Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 123/2022-25

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa žalovaného a žalované

2. celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného a žalované

o 14 996,29 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaných 1. a 2. domáhala, aby jí žalovaní 1. a 2. společně a nerozdílně zaplatili částku 14 996,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 996,29 Kč od datum do zaplacení ve výši 10,75 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaných 1. a 2. domáhala, aby jí žalovaní 1. a 2. společně a nerozdílně zaplatili částku 14 996,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 996,29 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10,75 % ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u soudu dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaných, aby jí společně a nerozdílně zaplatili částku 14 996,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 996,29 Kč od datum do zaplacení ve výši 10,75 % ročně, s odůvodněním, že mezi žalobkyni a žalovanými byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, ale žalovaní si řádně neplnili povinnosti z této smlouvy a úvěr byl oznámením ze dne datum zesplatněn, kdy jistina činila 42 799,18 Kč, přičemž žalobkyně podala, z důvodu nehrazení dluhu žalovanými, žalobu k soudu a Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, anonymizováno číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, rozhodl, že jsou žalovaní povinni uhradit žalobkyni mimo jiné smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 4 005,71 Kč počítanou ve výši 0,1 % denně z dlužené jistiny 42 799,18 Kč do datum, přičemž touto žalobou se žalobkyně domáhá uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z jistiny úvěru ve výši 39 829,86 Kč za období, za které jí dosud nebyla smluvní pokuta přiznána, tedy od 23. 8. 201 do datum. Žalobkyně žalované vyzývala k uhrazení smluvní pokuty výzvou ze dne datum.

2. Žalovaní se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřili.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaní podepsaly smlouvu, ve které bylo mimo jiné ujednáno, že žalobkyně má po zesplatnění úvěru dle bodu 6.5. právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně pro případ, že žalovaní neuhradí novou zesplatněnou jistinu, a to z nové zesplatněné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, až úplného zaplacení jistiny. Úroková sazba byla sjednána ve výši 151,62 %, jiná úplata za poskytnutí jistiny ve smlouvě sjednána není.

4. Z předžalobních upomínek adresovaných žalovaným ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu před podáním žaloby, jejímž obsahem byla výzva žalovaným k uhrazení částky 14 996,29 Kč do 15 dnů do doručení výzvy, jako smluvní pokuty 0,1 % denně.

5. Z oznámení o zesplatnění ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovaným, jehož obsahem bylo sdělení ohledně zesplatnění závazků ze smlouvy číslo.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací a doplňujícího rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že okresní soud dne datum rozhodl tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně a) částku 26 884 Kč na dlužnou jistinu, b) částku 998 Kč na smluvní pokutu, c) částku 600 Kč na nákladech vzniklých v souvislosti z prodlením a d) smluvní pokutu ve výši 4 005,71 Kč.

7. Následně doplňujícím rozsudkem dne datum rozhodl, že se rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, doplňuje tak, že ve výroku I. v bodě a) za slovy„ částku 26 884 Kč na dlužnou jistinu“ se doplňuje text:„ se zákonným úrokem

z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení“, b) za slovy„ částku 998 Kč na smluvní pokutu“ se doplňuje text:„ se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení“, c) za slovy„ částku 600 Kč na nákladech vzniklých v souvislosti s prodlením“ se doplňuje text:„ se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení“.

8. Nakonec okresní soud rozhodl dne datum opravným usnesením tak, že se rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací se ve výrokové části pod bodem II. opravuje tak, že se chybně uvedený text„ na smluvní pokutu částku 2 584,50 Kč“ nahrazuje takto:„ na smluvní pokutu částku 2 584,53 Kč“

