Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 27/2022-56
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec a číslo - část obce
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa, obec
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky částka, co do kapitalizovaných úroků ve výši částka, co do úroků ve výši 23,72% ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, co do zákonných úroků z prodlení z částky částka ode dne datum do dne datum a co do zákonných úroků z prodlení z částky částka ode dne datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka], co do kapitalizovaných úroků ve výši [částka], co do úroků ve výši 23,72% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], co do zákonných úroků z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] do dne [datum] a co do zákonných úroků z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaných (obchodních) úroků z jistiny ve výši 23/ 72% ročně až do dne datum v souhrnné částce částka, úroků z jistiny ve výši 23,72% ročně od datum do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení do dne datum ve výši částka a zákonných úroků z prodlení z jistiny částka počínaje dnem datum až do zaplacení. Uvedla, že dne datum uzavřel původní věřitel (společnost právnická osoba IČO) se žalovaným smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem byla částka částka. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit společnosti částku částka formou anonymizováno týdenních splátek po částka se splatností poslední splátky anonymizováno rok. Navýšená částka představuje navýšenou jistinu částka o úrok ve výši 23,27% ročně v kapitalizované výši částka, inkasní poplatek ve výši částka a administrativní poplatek ve výši částka. Žalovaná však podmínky, k nimž se zavázala, porušila. Uhradila toliko částku částka, kterou původní věřitel započítal na úrok ve výši částka a na hotovostní poplatek (ve výši částka). V prodlení se žalovaný ocitl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky (dne datum), tedy ode dne datum.
2. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaným původní věřitel postoupil pohledávku, splatnou ode dne datum, žalobkyni, s účinností ke dni datum. K uvedenému dni činila pohledávka za žalovaným částka dlužnou jistinu, částka dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, poplatku za administrativní činnost ve výši částka, poplatku za inkasní činnost ve výši částka a příslušenství, tedy zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny.
3. Za dobu od postoupení pohledávky do dne podání žaloby neuhradil žalovaný ničeho, žalobkyně tudíž ke dni podání žaloby po žalovaném nárokuje zaplacení částky částka, kapitalizovaných (obchodních) úroků z jistiny ve výši 23/ 72% ročně až do dne datum v souhrnné částce částka, úroků z jistiny ve výši 23,72% ročně od datum do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení do dne datum ve výši částka a zákonných úroků z prodlení z jistiny částka počínaje dnem datum až do zaplacení.
4. Žalovaný se k obsahu žaloby nevyjádřil a k jednání, které soud nařídil na datum, se bez omluvy nedostavil. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného.
5. Během důkazního řízení vzal soud z úvěrové smlouvy ze dne datum číslo uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem, jak výše uvedeno, za prokázané, že smluvní strany uzavřely smlouvu o úvěru, jímž předmětem se stala částka částka; žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit částku částka formou 58 měsíčních splátek po částka. Kromě jistiny částka se zavázal původnímu věřiteli uhradit:
úrok z úvěru ve výši částka,
částku částka, představující úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a
částku částka, představující úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště.
Z návrhu na poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaný sám v předtištěném formuláři žalobkyně vyplnil celkové příjmy své domácnosti, výši příjmů svých i další osoby žijící ve společné domácnosti a výši výdajů.
Smlouvou o postoupení pohledávek a dopisem žalovanému bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze dne datum číslo byla ke dni datum postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému sdělena. Z předžalobní upomínky vzal soud za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému v číslo kvalifikovanou upomínku se skutkovým a právním rozborem, upomínka obsahovala výzvu žalovanému k mimosoudnímu plnění pod pohrůžkou soudního vymáhání dluhu. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou Smlouvou o postoupení pohledávky, jak výše uvedeno.
6. Ohledně skutkového stavu soud po zhodnocení výše provedených důkazů učinil závěr, podle něhož byl žalovanému původním věřitelem poskytnut úvěr částka, původní věřitel i žalovaný jako dlužník se při uzavření smlouvy dohodli na konkrétních podmínkách, za kterých bude žalovanému úvěr poskytnut - jakou formou bude žalovaný úvěr splácet, včetně sankcí, které budou následovat v případě, přestane – li žalovaný dlužnou částku včetně dohodnutého příslušenství splácet řádně a včas podle dohody. Žalovaný po faktickém čerpání úvěru své povinnosti porušil, poskytnuté peněžní prostředky podle smlouvy nesplácel. Svou pohledávku za žalovaným původní věřitel následně postoupil žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému sdělena.
1. Žalovaný netvrdil a ani z důkazů nevyplynulo, že by na dluh uhradil více, nežli tvrdila žalobkyně. Soud proto vycházel z výše uvedeného tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil pouze částku částka.
2. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
3. Dle ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
4. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
5. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
6. Žalobkyně tvrdila, že u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost úvěr splácet, z předložených důkazů to však nevyplynulo. Jediným důkazem, žalobkyní v tomto směru předloženým, byl návrh na poskytnutí úvěru, ve kterém jsou vyplněny některé údaje o žalovaném. Toto však nepostačuje, neboť vyplnění údajů v návrhu neprokazuje, že žalobkyně měla k dispozici konkrétní doklady. Žalobkyně tak neprokázala, že by ověřovala např., zda má žalovaný dluhy, exekuci či případně zda žalovaný vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení; ani údaje, vyplněné samostatným žadatelem o úvěr a následně nikým neověřené (např. potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu, předložením výměru inkasa atd.) Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby předložila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla.
7. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
8. S ohledem na shora uvedené soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou. Žalobkyně však poskytla žalovanému částku ve výši částka, přičemž žalovaný jí vrátil pouze částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky částka, žalobkyni také vrátit. Co do částky částka tedy bylo žalobě vyhověno. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.
9. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky do dne datum. Žalovaný se proti této lhůtě nijak nebránil (nevznikl tedy„ spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru) a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Počínaje dnem datum je tak žalovaný v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud určl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodl tak za situace, kdy byla žalobkyně ve svém požadavku na přiznání částky částka úspěšná pouze co do výše částka, přičemž soud zohlednil i úspěch žalovaného v této věci, který od úspěchu žalobkyně odečetl.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci nařízení exekuce.