Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 283/2021-64

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 7 280,39 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 280,39 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 729 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 706,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 365,23 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 634,24 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 280,39 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 729 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 706,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 365,23 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 634,24 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je návrh žalobkyně na zaplacení 7 280,39 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným dne datum.

2. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o úvěru číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 17 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 1 637 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 7 650 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 565 Kč a s inkasním poplatkem ve výši 3 060 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 208 Kč. Žalovaný se ve smlouvě rovněž zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále poplatky spojené s náklady upomínání, a to částku 750 Kč za zaslání upomínky. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, jeho příjmy činí 14 952 Kč měsíčně a jeho výdaje činí 5 410 Kč měsíčně, což zahrnuje i výdaje na bydlení ve výši 2 000 Kč; podle zaškrtnutých políček byly příjmy žalovaného doloženy výplatními páskami a pracovní smlouvou. Podle mzdového výměru žalovaného ze dne datum činil jeho základní mzdový tarif 67,40 Kč/hod a podle výplatních lístků byla žalovanému vyplacena mzda v listopadu 2017 ve výši 12 026 Kč a v prosinci 2017 ve výši 17 322 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovaného o tom informovala dopisem ze dne datum, podaným k poštovní přepravě dne 19. 1. 2021; v tomto dopise zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu. Informace o postoupení pohledávky je rovněž obsahem dopisu žalobkyně ze dne datum, v němž žalobkyně navíc upozornila žalovaného na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání s uvedením sazebníku těchto nákladů. Podle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky zaslala žalobkyně žalovanému dva obyčejné dopisy a třikrát jej navštívil pověřený terénní pracovník. Upomínkou ze dne 6. 4. 2021 byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2021 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu do 10. 6. 2021. Podle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na svůj dluh částku 29 999,99 Kč.

3. Na základě provedených důkazů a s ohledem na , , , , , , 2 , o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ustanovením , a , , soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k , o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně však soudu neprokázala, že dostatečně zkoumala i výdajovou stránku žalovaného při prověřování jeho schopnosti splácet poskytovaný úvěr, přičemž s ohledem na nepřítomnost žalobkyně u jednání soudu nemohla být o této skutečnosti poučena podle , 3 , , (dále jen„ “). Žalobkyně ve svém podání ze dne datum předložila důkazy (výplatní pásky žalovaného a jeho mzdový výměr), kterými prokázala, že při posuzování úvěruschopnosti se zabývala příjmy žalovaného. Podle názoru soudu však žalobkyně měla rovněž přistoupit k bližšímu zkoumání výdajové stránky hospodaření žalovaného, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o jeho výdajích (s výjimkou tvrzení žalovaného, na které ale žalobkyně nemůže spoléhat). Žalobkyně měla blíže a podrobně zkoumat výdaje žalovaného, které mohly ověřit tvrzení žalovaného ohledně výše jeho výdajů, a tudíž schopnosti splácet poskytovaný úvěr. V moci žalobkyně nepochybně bylo požadovat od žalovaného doložení např. výpisů z účtu, které by obsahovaly i debetní operace, či dokladů o úhradách nákladů souvisejících s bydlením, když samotným žalovaným byly tyto náklady tvrzeny v žádosti o úvěr v částce velmi nízké, neodpovídající obvyklým současným nákladům (2 000 Kč). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného v pozici spotřebitele, když neposoudila jeho schopnost splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů a výdajů žalovaného ve smyslu , tudíž žalobkyně nemohla kvalifikovaně dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného coby spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s  věty druhé , je nutné předmětnou smlouvu posoudit jako neplatnou, přičemž neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku, veškerých poplatcích a smluvní pokutě, jak vyplývají ze smlouvy (v podrobnostech soud rovněž odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 12. 2020, č. j. -68, dostupný v databázi anonymizováno). Soud nepřihlížel k  věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru týkající se uplatnění námitky neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy spotřebitelem, tj. žalovaným. Ve svém rozsudku ze dne datum ve věci C -679/18 Soudní dvůr EU uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Články 8 a 23 směrnice č. 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Jelikož věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s uvedeným výkladem Soudního dvora EU a zdejší soud je tímto výkladem vázán, posoudil soud platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti bez uplatnění námitky neplatnosti ze strany žalované. Z žalovaným nerozporovaných žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na svůj dluh celkem částku 29 999,99 Kč, čímž došlo k úplnému splacení zapůjčené jistiny ve výši 17 000 Kč. Pokud se jedná o náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 729 Kč, výše těchto nákladů nebyla sjednána ani ve smlouvě o úvěru, ani jiným způsobem, ale byly žalovanému naúčtovány jednostranným rozhodnutím žalobkyně, a proto na jejich úhradu nemá žalobkyně nárok. S ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy o úvěru a úplné splacení dlužné jistiny úvěru proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, a tudíž mu náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Protože mu však v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.