Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 149/2022-21
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 52 423,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 2 566,40 Kč a úroku 8,65 % ročně ze 41 271,10 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 49 857 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně ze 41 271,10 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 875,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 2 566,40 Kč a úroku 8,65 % ročně ze 41 271,10 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 49 857 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně ze 41 271,10 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 875,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 52 423,40 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 15 497 Kč, to vše prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1 820 Kč nejpozději do datum. Žalovaný na dluh ze smlouvy zaplatil pouze 15 640 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Pohledávku ze smlouvy o zápůjčce dne datum postoupila původní věřitelka na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že původní věřitelka a žalovaný datum uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 15 497 Kč, to vše prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1 820 Kč nejpozději do datum.
5. Za karty zákazníka soud zjistil, že před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Jako výdaje žalovaného zjistila původní věřitelka částku 9 001 Kč. Jako příjmy žalovaného zjistila částku 18 162 Kč Tyto údaje ověřila prostřednictvím výplatních pásek a výpisu z účtu. Na základě zjištěných údajů posoudila žalovaného jako úvěruschopného.
6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný zaplatil celkem 15 640 Kč.
7. Soud dále zjistil, že ve smlouvě je uvedeno následující:„ zápůjční úroková sazba je stanovena po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 17 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce)“ a„ v případě že byla úhrada celkové dlužné částky sjednána v 36 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 8,65 % ročně.“ Ze smluvních podmínek soud zjistil, že článek 17 smluvních podmínek zní:„ Tato smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (jak je specifikováno na straně 1 smlouvy). Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky.“
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila dne datum původní věřitelka na žalobkyni.
9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Původní věřitelka uzavřela s žalovaným datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 15 497 Kč, to vše prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1 820 Kč do datum. Dále je ve smlouvě uvedeno, že„ zápůjční úroková sazba je stanovena po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 17 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce)“ a„ v případě že byla úhrada celkové dlužné částky sjednána v 36 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 8,65 % ročně.“ Ze smluvních podmínek soud zjistil, že článek 17 smluvních podmínek zní:„ Tato smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (jak je specifikováno na straně 1 smlouvy). Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky.“ Před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Jako výdaje žalovaného zjistila původní věřitelka částku 9 001 Kč. Jako příjmy žalovaného zjistila částku 18 162 Kč Tyto údaje ověřila prostřednictvím výplatních pásek a výpisu z účtu. Žalovaný na dluh ze smlouvy zaplatil 15 640 Kč. Pohledávku ze smlouvy o zápůjčce datum postoupila původní věřitelka na žalobkyni.
10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Z obsahu smlouvy plyne, že účastníci si na přední straně smlouvy zcela srozumitelně ujednali, že žalovaný vrátí kromě poskytnuté zápůjčky též souhrnný poplatek, který zahrnuje mimo jiné pevnou částkou stanovený úrok za poskytnutí zápůjčky. Pokud žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku i po skončení smlouvy s odkazem na znění smluvních podmínek, pak soud v tomto ohledu dospěl k závěru, že k takovému ujednání nelze přihlížet.
17. V projednávané věci je zřejmé, že mezi účastníky se i v případě těchto smluv jedná o vztah podnikatele a spotřebitele, neboť původní věřitelka jednala v rámci své podnikatelské činnosti; žalovaná však jako fyzická osoba nikoli. Uzavřená smlouva je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Úprava spotřebitelských smluv vychází ze směrnice Rady 96/13 EHS z datum o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách. § 1813 o. z. zakazuje ve spotřebitelských smlouvách ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Soud dospěl k závěru, že ujednání této smlouvy, jak jsou formulována, zakládá mezi účastníky značnou nerovnováhu v jejich povinnostech a je v rozporu s požadavkem dobré víry a přiměřenosti. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
18. V projednávané věci byl mezi účastníky jasně a srozumitelně, v textu na přední straně smlouvy, dohodnut mimo jiné úrok za poskytnutou zápůjčku, jakož i způsob jeho zaplacení. Nárok na zaplacení úroku za dobu po ukončení trvání smlouvy (resp. po uplynutí doby pro zaplacení poslední splátky) až do zaplacení pak žalobce dle názoru soudu zcela překvapivě a nepochopitelně opírá o smluvní podmínky, které by měly zásadně sloužit k ujednáním technického charakteru (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 3512/11, bod 28. až 30.), nikoli ke smluvním ujednáním, které jsou podstatnou náležitostí smlouvy. Článek 17 smluvních podmínek utvrzuje spotřebitele v délce trvání smlouvy a lze připustit, že zmínku o tom, že účinnost smlouvy se za určitých podmínek prodlouží, v něm lze nalézt. Ovšem jednoznačné spojení prodloužení účinnosti smlouvy a povinnosti splacení smluvního úroku nikoli; k této informaci musí spotřebitel naopak dojít složitým odkazem na jednotlivé články smluvních podmínek a složitě dovozovat, jaký je význam každého jednotlivého ustanovení samostatně i v jejich vzájemné souvislosti. Konkrétně smlouva hovoří o tom, jaká je úroková sazba vyjádřena v přepočtu na procenta, článek 17 smluvních podmínek hovoří o době trvání smlouvy a prodloužení její účinnosti, explicitní vyjádření tak zásadní informace, že prodloužení účinnosti smlouvy rovná se placení smluvního úroku až do úplného zaplacení dluhu však chybí; jinými slovy, tímto způsobem vyjádřená zásadní smluvní povinnost musí průměrnému spotřebiteli nutně uniknout, tím spíš, že informace na přední straně smlouvy vedou spotřebitele k domněnce, že tato částka úroků je konečná. Soud proto považuje tento způsob ujednání o smluvních úrocích v rozporu s požadavkem poctivosti a proto mu právní ochranu nepřiznal.
19. Dále soud zamítl žalobu v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 2 566,40 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že zaplatí původní věřitelce celkem 65 497 Kč. Žalovaný zaplatil 15 640 Kč. Žalobkyně má tak nárok pouze na zaplacení částky 49 857 Kč, rovnající se rozdílu mezi částkou, kterou se žalovaný zavázal zaplatit a mezi částkou, kterou žalovaný skutečně zaplatil.
20. V ostatním soud žalobě vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že původní věřitelka splnila veškeré své smluvní a zákonné povinnosti a naopak žalovaný tyto povinnosti nesplnil a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 875,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 098 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 423,40 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 560 Kč ve výši 2 217,60 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.