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 10. 12. 2020, včetně kopie poštovního podacího archu z téhož dne, je dále prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky 3 945,52 Kč nejpozději do 17. 12. 2020 s tím, že v opačném případě bude žalobkyně vymáhat tento dluh soudní cestou.
11. Všechny provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani žádný z účastníků nevznesl žádné námitky, je soud následně vyhodnotil jako věrohodné. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo.
12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, podle něhož žalobkyně, jako podnikatel, na základě uzavřené dohody o odběru elektřiny ze dne 5. 6. 2019 mezi ní a žalovanou, jako spotřebitelem, dodala v době od 10. 12. 2019 do 30. 3. 2020 žalované elektřinu v celkovém množství 2,32 MWh a za tento odběr jí vyúčtováním č. VS 8010764792 ve spojení s opravnou fakturou č. VS 8011047170 ze dne 14. 5. 2020 vyúčtovala částku 10 206,56 Kč včetně DPH (z toho 11 106,56 Kč za cenu elektřiny, 300 Kč za smluvní pokuty a částku 1 200 Kč zohlednila za zaplacené zálohy. Vyúčtováním č. VS 9053015601 ze dne 15. 6. 2020 pak žalobkyně žalované naúčtovala částku 100 Kč jako smluvní pokutu za to, že žalovaná ke dni splatnosti neuhradila fakturu č. VS 8011047170. Vyúčtováním VS č. 2010680270, ze dne 30. 3. 2020, splatným dne 9. 4. 2020 následně žalobkyně u žalované uplatnila nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 8 400 Kč za předčasné ukončení smlouvy (tj. 400 Kč za každý měsíc od 30. 3. 2020 do 19. 12. 2021, tedy za 21 měsíců). Vyúčtováním VS 9063013750 ze dne 14. 4. 2020 pak uplatnila u žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za porušení dohody o splátkách nedoplatku vyúčtování VS 8912600420, uzavřené dne 13. 1. 2020. Vyúčtováním VS 9041018785 ze dne 13. 7. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za její porušení povinnosti uhradit sjednanou splátku dle dohody ze dne 13. 1. 2020, splatnou dne 3. 7. 2020, konečně vyúčtováním VS 9064027047 ze dne 18. 8. 2020 žalobkyně uplatnila u žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou faktury VS 8912600420; přitom pro neplnění povinností ze strany žalované byl odběr plynu jednostranným rozhodnutím žalobkyně ukončen. Součástí smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“ bylo ujednání stran o smluvní pokutě ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní na straně žalovaného, jednak o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny; smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 19. 6. 2019 s možností automatické prolongace smlouvy.
13. Vedle toho žalobkyně jako podnikatel, na základě uzavřené dohody o odběru plynu ze dne 5. 6. 2019 mezi ní a žalovanou, jako spotřebitelem, dodala v době od 6. 6. 2019 do 9. 6. 2020 žalované 131,10 m3 plynu a za tento vyúčtovala fakturou č. VS 8011275454 se splatností dne 1. 7. 2020 částku 910,74 Kč (když celková cena spotřebovaného plynu byla v ceně 3 383,74 Kč a z této byla odečtena částka 2 473 Kč představující zaplacené zálohy za toto období); dále vyúčtováním č. VS 8011208673 se splatností dne 3. 11. 2020 žalobkyně uplatnila u žalované částku 1 334,78 Kč za 37,46 m3 odebraného plynu (když celková cena spotřebovaného plynu byla v ceně 1 034,78 Kč, součástí této faktury je pak ještě 300 Kč za smluvní pokuty); vyúčtováním č. VS 9063036763 ze dne 19. 11. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury VS 8012086733; vyúčtováním č. 2012083619 ze dne 14. 10. 2020, splatným dne 26. 10. 2020, žalobkyně u žalované uplatnila nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 1 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy (tj. 400 Kč za každý měsíc od 12. 10. 2020 do 6. 6. 2021, tedy za 8 měsíců); přitom pro neplnění povinností ze strany žalované byl odběr plynu jednostranným rozhodnutím žalobkyně ukončen. Součástí smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“ bylo ujednání stran o smluvní pokutě ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní na straně žalovaného, jednak o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu; smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců od data 6. 6. 2019 s možností automatické prolongace smlouvy.
14. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
15. Podle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
16. Podle ust. § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
17. Podle ust. § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
18. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byly platně uzavřeny kupní smlouvy jednak na dodávku elektřiny, jednak na dodávku plynu, a to dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve spojení s § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, na základě kterých vznikl žalobkyni, jako podnikateli, závazek dodávat žalované, jako spotřebiteli, do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn ve smluvené kvalitě a množství a žalovaná se zavázala tyto komodity v daném místě odebírat a zaplatit za ně dohodnutou kupní cenu. Tato cena měla být žalovanou v obou případech hrazena formou záloh a následného vyúčtování (faktury), které bylo podle smluv splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Součástí obou smluv pak bylo i ujednání stran ve smyslu § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o smluvních pokutách. Ve vztahu k oběma komoditám se jednalo jednak o smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou žalované dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, jednak smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy s tím, že tato smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané komodity.
19. Žalobkyně na základě uzavřených dohod jednak v období od 10. 12. 2019 do 30. 3. 2020 dodala žalované elektřinu v celkovém množství 2,32 MWh a za tento odběr jí vyúčtovala částku 10 206,56 Kč včetně DPH (z toho 11 106,56 Kč za cenu elektřiny, 300 Kč za smluvní pokuty a částku 1 200 Kč zohlednila za zaplacené zálohy), jednak v období od 6. 6. 2019 do 9. 6. 2020 žalované dodala 131,10 m3 plynu a za tento vyúčtovala částku 910,74 Kč (když celková cena spotřebovaného plynu byla v ceně 3 383,74 Kč a z této byla odečtena částka 2 473 Kč představující zaplacené zálohy za toto období); a konečně za období od 10. 6. 2020 do 12. 10. 2020 vyúčtovala žalované částku 1 334,78 Kč za 37,46 m3 odebraného plynu (když celková cena spotřebovaného plynu byla v ceně 1 034,78 Kč, součástí této faktury je pak ještě 300 Kč za smluvní pokuty). Jelikož žalovaná na tyto vyúčtování žalobkyni ničeho neuhradila, čímž tak řádně a včas nesplnila ve vztahu k ceně lelektřiny a plynu svoje závazky, dostala se tak s úhradou svých dluhů ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vždy dnem následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur do prodlení, pročež s ohledem na uvedené skutečnosti soud v této části žalobě vyhověl a žalovanou zavázal k zaplacení vyúčtovaných kupních cen energií, včetně požadovaného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
20. Ve vztahu ke všem sjednaným smluvním pokutám pak soud posuzoval, jestli tato smluvní ujednání obstojí s ohledem na ochranu spotřebitele. V ustanovení § 1813 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je provedena směrnice Rady 93/13 ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, kdy smyslem je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde tedy o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Je tedy nutné postupně zjistit, zda: a) jde o smluvní ujednání, b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Přezkumu podle ust. § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podléhají pouze ujednání spotřebitelských smluv, tudíž přezkumu přiměřenosti předchází posouzení, zda konkrétní ujednání je vůbec součástí smlouvy. Posuzování významné nerovnováhy v právech a povinnostech stran pak má dvě úrovně. Je možné posuzovat rozsah nerovnováhy v poměru smluvního ujednání a absence smluvního ujednání, či v poměru práva jedné strany a strany druhé. Pouhá skutečnost, že strany mají stejné právo (např. smluvní pokuta, promlčení), neznamená, že nemůže jít o významnou nerovnováhu v právech a povinnostech, je nutné posuzovat reálný význam ujednání pro postavení každé ze stran (např. riziko prodlení). Na druhou stranu pouhá skutečnost, že ujednání zakládá jedné ze smluvních stran odlišné postavení od postavení strany druhé, ještě neznamená, že musí jít o nepřiměřené ujednání. Z ust. § 1813 druhé věty zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde i o zkoumání, zda neexistuje hrubý nepoměr vzájemného plnění, zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikateli poskytuje. Relevantní při zkoumání nepřiměřenosti ujednání je pouze významná nerovnováha. Je proto nutné zkoumat rozsah, v jakém dochází k odchýlení od zákonného rozsahu práv a povinností (např. od zákonné výše úroků z prodlení, od možné škody, která hrozí, v případě smluvní pokuty), v jakém jsou práva stran v nerovnováze, v jakém rozsahu dochází k nerovnováze vzájemných plnění obou stran. Přiměřenost ujednání nemůže být přezkoumávána izolovaně, musí být zkoumána v souvislosti s dalšími ujednáními.
21. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze nerovnováha v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele. Skutečnost, že určité ujednání zhoršuje právní postavení spotřebitele, však může být kompenzována jiným ujednáním, např. nižší cenou, zárukou, vyšší kvalitou zboží. K prokázání takové kompenzace však obvykle nepostačí pouhé prohlášení v ujednání, které nebylo individuálně sjednáno. Při hodnocení kritéria přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran. Podnikatel splňuje požadavek přiměřenosti, jestliže jedná poctivě a přiměřeně s druhou stranou, jejíž oprávněné zájmy musí vzít v úvahu. Podnikatel musí jednat v souladu s očekáváními, která svým jednáním vyvolal. Musí respektovat, že plnění ze smlouvy má uspokojit potřeby obou stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno. Spotřebitel musí mít možnost se s obsahem smlouvy seznámit. Při hodnocení přiměřenosti by měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, stejně jako zda k uzavření smlouvy nebyl spotřebitel pohnut nekalými obchodními praktikami. V úvahu je nutno také brát, zda bylo ujednání sjednáno individuálně či nikoliv. Ujednání není sjednáno individuálně, jestliže smluvní strana neměla reálnou možnost ovlivnit jeho obsah, zejména jestliže je připraveno jednou stranou předem, a to nezávisle na tom, zda tvoří součást obchodních podmínek nebo formuláře. Nicméně přezkum se vztahuje i na ujednání sjednaná individuálně. I v případě takového ujednání může podnikatel zneužít svého silnějšího postavení, např. při využití agresivních nebo klamavých obchodních praktik či nejasných ujednání, a spotřebitel může uzavřít smlouvu, kterou by bez takového zneužití neuzavřel. Posouzení nepřiměřené povahy podmínek se netýká definice hlavního předmětu smlouvy, přiměřenosti ceny a odměny na straně jedné ani služeb nebo zboží dodávaných výměnou na straně druhé, pokud jsou tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Podstata této výjimky vychází z toho, že rozhodnutí ve vztahu k předmětu plnění a jeho ceně jsou základní prvky autonomie vůle, do nichž není stát oprávněn zasahovat, pokud jsou vyjádřeny jasným a srozumitelným způsobem. Test nepřiměřenosti by neměl vést k odstraňování následků špatného rozhodnutí spotřebitele, nejde o cenovou regulaci. Aplikace jiných ustanovení k řešení hrubého nepoměru vzájemného plnění tím není vyloučena.
22. Jestliže je následně ujednání posouzeno jako nepřiměřené, nepřihlíží se k němu. Takové ujednání jako by nebylo vůbec učiněno, nemá žádné právní účinky. Jde o ujednání zdánlivé (§ 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) a plnění na jeho základě může představovat bezdůvodné obohacení (§ 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Soud přitom zkoumá, zda se k ujednání nepřihlíží, z úřední moci, tedy spotřebitel nemusí namítat nepřiměřenost, nemusí se jí dovolávat.
23. Ve vztahu k smluvní pokutě ve výši 100 Kč za každé prodlení s platbou o více jak 10 dnů, které bylo sjednáno v obou smlouvách, a na základě kterého žalobkyně uplatňovala nárok na smluvní pokutu jak ve vztahu k elektřině, tak ve vztahu k plynu (u elektřiny celkem ve vztahu k částce 700 Kč a u plynu ve vztahu k částce 400 Kč) dospěl soud k závěru, že takové smluvní pokuty byly v obou případech sjednány dostatečně určitě, v zákonem přípustné výši a pro případ porušení povinnosti, přičemž splatnost byla stanovena shodně jako splatnost vystaveného vyúčtování, pročež soud tyto smluvní pokuty žalobkyni přiznal a zavázal je žalované zaplatit spolu s požadovaným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých pokut.
