Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

117 C 156/2022-50

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o: 4 897 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 4 897 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 215,21 Kč a dále ve výši 8,5 % ročně z částky 2 960,36 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 4 046,56 Kč a dále ve výši 28 % ročně z částky 2 960,36 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 4 897 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 215,21 Kč a dále ve výši 8,5 % ročně z částky 2 960,36 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 4 046,56 Kč a dále ve výši 28 % ročně z částky 2 960,36 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 12. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 4 897 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 5. 12. 2016 s žalovanou, na jejímž základě byla žalované předána zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření půjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou půjčkou i poplatek ve výši 8 807 Kč sestávající se z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 724 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy), odměny za zpracování a doručení ve výši 2 620 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení) ve výši 4 463 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky a poplatku v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 29. 1. 2018. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas. Ke dni 29. 1. 2018 činil dluh žalované na jistině úvěru částku 6 204,55 Kč a na poplatku částku 5 716,17 Kč. Dne 9. 4. 2019 žalovaná uznala písemně svůj dluh a zavázala se jej zaplatit. Celková dlužná částka činila 19 397 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku v celkové výši 13 910 Kč. Ke dni postoupení činil dluh 15 497 Kč, součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně žalobou neuplatňuje. Žalobkyně tedy požaduje po žalované úhradu částky 4 897 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 2 960,36 Kč a dlužného poplatku ve výši 1 936,64 Kč, dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 2 960,36 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 30. 1. 2018 do 18. 12. 2020, ve výši 4 046,56 Kč a dále ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 2 960,36 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 6. 2. 2018 do 18. 12. 2020, ve výši 1 215,21 Kč a dále ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 29. 6. 2022, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 5. 12. 2016 smlouvu o zápůjčce- ulice v hotovosti číslo na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 8 807 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 724 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 620 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 463 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 18 807 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 314 Kč, přičemž poslední splátka činí 281 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Úroková sazba byla sjednána ve výši 28 % ročně. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku půjčky převzala v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (prokázáno smlouvou o zápůjčce-zelená v hotovosti ze dne 5. 12. 2016 a Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce). Před poskytnutím zápůjčky byla s žalovanou vyplněna zákaznická karta, dle které byla žalovaná zaměstnána na DPČ/DPP s čistým příjmem 4 150 Kč a ostatními příjmy ve výši 8 000 Kč. Žalovaná byla svobodná, bydlela jako spolubydlící, její odhadované měsíční výdaje byly 6 200 Kč, další závazky nesplácela, nevyživovala žádnou osobu. K ověření svých poměrů měla žalovaná předložit pracovní smlouvu a výplatní pásky za měsíce srpen až říjen 2016 (prokázáno zákaznickou kartou/ žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 5. 12. 2018). Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 13 910 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Dne 9. 4. 2019 žalovaná písemně uznala pohledávku původního věřitele ze smlouvy číslo ve výši 19 397 Kč a zavázala se dlužnou částku uhradit ve 20 měsíčních splátkách po 1 000 Kč počínaje dnem 20. 4. 2019 s tím, že poslední splátka splatná dne 20. 11. 2020 činila 397 Kč (prokázáno Uznáním dluhu se splátkovým kalendářem ze dne 9. 4. 2019). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 původní věřitel společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 6. 1. 2021 spolu s výzvou k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne 25. 1. 2021 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 25. 1. 2021). Výzvou k plnění ze dne 11. 11. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné pohledávky ve výši 11 143,26 Kč nejpozději do 26. 11. 2021 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 11. 11. 2021 a podacího lístku ze dne 12. 11. 2021).

4. Žaloba není důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 5. 12. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a ta se jí zavázala spolu s poplatkem v celkové výši 8 807 Kč vrátit ve sjednaných 60 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalované. Ze zákaznické karty předložené žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaná ke dni 5. 12. 2019 měla mít příjem ze zaměstnání ve výši 4 150 Kč a ostatními příjmy ve výši 8 000 Kč, žalovaná byla svobodná, bydlela jako spolubydlící, další závazky nesplácela, nevyživovala žádnou osobu, výdaje žalované byly pouze odhadnuty ve výši 6 200 Kč, aniž by tyto byly blíže specifikovány. Toutou však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly příjmy a výdaje žalované ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu a 3 poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Žalobkyně sice doložila soudu uznání dluhu ve výši 19 397 Kč žalovanou ze dne 9. 4. 2019, soud má však za to, že nebyly splněny podmínky ust. , když žalovaná sice uznala dluh co do jeho výše, nikoli však co do důvodu, když z uznání je patrné pouze, že se jedná o dluh ze smlouvy číslo není však zřejmé, z čeho se se dluh skládá, tedy čím je tvořena dlužná částka, které se uznání týká. Soud tedy toto uznání vyhodnotil jako neurčité. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 10 000 Kč, pak je dle ust. věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit původnímu věřiteli resp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena dle ust. , poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnila, a to částkou ve výši 13 910 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, když žalovaná uhradila původnímu věřiteli částku vyšší, než jaká jí byla původním věřitelem poskytnuta.

5. Podle nebylo žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení přiznáno, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.