Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 105/2022-63
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Peroutkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, úroku ve výši 21,55 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, částky částka, částky částka, částky částka, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], úroku ve výši 21,55 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], částky [částka], částky [částka], částky [částka], zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo. Na jejím základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka, resp. peněžní prostředky v částce částka, kdy částka ve výši částka byla v souladu se smlouvou převedena na účet zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku ve výši částka, a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po částka. Žalovaný svým povinnostem však nedostál, s úhradou splátek úvěru se dostal do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně využila svého práva a nesplacenou část úvěru s příslušenstvím ke dni datum zesplatnila. Dlužná částka ve výši částka se sestává z dlužné jistiny ve výši částka a dlužných splátek ve výši částka. Dále žalobkyně požaduje úroky ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka a náklady na vymáhání pohledávky ve výši částka. Žalovaný byl opakovaně vyzýván ke splnění své povinnosti, na svůj dluh ale neuhradil ničeho. Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, a to na základě čestného prohlášení žalovaného o závazcích, výdajích a příjmech, žalovaný byl prověřen prostřednictvím databáze centrální evidence exekucí a databáze insolvenčního rejstříku. Též doložil své výplatní pásky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku ve výši částka, a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po částka Smlouvou byla sjednána provize zprostředkovateli úvěru ve výši částka a úroková sazba byla sjednána ve výši 21,55 % ročně. Podle smlouvy měl žalovaný čistý měsíční příjem ve výši částka, byl svobodný, příjem domácnosti činil částka, výdaje na bydlení činily částka a další splátky úvěrů činily částka. Z přílohy číslo – úvěrových podmínek žalobkyně zjistil soud podrobnější úpravu vzájemných práv a povinností.
4. Z přílohy číslo – formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovanému měl být poskytnut úvěr ve výši částka, který měl splatit prostřednictvím 25 pravidelných měsíčních splátek po částka, celkem částku ve výši částka. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,55 % ročně, RPSN bylo ve výši 35,2 %.
5. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne datum převedla žalobkyně na účet žalovaného č. bankovní účet, který je uveden v úvěrové smlouvě, částku ve výši částka.
6. Z upomínek ze dne datum a datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru do 30 dnů, s jejichž úhradou se žalovaný dostal do prodlení.
7. Z upomínky a oznámení o zesplatnění pro smlouvu číslo ze dne datum a poštovního podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně informoval žalovaného o zesplatnění nesplacené části úvěru ke dni odeslání dopisu a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši celkem částka nejpozději do 10 dnů od odeslání upomínky.
8. Z čestného prohlášení jméno jméno, zaměstnance žalobkyně, ze dne datum bylo zjištěno, že dne datum prostřednictvím služby dopisy – právnická osoba, s.r.o. odeslal větší množství upomínek tak, jak je uvedeno v seznamu odeslaných upomínek. Podle seznamů odeslaných upomínek byla upomínka dne datum odeslána i žalovanému, a to na adresu adresa.
9. Z listiny označené jako bonita smlouvy a tabulky umoření dluhu soud zjistil průběh, jak měla být částka poskytnutá žalovanému splácena s tím, že žalovaný uhradil na svůj dluh dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka.
10. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne datum bylo zjištěno, že ke jménu žalovaného nejsou evidovány žádné záznamy.
11. Z výplatního lístku žalovaného za období kveten 2021 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila částka.
12. Z výplatního lístku žalovaného za období červen 2021 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila částka.
13. Z výpisu z insolvenčního rejstříku ze dne datum soud zjistil, že ke jménu žalovaného nejsou evidovány žádné záznamy.
14. Z čestného prohlášení ohledně závazků spotřebitele ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný tímto čestně prohlásil, že má dluhy vůči společnosti„ ČS“ (společně se výpisy z běžných účtů, jež si soud vyžádal, lze dovozovat, že se má jednat o právnická osoba spořitelna) ve výši měsíční splátky částka.
15. Z čestného prohlášení ohledně výdajů a příjmů spotřebitele ze dne datum soud zjistil, že žalovaný tímto čestně prohlásil, že jeho výdaje na bydlení a výdaje související s bydlením činí částka měsíčně, splátky úvěrů jsou ve výši částka měsíčně, žalovaný je svobodný, další osoby ve společné domácnosti neuvedl. Žalovaný dále četně prohlásil, že jeho příjmy jsou ve výši částka měsíčně.
16. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne datum bylo zjištěno, že nebyly zjištěny žádné záznamy v evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku ohledně žalovaného, žalovaný má příjem ve výši částka měsíčně, příjmy domácnosti jsou v částce částka měsíčně, výdaje žalovaného na bydlení činí částka, výdaje na splácení úvěrů činí částka měsíčně, žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost, normativní náklady na bydlení podle bydliště žalovaného byly zjištěny ve výši částka, životní minimum žalovaného bylo stanoveno v částce částka a nezabavitelná částka byla vyčíslena na částka. Žalovaný byl tak vyhodnocen jako úvěruschopný.
17. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného činil - částka a konečný zůstatek činil - částka. Žalovaný pravidelně čerpal od právnická osoba spořitelna kontokorent. Z tohoto výpisu je patrné též to, že značnou část výdajů tvořily sázky (např. ve dne datum).
18. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od datum do datum bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného činil - částka a konečný zůstatek činil - částka, přičemž v tomto období nebyl rozdíl mezi příjmy a výdaji větší pouze s ohledem na to, že žalovaný inkasoval částky od fyzické osoby (např. ve dne datum), aniž by tato osoba byla zohledňována při posuzování úvěruschopnosti. Též v tomto období postupně čerpal a splácel kontokorent od obec spořitelny.
19. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného činil - částka a konečný zůstatek činil - částka, přičemž v tomto období nebyl rozdíl mezi příjmy a výdaji větší pouze s ohledem na to, že žalovaný inkasoval výhry ze sázkových kanceláří (např. ve dnech datum či datum). Též v tomto období postupně čerpal a splácel kontokorent od obec spořitelny, v důsledku čehož byl na konci účetního období v záporných číslech svého účtu.
20. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od datum do datum bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného činil - částka a konečný zůstatek činil - částka. Též v tomto období postupně čerpal a splácel kontokorent od obec spořitelny, v důsledku čehož byl na konci účetního období v záporných číslech svého účtu
21. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od datum do datum bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného činil - částka a konečný zůstatek činil - částka. Dne datum žalovaný inkasoval úvěr ve výši částka od nebankovní společnosti (anonymizována dvě slova). Dne datum byla ve prospěch tohoto bankovního účtu připsána částka ve výši částka od žalující společnosti. Následně ve dnech datum a datum obdržel žalovaný další částky od nebankovní společnosti. Též v tomto období postupně čerpal a splácel kontokorent od obec spořitelny, v důsledku čehož byl na konci účetního období v záporných číslech svého účtu.
22. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od datum do datum bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného činil - částka a konečný zůstatek činil - částka, přičemž v tomto období žalovaný inkasoval částky téměř výlučně od sázkových kanceláří (např. ve dnech datum a datum a datum) či nebankovních poskytovatelů úvěru (např. ve dnech datum, datum a datum). Též v tomto období postupně čerpal a splácel kontokorent od obec spořitelny.
23. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Dne datum došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši částka, resp. po odečtení provize zprostředkovateli ve výši částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve sjednané výši. Při sjednávání této smlouvy byla ověřována úvěruschopnost žalovaného, v případě příjmů na základě výplatních lístků žalovaného, v případě výdajů na základě toho, co ve svém prohlášení uvedl sám žalovaný. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, avšak žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.
24. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným je namístě posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, jež uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
25. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
26. Podle § 3 odst. 1 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
27. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
28. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
29. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
30. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
32. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kde se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
33. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. V řízení bylo sice prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka, avšak z tvrzení žalobkyně v žalobě a z jí předložených listinných důkazů plyne, že úvěruschopnost žalovaného žalobkyně nepřezkoumala s odbornou péčí. Ačkoli žalobkyně od žalovaného měla k dispozici výplatní pásky, z nichž mj. plynul měsíční čistý příjem žalovaného za dva měsíce, žalobkyně nijak blíže nevysvětlila, a tedy neověřovala pravdivost údajů žalovaného o celkových příjmech domácnosti ve výši částka ulice příjem domácnosti v takové částce je přitom na první pohled nevěrohodný, aniž by ve formulářích, jež žalobkyně s žalovaným vyplňovala, bylo uvedeno, jak se má takového příjmu dospělo; naopak je s nimi přímo v rozporu, jelikož v čestném prohlášení ohledně výdajů a příjmů spotřebitele ze dne datum je uvedeno, že žalovaný domácnost s nikým nesdílí. Podstatnější ovšem je, že žalobkyně již vůbec neověřovala výdaje žalovaného a spokojila se pouze s jeho tvrzením (prohlášením), resp. s odkazem na životní minimum, normativní náklady na bydlení a nezabavitelnou částku. Takovéto výdaje přitom budou zpravidla (s ohledem na smysl poskytovaných dávek) pro každého minimálním a nutným výdajem, přičemž je namístě presumovat, že úvěruschopný žadatel o úvěr bude mít skutečné výdaje vyšší. Pokud měla žalobkyně dostát svých povinností a měla zkoumat výdaje žalovaného s odbornou péčí, nemohla se spokojit pouze s prohlášením žalovaného, ale jeho reálně výdaje měla ověřovat a skutečně posuzovat. Výpisy z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí nejsou dostačující, protože nemusí reflektovat skutečné dluhy či výdaje spotřebitelů.