24. Pokud však jde o smluvní pokuty, sjednané v obou smlouvách ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc či jeho část až do konce doby trvání smlouvy, pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost, jak byla tato v celkové výši 7 298,41 Kč žalována u elektřiny a 1 600 Kč u plynu, má soud za to, že tato tvoří významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalované coby spotřebitele (§ 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) a jde tak o zakázané ujednání, k němuž se podle ust. § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nepřihlíží. Podle názoru soudu, vycházejícího např. z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2021, č.j. 21 Co 16/2021, se v daném případě jedná o dvojí sankci za porušení téže povinnosti (za porušení platebních povinností je žalovaná rovněž sankcionována smluvní pokutou ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní), přičemž smlouvy o sdružených službách dodávky energií, které jsou smlouvami formulářovými, nikoliv individuálně sjednanými, žádnou z povinností žalobkyně obdobným způsobem neutvrzují. Smluvní pokuta je tedy ve smlouvách využita jednostranně pouze k utvrzení závazků žalované. Navíc předmětné smluvní pokuty jsou ve své podstatě skrytým odstupným za předčasné ukončení smluv, které omezují právo volby spotřebitele na dodavatele elektřiny a plynu. Neobstojí argumentace žalobkyně, že jde o kompenzaci za neuskutečnění dodávky elektřiny a plynu, neboť smluvní pokuty byly vázány na předčasné ukončení smluv, nikoli na nerealizovaný odběr. Tvrzená„ škoda“, která má být pokutou paušálně kompenzována, by žalobkyni mohla vznikat i za trvání smluvního vztahu v situaci, kdy by v odběrném místě žalované nebyla elektřiny ani plyn reálně odebírány (šlo by o tzv. nulový odběr). Jde přitom o riziko podnikání žalobkyně, které se předmětnými smluvními pokutami snaží přenášet na spotřebitele. V případě předčasného ukončení smluv jde navíc o uvolněnou kapacitu pro dodávku stejné elektřiny a téhož plynu jinému zákazníkovi, takže tato„ škoda“ vůbec nemusí vzniknout. Případná nepoctivost žalované (v podobě neplacení) nemůže být důvodem pro ochranu jiné nepoctivosti žalobkyně (v podobě přípravy nepřiměřených ujednání), protože nepoctivost jednoho neospravedlňuje nepoctivost druhého. Lze tedy shrnout, že ve své pravé podstatě představují předmětné smluvní pokuty snahu žalobkyně přenést své vlastní podnikatelské riziko na konečného zákazníka – spotřebitele, který učinil tu„ chybu,“ že uzavřel smlouvu na dobu určitou a nikoli na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba regulovaná (na maximálně tři měsíce), tedy o snahu nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo bezplatné volby dodavatele elektřiny a plynu, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smluv (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovanou) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy delší než tři měsíce (zde po dobu 30, resp. 24 měsíců, potenciálně však i na jakoukoli delší dobu). Sama žalobkyně ale podobně ve smlouvách omezována (sankcionována) není. Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet. Veden těmito důvody proto soud nároky na zaplacení smluvních pokut ve výších 7 298,41 Kč u elektřiny a 1 600 Kč u plynu zamítl jako nedůvodné.
25. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k nevýrazné výši a současně již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny.
26. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení částky 12 852,08 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, které soud zohlednil v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015 a kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 076,04 Kč, takže celková přiznaná částka k tomuto datu činila 14 928,12 Kč. Tento její úspěch však představuje jen 62,6 % ze 100 % (tj. z celkového předmětu řízení kapitalizovanému včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku na částku 23 829,50 Kč). Naopak neúspěch žalobkyně představuje 37,4 %. Čistý úspěch žalobkyně (po odečtení neúspěchu od úspěchu) tak činí 25,2 % a žalobkyni proto ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. vzniklo právo na náhradu 25,2 % jí účelně vynaložených nákladů řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 15. 9. 2021, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné obchodování s energiemi, přičemž z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně s ohledem na předmět svého podnikání podává další žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech (kdy vymáhá pohledávky ze smluv o dodávkách energií), a je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud jde o ustálenost vzoru, jde o strukturované vylíčení nároků ze smlouvy o dodávce energií uvedením věřitele, data uzavření smlouvy (případně jejího čísla) a vyčíslením požadované částky v jejich jednotlivých součástech s případným odkazem na listiny. Individualizace pohledávky je pak pouze doplněním konkrétních údajů, jako data, jména a částky (blíž. srovnej usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2014, č.j. 51 Co 263/2014 – 12). Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) advokátního tarifu a v daném řízení byla žalobkyni přiznána náhradu nákladů řízení ve smyslu § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její první tři úkony právní pomoci (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014.
27. Celkové náklady žalobkyně jsou přitom představovány částkou 1 839 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 871 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 986 Kč mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 2 ve spojení s § 11 odst. 1 advokátního tarifu za dva žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení a sepisu žaloby, když předžalobní upomínku zaslal žalované sám účastník, po 300 Kč, 200 Kč jako dvěmi režijními paušály po 100 Kč za tyto dva žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). Žalovaná proto byla zavázána zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 25,2 % těchto nákladů, tedy částku 463,40 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.