Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 66/2017-819

Potvrdené rozhodnutím 14 CO 3/2022-968
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Jany Boškové a JUDr. Ivy Hejdukové ve věci žalobce: ; Ing. [[jméno]] [[příjmení]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupený advokátem JUDr. [[jméno]] [[příjmení]], [[anonymizováno]]. sídlem [[adresa]] proti; žalované: ; [[země]] - [[anonymizována tři slova]], [[IČO]] sídlem [[adresa]] zastoupená advokátem Mgr. [[jméno]] [[jméno]] sídlem [[adresa]] o převod náhradních pozemků o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 20. 8. 2021, č. j. 7 C 66/2017-819 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v celém rozsahu potvrzuje. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 12 429,23 Kč."

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno

sídlem adresa

za účasti vedlejšího účastníka územní celek, IČO

sídlem adresa vedlejší účastnice

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

za účasti vedlejšího účastníka celé jméno původního účastníka, datum narození

bytem adresa původního účastníka

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

za účasti vedlejšího účastníka územní celek, IČO

se sídlem adresa

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

pro: převod náhradních pozemků

takto:

I. Žalovaný je povinen uzavřít se žalobcem dohodu o převodu náhradních pozemků v tomto znění:

Dohoda o převodu pozemků

země – anonymizována tři slova, IČO, se sídlem adresa žalované, jako převádějící

na straně jedné

a

celé jméno žalobce, datum narození, rodné číslo, bytem adresa, jako nabyvatel

na straně druhé

uzavírají tuto

dohodu:

I.

země je vlastníkem pozemku č. parc. číslo v katastrální uzemí, územní celek.

Převodce vykonává správu tohoto pozemku.

II.

K uspokojení části restitučního nároku nabyvatele ve výši částka na převod náhradních pozemků převádí touto dohodou převodce do vlastnictví nabyvatele pozemek parc. číslo v katastrální uzemí, územní celek.

Nabyvatel tento pozemek od převodce do svého výlučného vlastnictví přijímá.

V obec dne ………………

země – anonymizována tři slova celé jméno žalobce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejšími účastníky se nepřiznává náhrada nákladů soudního řízení ani jedné z procesních stran.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen uzavřít se žalobcem dohodu o převodu náhradních pozemků v tomto znění:</b> <b>Dohoda o převodu pozemků</b> <b>[země] – [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa žalované], jako převádějící</b> <b>na straně jedné</b> <b>a</b> <b>[celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa], jako nabyvatel</b> <b>na straně druhé</b> <b>uzavírají tuto</b> <b>dohodu:</b> <b>I. </b> <b>[země] je vlastníkem pozemku č. parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek].</b> <b>Převodce vykonává správu tohoto pozemku.</b> <b>II. </b> <b>K uspokojení části restitučního nároku nabyvatele ve výši [částka] na převod náhradních pozemků převádí touto dohodou převodce do vlastnictví nabyvatele pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek].</b> <b>Nabyvatel tento pozemek od převodce do svého výlučného vlastnictví přijímá.</b> <b>V [obec] dne ………………</b> <b>[země] – [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> <b>III. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejšími účastníky se nepřiznává náhrada nákladů soudního řízení ani jedné z procesních stran.</b>

