Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 87/2022-91
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 9 383,22 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 379,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 379,97 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se pro částku 1 122 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 122 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a částku 1 881,25 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 565 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 379,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 379,97 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se pro částku 1 122 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 122 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a částku 1 881,25 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 565 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 7 501,97 Kč s příslušenstvím a částky 1 881,25 Kč za užívání služby anonymizováno účet, v rámci něhož byl žalovanému poskytnut limit ve výši 10 000 Kč, ze kterého mohl hradit žalovaný zboží a služby u smluvních partnerů žalobkyně. Žalovaný odebral služby v celkové výši 10 520,37 Kč, dále měl uhradit poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 1 122 Kč, avšak uhradil žalobkyni pouze částku 4 140,40 Kč. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném uhradit částku 7 501,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 16. 2. 2021 do zaplacení a dále poplatky za prodlení v celkové výši 1 881,25 Kč.
2. Na výzvu soudu žalobkyně dne 26. 4. 2022 uvedla, že měl žalovaný s žalobkyní uzavřenou smlouvu ke službě anonymizováno účet ze dne 14. 12. 2015. Dále se žalobkyně vyjádřila ke způsobu uzavření smlouvy, způsobu čerpání služeb žalovaným. Žalobkyně uvedla, že vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil celou dlužnou částku za poskytnuté služby, došlo automaticky k prodloužení splatnosti úhrady o 1 měsíc u vyúčtování za říjen a listopad 2020, tedy celkem do 15. 2. 2021 a žalovanému byl naúčtován fixní poplatek za prodloužení splatnosti v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami, který činil 1 122 Kč. Poplatek z prodlení činí 1 881,25 Kč (tedy poplatek za měsíc říjen 2020 činí 1 378 Kč a poplatek za měsíc listopad 2020 činí 503,25 Kč). Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti prověřila žalovaného v centrální evidenci exekucí, rejstříku SOLUS, v insolvenčním rejstříku a vycházela z měsíčních příjmů žalovaného ve výši 20 000 Kč a jeho výdajů ve výši 9 000 Kč.
3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 1. 10. 2020 ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala zřídit žalovanému službu anonymizováno účet s limitem do 10 000 Kč, prostřednictvím kterého byl žalovaný oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby a žalovaný se zavázal hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Z výpisu z interní databáze žalobkyně o prověření úvěruschopnosti žalovaného ze dne 1. 10. 2020 vyplývá, že žalovaný uvedl své příjmy ze zaměstnání ve výši 20 000 Kč, výdaje ve výši 9 000 Kč a výdaje na dluhy ve výši 3 500 Kč. Žalovaný čerpal přes anonymizováno účet u partnerů žalobkyně zboží a služby v průběhu října 2020 v celkové částce 9 513,87 Kč, byly mu účtovány poplatky ve výši 1 731 Kč, když uhradil pouze 4 140,40 Kč a v listopadu ve výši 1 006,50 Kč a dále poplatky ve výši 1 308,40 Kč. Žalovaný pak byl několikrát žalobkyní i jejím zástupcem vyzván k úhradě dlužné částky.
9. Soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, žalovaný je v postavení spotřebitele. Z data smlouvy ke službě anonymizováno účet, data posouzení úvěruschopnosti i data vydání občanského průkazu žalovaného vyplývá, že k uzavření smlouvy došlo dne 1. 10. 2020 a nikoli již 14. 12. 2015, jak tvrdila žalobkyně. Z tohoto důvodu se na smluvní vztah užijí i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byla žalobkyně dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinna před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Žalobkyně tak byla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat (např. výplatní páskou, rozhodnutím o přiznání sociální dávky) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků…) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. Z doložených listin nebylo prokázáno, že by si žalobkyně údaje sdělené žalovaným o jeho příjmech jakkoli ověřila. Navíc žalobkyně uvedla, že prověřila žalovaného v centrální evidenci exekucí. Soud však z centrální evidence exekucí zjistil, že proti žalovanému byla v roce 2016 zahájeno jedno exekuční řízení, v roce 2018 dvě exekuční řízení, v roce 2019 jedno exekuční řízení a v roce 2020 ještě před uzavřením smlouvy o úvěru také jedno exekuční řízení. Ze způsobu plnění dosavadních dluhů žalovaného tak muselo být žalobkyni zjevné, že žalovaný nepřistupuje ke svým závazkům zodpovědně, to mělo na straně žalobkyně vyvolat důvodné pochybnosti o tom, zda žalovaný bude spotřebitelský úvěr splácet. Jelikož žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť poskytovatel zápůjčky před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalovaný tak je povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Žalovanému byla celkem poskytnuta částka 10 520,37 Kč a žalovaný na ni uhradil částku 4 140,40 Kč, žalovaný tak je povinen uhradit žalobkyni 6 379,97 Kč. Soud pak žalobu v rozsahu překračujícím tuto částku, tedy co do částky 1 122 Kč a poplatků za prodlení ve výši 1 881,25 Kč zamítl. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 6 379,97 Kč, a je proto dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen uhradit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z této částka do zaplacení, když soud žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 1 122 Kč zamítl.
10. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2, o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 141,37 Kč (69 %), naopak co do částky 3 137,15 Kč (31 %) byl úspěšný žalovaný, když soud při výpočtu úspěchu ve věci zohlednil i výši příslušenství ke dni vydání rozhodnutí (např. nález Ústavního soudu I ÚS 2717/08). Úspěch žalobkyně tak činí 38 %. Na nákladech řízení by žalobkyni při plném úspěchu náležela dle ustanovení § 14b advokátního tarifu částka 1 489 Kč (tj. 3 x 200 Kč, 3 x 100 Kč paušál, DPH 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč). Žalobkyni tak náleží 38 % náhrady nákladů řízení z částky 1 489 Kč, tedy částka 565,80 Kč.
11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.