9. Okresní soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako věřitelem a s prvou žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo která byla podepsána dne datum a druhý žalovaný smlouvu uzavřel a podepsal jako spoluúčastník a zavázal se veškeré dluhy prvé žalované ze smlouvy plnit společně a nerozdílně

s prvou žalovanou. Žalovaní neplnili řádně podmínky smlouvy a ocitli se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění celého úvěru uhradili žalobkyni pouze částku 3 279 Kč dne datum a částku 3 279 Kč dne datum. V důsledku prodlení žalovaných pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu datum. Soud přiznal žalobkyni také smluvní pokutu, a to na základě bodu 6.5. smlouvy, ve kterém bylo sjednáno, že jestliže žalovaní po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě tedy ode dne datum, až do jejího úplného zaplacení. Soud však přiznal žalobkyni smluvní pokutu ze skutečné jistiny, nikoliv

z„ nové jistiny“ povýšené přirůstáním úroků k jistině. Přestože okresní soud takto žalobkyni smluvní pokutu přiznal, dále ve svém odůvodnění v bodě 41. dospěl k závěru, že výše úrokové sazby 151,62 % převyšuje běžné úrokové sazby více jak 16x a jedná se o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy a navíc soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva je smlouva lichevní ve smyslu ust. § 1796 obč. zák., kdy byla ze strany žalobkyně zneužita tíseň žalované, její nezkušenost, rozumová slabost, rozrušení nebo lehkomyslnost, představující subjektivní stránku za současného přislíbení plnění, které je v hrubém nepoměru k protiplnění druhé smluvní strany. Rovněž okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované, když s ohledem na příjmy a výdaje žalovaných nesprávně vyhodnotila jejich situaci a již při uzavření smlouvy bylo možno předpokládat, že nebudou schopni splátky splácet. Okresní soud ale na základě výše uvedeného nedospěl k neplatnosti smlouvy jako celku, ale pouze co do výše úroků 95,92 % a v této části žalobu zamítl, neboť byl soud toho názoru, že toto ujednání o vysokém úroku lze od zbytku smlouvy oddělit.

10. Z rozsudku název soudu ze dne anonymizováno rok, č. j. číslo jednací, bylo zjištěno, že krajský soud k odvolání žalobkyně rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, změnil tak, že rozsudek ve výroku II. v napadeném rozsahu, tedy co do částky 13 564,98 Kč s úrokem 20 % ročně z částky 39 829,86 Kč ode dne datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 188 870 Kč a) v rozsahu částky 12.945,86 Kč změnil tak, že žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 12.945,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a b) ve zbylém rozsahu byl rozsudek krajským soudem potvrzen.

11. Krajský soud dospěl k závěru, že pokud jde o právní závěry okresního soudu, tak i přes to, že výrok I. napadeného rozsudku, kterým byly nároky žalobkyni částečně přiznány, nabyl právní moci, dospěl krajský soud k závěru, že mezi účastníky dosud nebyla pravomocně vyřešena otázka platnosti samotného úvěrového vztahu a krajský soud tedy není závěrem okresního soudu o neplatnosti smlouvy o úvěru dle ustanovení vázán, neboť s ohledem na to, že napadeným výrokem II. byla část nároků z této smlouvy právě s ohledem na právní posouzení její (ne) platnosti, které žalobkyně svým odvoláním napadá, zamítnuta, nebyla otázka platnosti smlouvy o úvěru jako takové pravomocným výrokem I. beze zbytku vyřešena a její platnost jako celku tedy je krajský soud oprávněn v rámci odvolacího řízení přezkoumat.

12. Krajský soud pak přejal jako správný závěr okresního soudu, že žalobkyně řádně o úvěru řádně nepřezkoumala úvěruschopnost žalované a že smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z. Krajský soud tak usoudil, neboť žalovaní tvořili společnou domácnost, tedy z hlediska úvěruschopnosti bylo třeba posuzovat oba dva žalované dohromady, přičemž žalobkyně nesprávně vyhodnotila údaje zjištěné pří sjednávání úvěru, kdy krajský soud poukázal na skutečnost, že domácnost žalovaných tvořily 4 osoby, disponibilní zdroje byly prakticky rovny sjednané splátce a na výdajové částce bylo počítáno toliko s životním minimem bez zohlednění, že v domácnosti jsou dvě děti. Krajský soud tak dovodil, že nelze posuzování úvěruschopnosti žalovanou v daném případě považovat za řádné a odpovídající řádné péči. Žalobkyně si totiž s ohledem zjištěné skutečnosti měla vyžádat od žalovaných dodatečné (přesnější) informace o jejich výdajích. Při tomto závěru pak krajský soud měl též pochybnosti o tom, zda žalobkyně měla k dispozici všechny relevantní doklady k posouzení úvěruschopnosti žalovaných (min. doklady o příjmech a výpisy z účtu), když tyto nedoložila, ač je nutně v případě, že je k dispozici měla, musela mít. Z těchto důvodů krajský soud konstatoval, že žalobkyně řádně neposoudila možnosti žalovaných úvěr splácet a okresní soud tak nepochybil, pokud uzavřel, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaných řádně a smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z. neplatná.