1. Dne datum podal žalobce u Okresního soudu v Klatovech žalobu, jíž se vůči žalovanému domáhal nahrazení projevu vůle k uzavření dohody o převodu náhradních pozemků za žalobcův dosud zcela neuspokojený restituční nárok. V žalobě uvedl, že je právním nástupcem jméno příjmení, jeho babičky. Restituční nároky žalobce byly potvrzeny rozhodnutími anonymizována dvě slova stát. instituce ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, rozhodnutím stát. instituce – pozemkový úřad ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, stát. instituce – pozemkový úřad ze dne datum rozhodnutí číslo jednací a stát. instituce – pozemkový úřad ze dne datum rozhodnutí číslo jednací. Žalobce je dle těchto rozhodnutí oprávněnou osobou, která má nárok na převod náhradního pozemku ze strany žalovaného. Výši dosud neuspokojeného restitučního nároku žalobce v žalobě uvedl v částce částka. Tento jeho nárok je postupně za intervence soudů v celé republice uspokojován, když ke dni vydání tohoto rozsudku by měl činit nejméně částka. Žalobce nárok postavil na tvrzení, že při uspokojování jeho restitučního nároku žalovaný postupoval s liknavostí a libovůlí. Mělo docházet k bezdůvodnému blokování restitučních nároků žalobce, přičemž žalobce se nemohl zúčastnit veřejných nabídek a nebyly mu vydány volné pozemky, o které žádal. Žalobce uvádí, že byl nucen vést se žalovaným náročnou korespondenci, kde žádal vysvětlení některých kroků žalovaného. V žalobě specifikoval žalobce velké množství výběrových řízení, kterých se zúčastnil, kdy v naprosté většině z nich nebyl úspěšný. Liknavost žalovaného spatřoval také v tom, že v řadě případů, kdy žalobce nebyl úspěšný, žalovaný v odloučeném pracovišti nezrušil blokaci příslušné části restitučního nároku žalobce. Žalobce popisuje, že ze strany žalovaného se nejednalo o pouhou pasivitu, ale naopak o aktivní svévolné bránění tomu, aby se žalobce mohl zúčastnit veřejných nabídek. Žalobce v žalobě specifikoval řadu pozemků v soudním obvodu Okresního soudu v Klatovech. V průběhu řízení pak žalobce opakovaně měnil žalobní návrh, co se týče požadovaných pozemků. V poslední řadě pak žalobce upravil nárok tak, že mu měl být vydán pozemek jediný a to pozemek ve vlastnictví anonymizováno parc. číslo o výměře výměra – trvalý travní porost v katastrální uzemí, územní celek, zapsaný na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí stát. instituce, stát. instituce. V rámci žaloby rovněž žalobce navrhl vydání předběžného opatření. Z důvodu uplatnění nároku na vydání konkrétních pozemků do řízení postupně vstupovali vedlejší účastníci, kteří měli právní zájem na výsledku sporu, ať již to byly obce, v jejichž katastru se pozemky nacházely, nebo jiní restituenti, jejichž nároky kolidovaly s nároky žalobce v tomto řízení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne datum. Zde uvedl, že nárok žalobce neuznává. Argumentoval sporností ocenění pozemků, jejichž vydání se žalobce domáhá, když pozemky by neměly být oceňovány jako trvalé travní porosty, ale jako pozemky stavební, pokud jsou schválenou územně plánovací dokumentací určeny k zastavění. Žalovaný dále rozporoval, že by jednal vůči žalobci liknavě a svévolně.

3. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, neboť se jedná o nároky oprávněných osob podle tohoto zákona na vydání náhradních pozemků. Podle zákona o půdě oprávněným osobám, kterým nelze vydat pozemek odňatý způsobem podle a 2 zákona, převádí anonymizována dvě slova jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Za oprávněnou osobu se považuje také osoba, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním. Podle veřejné nabídky sestavuje anonymizována dvě slova jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce, nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce, nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územní plánované dokumentace. Dle odst. 7 poslední věta je neplatná žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. Dle odst. 13 se cena pozemku uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhl. č. , ve znění vyhl. č. , přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení vyhl. č. se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odst. 11.

4. Judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu postupně dospěla k závěru, že lze uspokojovat nároky oprávněných osob i mimo veřejné nabídky pozemků podle § 11a zákona o půdě, a to i když se domáhají pozemků nenabízených ve veřejné nabídce, které jsou k převodu vhodné, a to za prokázání liknavého či svévolného postupu žalované. Jedná se např. o rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. , publikované ve Sbírce rozhodnutí NS pod č. 62/ 2009, jakož i o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , dle něhož nároky oprávněných osob mají podle zákona o půdě přednost před prodejem pozemků podle , přičemž pokud nárok podle zákona o půdě nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nešlo ze strany žalované o libovůli nebo svévoli, když žaloba na převod konkrétního pozemku může v takovém případě představovat jediný prostředek nápravy. Stejně tak i v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. bylo uvedeno, že ani postup podle zákona o půdě, jež v zásadě předpokládá převod pozemků na základě veřejných nabídek, nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností anonymizována dvě slova, když poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem anonymizována dvě slova, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době, co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je na místě tehdy, když se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv.

5. Soud se v prvé řadě zaobíral otázkou tvrzené liknavosti a svévole státu vůči žalobci při uspokojování jeho restitučního nároku. V tomto směru má soud za to, že nebylo třeba vést další dokazování. Platí totiž, že jde-li o řešení prakticky stejných právních a skutkových okolností, které byly vyřešeny v předcházejících řízeních, je soud vázán rozhodnutími soudu učiněnými v těchto řízeních a není tak třeba dalšího dokazování (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 16. 7. 2007). Pakliže bylo opakovaně soudy v rámci uspokojování žalobcova restitučního nároku rozhodnuto v jeho prospěch, je rovněž soud povinen respektovat ust. , dle kterého platí, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Žalobce tak má právo legitimně očekávat, že i v této projednávané věci bude rozhodnuto tak, jako v předchozích řízeních, když v průběhu řízení nebyly shledány důvody pro to, aby se soud odchýlil od stávající praxe soudů, které již dříve o restitučním nároku žalobce shodně rozhodly, resp. žalobcovým nárokům na vydání náhradních pozemků vyhověly.