34. Lze proto uzavřít, že na základě úkonů, které měly směřovat k ověření úvěruschopnosti žalovaného, nemohla žalobkyně reálně ověřit úvěruschopnost žalovaného a zjistit, jakou částku je žalovaný skutečně schopen měsíčně řádně splácet, neboť zcela chybí především ověření jeho výdajů. Žalobkyně tak řádně nesplnila zákonný požadavek posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Úvěr přitom smí věřitel poskytnout spotřebiteli jen tehdy, pokud schopnost žadatele splácet poskytnutý úvěr řádně posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel (spotřebitel) bude schopen úvěr splácet. Smyslem a účelem zkoumání úvěruschopnosti je prevence proti zadlužování dlužníků (spotřebitelů), jak plyne z rozsudku Krajského soudu 14. 1. 2022, č. j. 27 Co 327/2020-119, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Žalobkyně tedy podle zjištění soudu úvěruschopnost žalovaného sice zkoumala, nikoli však s odbornou péčí a obezřetně tak, jak bylo její zákonnou povinností.
35. Nadto je namístě uvést, že z výpisů z bankovního účtu žalovaného, jež soud vyžádal v souladu s § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bylo zjištěno, že skutečná bilance příjmů a výdajů na straně žalovaného je v příkrém rozporu s tím, co bylo uvedeno v listině označené jako posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne datum. Skutečné zůstatky (vždy v záporných částkách) na bankovním účtu žalovaného jsou zjevně nepostačující k řádnému splácení úvěru, přičemž z těchto výpisů z bankovního účtu žalovaného je rovněž patrné, že žalovaný v daném období čerpal kontokorent od obec spořitelny, další úvěry od nebankovních institucí a jeho příjmy z nezanedbatelné části pocházely od sázkových kanceláří. Pokud by tedy žalobkyně s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného skutečně posuzovala, nemohla dojít k závěru, že je namístě úvěr žalovanému poskytnout. Je totiž třeba posuzovat mj. i zdroje příjmů (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2021, č. j. 23 Co 64/2021-129). Soud si je vědom toho, že výpisy z účtů po datum již žalobkyně nemohla při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zohlednit, jedná se však o další indicii, která nastiňuje, jaká byla skutečná situace žalovaného, kterou žalobkyně s odbornou péčí nezkoumala, přestože jako profesionálka měla.
36. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory tehdejší formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) přihlédnout z úřední povinnosti. V tomto směru soud odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18 OPR-Finance, podle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se Směrnicí č. 2008/48 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (k tomu též rozsudek Okresního soudu ve obec ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 38 C 25/2020, a mnohé další).
37. Vzhledem k tomu, že je smlouva absolutně neplatná, odpadl právní důvod, pro který žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný se tedy bezdůvodně obohatil na její úkor o částka, přičemž žalovaný již vrátil žalobkyni částku ve výši částka. Soud proto uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi částkami částka a částka, tedy částku ve výši částka, a zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) od datum (ode dne následujícího po zesplatněním úvěru, čímž byl žalovaný zároveň prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky) do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
38. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu zamítl.
39. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci úspěšná z 68 % (co do částky částka) a neúspěšná z 32 % (co do částky částka), přiznal nárok na náhradu nákladů v rozsahu 36 % Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z odměny za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (převzetí právního zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) za každý z těchto 3 úkonů právní služby, ze tří režijních paušálů po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za každý z těchto 3 úkonů právní služby a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku) v částce částka. Na projednávaný případ soud aplikoval § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť se v daném případě jedná o tzv. formulářovou žalobu s tím, že soudu je z jeho úřední činnosti známo (např. řízení před zdejším soudem pod sp. zn. 7 C 76/2022), že žalobkyně u zdejšího soudu uplatňuje žalobu na úhradu dlužných částek z titulu smlouvy o úvěru opakovaně. Náklady žalobkyně tedy činí celkem částka a žalobkyně má nárok na část náhrady ve výši částka Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.