Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 19/2022-48

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% z částky částka od datum do datum, částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a úroku 18,87% ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku částka na účet titul jméno příjmení, titul, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% z částky [částka] od [datum] do [datum], částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a úroku 18,87% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku [částka] na účet [titul] [jméno] [příjmení], [titul], se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne datum původně u Okresního soudu Plzeň-město žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce právnická osoba Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo která byla uzavřena dne datum. Dle této smlouvy byla žalovanému dne datum vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka (úrok částka, odměna za administrativní činnost částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka), tj. celkem k vrácení částka v 60ti týdenních splátkách po částka, počínaje 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, čímž má žalobce právo i na zákonné úroky z prodlení. Žalovaný uhradil pouze částku částka, naposledy dne datum. Žalobce požaduje po žalovaném z této smlouvy částku částka a úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z jistiny částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok částka a úrok 18,87% ročně z částky částka od datum do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno částka Okresní soud Plzeň-město vyslovil svoji místní nepříslušnost dne datum, s právní mocí usnesení ke dni datum, a věc byla dnem datum postoupena zdejšímu soudu. Žalobce dále doložil, že pohledávka za žalovaným mu byla postoupena od původního věřitele dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti žalobce, jak umožňuje ust. , 3 , když žalobce byl k jednání omluven a za žalovaného se k jednání dostavil soudem ustanovený opatrovník, který především namítal nepřiměřenost sjednaných poplatků k úvěrované částce a celkově sjednaný úvěr za rozporný s dobrými mravy. Rozhodnutí ponechal na úvaze soudu.

3. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaný je státním příslušníkem anonymizována dvě slova) vyplývá z čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb () místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je právo české, zejm. z. č. a z. č. , tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy.

4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ze které soud zjistil, že byla uzavřena dne datum. Výše úvěru činí částka a byla vyplacena v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka (úrok částka, odměna za administrativní činnost částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka), tj. celkem k vrácení částka v 60ti týdenních splátkách po částka, počínaje 7. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy. Žalobce dále předložil kartu zákazníka, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, Informaci o zpracování osobních údajů, seznam postoupených pohledávek (str. číslo), předžalobní výzvu ze dne datum.

5. Podle § 580 odst. 1o. z., platného v době uzavření obou smluv, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o spotř. úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, byla předtištěna, napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Okolnosti uzavření smlouvy soud nemohl zjistit (žalobce není původní věřitel a žalovanému byl ustanoven opatrovník), ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Z předložených listin není zřejmé, zda si původní věřitel zjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech. Soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce požaduje po žalovaném„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u půjčky na částka činí celkem částku částka, což je o 80 % navíc z částky, než která byla žalovanému půjčena. Výši„ celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Takovéto jednání původního věřitele nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o úvěru je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním. To nemění nic na tom, že nový věřitel svým žalobním návrhem se domáhal úhrady jen zčásti toho, co bylo„ sjednané“ se žalovaným.

6. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení:„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako z bezdůvodného obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce, žalovaný věřiteli uhradil pouze částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka – částka = částka. V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobci i úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po datum uvedeného ve výzvě k plnění před podáním žaloby, tj. od datum ve výši 8,25 % ročně do zaplacení. Žalovaný soudu nepředložil žádný důkaz o tom, že by dluh uhradil. Soud proto uložil žalovanému dluh žalobci zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle , a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle , když povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% z částky částka od datum do datum, částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a úroku 18,87% ročně z částky částka od datum do zaplacení. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků než faktického plnění a úroků zákonných.

7. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení tak, jak požadoval, vzhledem k tomu, že shodný soudní poplatek by byl uhrazen i v případě, kdyby byla žalována částka jen částka, a protože žaloba byla částečně zamítnuta především co do příslušenství k jistině a neúspěch byl v poměrně nízké částce, proto soud přiznal náklady řízení následovně:

8. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle částku částka. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony, tj. částka. Dále žalobci náleží dle a odst. 3 a a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. Protože byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem částka x 3 = částka. Dle náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH částka Náklady právního zastoupení jsou celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka. Tuto částku je povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce rovněž ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.