13. Krajský soud dovodil i další důvod neplatnosti smlouvy jako celku, neboť s ohledem na provedené dokazování před okresním i krajským soudem, bylo zjevně rozporné s dobrými mravy i jen samotné ujednání o výši úroků, což rovněž způsobilo absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z., neboť ujednaná výše úroku 151,62 % ročně se natolik zjevně příčila dobrým mravům, že tento rozpor bylo třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání (ke stejnému závěru by pak krajský soud dospěl i ohledně žalobkyní v řízení původně požadovaného úroku ve výši 95,92 % ročně). Krajský soud učinil v jiné věci dotazy na tři bankovníy (právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba) a zjistil, že horní hranice úrokových sazeb činila u obdobných úvěrů necelých 13 % ročně. V daném případě tak sjednaná sazba úroku představovala více jak jedenáctinásobek zjištěné nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů a původně požadovaná sazba pak více jak sedminásobek. Z těchto důvodů, kdy dle smlouvy o úvěru měli žalovaní při řádném splácení úvěru po dobu 4 let žalobkyni díky sjednané sazbě úroků vrátit více takřka čtyřnásobek poskytnuté částky, krajský soud dospěl k závěru, že je třeba sjednanou výši úroku považovat za rozpornou s dobrými mravy a tento rozpor je tak zjevný, že se jednalo o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení o. z. i bez návrhu, když se u žalobkyně jedná o běžnou praxi, jak bylo krajskému soudu z úřední činnosti známo. Krajský soud konstatoval, že toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů), pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy. Krajský soud dále konstatoval, že ujednání o úrocích nelze od zbytku smlouvy oddělit, neboť dle i v případě, že by ujednání bylo od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahoval na ujednání o výši úroků, které byly v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšovala úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela dle ustanovení o. z., navíc za situace, kdy žalobkyně platnost takto sjednané výše úroků odůvodňovala a trvala na ní v rámci řízení (byť následně vzala žalobu co do části původně požadovaného úroku zpět), krajský soud dospěl k závěru, že nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Smlouvu o úvěru proto krajský soud posoudil jako neplatnou v celém rozsahu i z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků. Krajský soud na základě výše uvedeného shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou a rozhodl, že žalobkyně má právo pouze na vydání bezdůvodného obohacení.

14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaní podepsali smlouvu ze dne datum, číslo ve které bylo mimo jiné ujednáno, že žalobkyně má dle bodu 6.5. po zesplatnění úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně pro případ, že žalovaní neuhradí novou zesplatněnou jistinu, a to z nové zesplatněné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, až úplného zaplacení jistiny. Úroková sazba byla sjednána ve výši 151,62 %, jiná úplata za poskytnutí jistiny ve smlouvě sjednána nebyla. Žalovaní neplnili své povinnosti dle smlouvy, žalobkyně smlouvu zesplatnila a následně podala žalobu k Okresnímu soudu v Šumperku, kterou se domáhala přiznání dlužných částek z uvedené smlouvy. Okresní soud v Šumperk o žalobě žalobkyně rozhodl rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který byl doplněn doplňujícím rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací a opraven opravným usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. V rámci tohoto rozhodnutí byla žalobkyni mimo jiné přiznána smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, nikoliv z dlužné nové jistiny. Okresní soud ale dospěl k závěru, že ujednání smlouvy o úrocích ve výši 151,62 % ročně je neplatné pro rozpor s dobrými mravy a rovněž dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaných při uzavření smlouvy. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolání a o jejím odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne anonymizováno rok, č. j. číslo jednací Krajský soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaných a smlouva je tak z tohoto důvodu neplatná. Rovněž krajský soud konstatoval, že je předmětná smlouva o úvěru neplatná z dalšího důvodu, neboť úroky sjednané ve smlouvě se žalovanými ve výši 151,62 % jsou absolutně nepřiměřené, přesahují úroky, běžně sjednávané v daném čase a místě, jsou tak v rozporu s dobrými mravy, takové ujednání není od smlouvy oddělitelné a smlouva o úvěru je absolutně neplatná.

15. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení zákona a žalobu zamítl. Žalobkyně se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, která byla sjednána v bodě 6.5. smlouvy ze dne datum, číslo neboť jí tato smluvní pokuta byla již přiznána rozsudkem Okresním soudem v Šumperk ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací Okresní soud v Šumperku v tomto rozsudku žalobkyni skutečně pokutu 0,1 % denně z dlužné jistiny na základě ustanovení 6.5. smlouvy přiznal, ale již sám okresní soud dovodil, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaných při uzavírání smlouvy a sjednané úroky byly v rozporu s dobrými mravy. Především pak ale Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci v návaznosti na odvolání žalobkyně ve svém rozsudku ze dne anonymizováno rok, č. j. číslo jednací, zcela jasně konstatoval, že smlouva ze dne datum, jejímiž stranami byla žalobkyně a žalovaní, číslo je absolutně neplatná, a to dokonce ze dvou důvodů. V prvé řadě žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost, což způsobuje neplatnost smlouvy samo sobě, ale také ujednání o úrocích ve výši 151,62 % je natolik nepřiměřené a natolik převyšuje běžné úrokové sazby, že je zcela evidentně v rozporu s dobrými mravy a takové ujednání rovněž způsobuje neplatnost smlouvy jako celku, neboť ujednání o úrocích bylo jedinou úplatou sjednanou ve smlouvě a jako takové nelze od smlouvy oddělit.

19. S těmito závěry se okresní soud v projednávaném případě zcela ztotožňuje. Řádně neprověření úvěruschopnosti způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru a soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, který je nutné vykládat ve světle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo, rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn.

a nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. . Rovněž nepřiměřené ujednání o úrocích, které je dle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z., v rozporu s dobrými mravy, a to v takové míře, že k této skutečnosti soud přihlíží i bez návrhu, způsobuje dle § 576 o. z. neplatnost smlouvy jako celku, a to v případě, že takto sjednané úroky jsou jedinou úplatou za poskytnutí jistiny (jak tomu je v projednávaném případě), neboť je zřejmé, že bez takového ujednání by žalobkyně danou smlouvu neuzavřela. Soud pak vycházel z hodnocení posouzení úvěruschopnosti obsažené v rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací a Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne anonymizováno rok, č. j. číslo jednací, přičemž soud neshledal důvod, proč celé dokazování opakovat v řízení, kde je řešena pouze otázka nároku na smluvní pokuty za další období. K hodnocení nepřiměřenosti úroků soud rovněž neprováděl další dokazování, neboť samotná výše je zcela zřejmě nepřiměřená, soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně úrokovou sazbu ve svých smlouvách zcela očividně nepřiměřeně navyšuje a sám krajský soud konstatoval, že v obdobných případech úroková sazba činila 13 %. Jak okresní soud, tak krajský soud v předcházejícím řízení řešily samotný základ smlouvy ze dne datum a dospěly k totožnému závěru. Otázka základu nároku žalobkyně, tedy platnosti smlouvy, již byla pravomocně vyřešena v předcházejícím řízení a okresní soud v aktuálním řízení pouze rozhodoval o přiznání navazujícího nároku na smluvní pokutu za další období. Žalobkyně navíc svůj nárok (mimo jiné) v návrhu opírala i o výše uvedené rozsudky. Soud tak na základě výše uvedeného neměl důvod provádět další dokazování. Smlouva o úvěru ze dne datum je tedy absolutně neplatná, neboť žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost a výše úroků byla sjednána v naprosto nepřiměřené výši, jak bylo rozhodnuto v předcházejícím řízení. Na základě této skutečnosti je neplatné i ujednání o smluvní pokutě, a proto soud žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaní sice byli v řízení zcela úspěšní, ale žádné náklady jim nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.