6. Soud má za to, že liknavost a svévole státu ve vztahu k žalobci byla jinými soudy již dříve bezpečně zjištěna a soud tak nemá pochyb o tom, že stát vůči žalobci skutečně jednal nestandardně. To je konstatováno např. v rozsudku zdejšího soudu sp. zn. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Tímto rozsudkem soud sice zjistil liknavost státu vůči žalobci, nicméně žalobu zamítl, neboť shledal, že žalobcem požadované pozemky nejsou způsobilé k vydání. Nicméně tento rozsudek byl název soudu sp. zn. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí změněn tak, že žalobě bylo vyhověno a žalovanému bylo uloženo uzavřít se žalobcem dohodu o vydání náhradních pozemků. Zde odvolací senát název soudu uvedl, že se ztotožňuje se závěrem soudu prvého stupně o splnění podmínky liknavosti. Otázka liknavosti byla opakovaně řešena a zodpovězena i jinými soudy, které konstatovaly, že stát vůči žalobci vystupoval liknavě, kdy lze odkázat např. na rozsudek název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, rozsudek název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí ve spojení s rozsudkem název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, rozsudek název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí ve spojení s rozsudkem název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a mnoho dalších, kdy soud na tyto rozsudky v otázce zjištěné liknavosti státu plně odkazuje.

7. I přesto, že liknavost a svévole státu při uspokojování restitučního nároku žalobce byla mnoha soudy opakovaně konstatována, nerespektuje stát tento názor soudů a i v projednávané věci tvrdí, že vůči žalobci liknavě nevystupoval, což paradoxně samo o sobě liknavost dokládá, když žalovaný i přes pravomocná rozhodnutí soudů všech instancí proklamuje, že restituční nárok žalobce vydáním náhradních pozemků dobrovolně uspokojit nehodlá. Ačkoliv byla několika soudy a to i v odvolacích řízení určena výše žalobcova restitučního nároku a to především za nevydání pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, kdy soudy opakovaně určily cenu tohoto pozemku částkou ve výši částka, tak žalovaný dále tvrdošíjně, nerespektujíc rozhodnutí soudů, trvá na svém, že cena pozemku činí toliko částka, ač byla tato námitka žalovaného opakovaně soudy vyvrácena. Z tohoto zcela nepochopitelného a již lze říci, že trestuhodného postoje žalovaného pak plyne celý problém v otázce restitučního nároku žalobce a jeho uspokojení vydáním náhradních pozemků, neboť anonymizováno trvá na tom, že nárok žalobce byl již zcela uspokojen, přičemž soudy opakovaně potvrdily, že nárok žalobce dosud uspokojen v plné výši nebyl. Samotná tato skutečnost zcela zjevně vnáší do věci podezření o nestandardním vystupování anonymizováno vůči žalobci, kdy stát na jedné straně tvrdí, že restitucemi se po listopadu 1989 rozhodl odčinit majetkové i jiné křivdy, k nimž došlo v předcházejícím období v důsledku nedemokratických postupů předchozího režimu, na druhé straně však vůči restituentům aktivně (nikoliv pouze pasivně) vystupuje tak, aby se tito odčinění majetkových křivd nedomohli nebo jim minimálně odčinění ztěžuje a tito se pak svých nároků musí domáhat u soudů v mnoha řízeních, kdy stát i přes svá opakovaně zjištěná pochybení nezaujal jakoukoliv sebereflexi, rozhodnutí soudů nerespektuje a aktivně vystupuje tak, aby restituentům a jejich právním nástupcům odčinění majetkových křivd co nejvíce ztížil.

8. Vzhledem k učiněnému závěru, že liknavost a svévole anonymizováno vůči žalobci byla opakovaně prokázána, může soud s ohledem na stávající judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu uzavřít, že nárok žalobce lze uspokojit i mimo veřejné nabídky pozemků podle § 11a zákona o půdě, a to i když se domáhá pozemků nenabízených ve veřejné nabídce. Zde soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp.zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. , dle něhož nároky oprávněných osob mají podle zákona o půdě přednost před prodejem pozemků podle , přičemž pokud nárok podle zákona o půdě nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nešlo ze strany žalované o libovůli nebo svévoli, když žaloba na převod konkrétního pozemku může v takovém případě představovat jediný prostředek nápravy. Stejně tak i v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. bylo uvedeno, že ani postup podle zákona o půdě, jež v zásadě předpokládá převod pozemků na základě veřejných nabídek, nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností anonymizována dvě slova, když poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem anonymizována dvě slova, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době, co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, když se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv.

9. K výši restitučního nároku žalobce má soud za zjištěné, že nároky žalobce byly potvrzeny rozhodnutími anonymizována dvě slova, a to konkrétně rozhodnutím pozemkový úřad anonymizováno obec ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, rozhodnutím stát. instituce - pozemkový úřad ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, stát. instituce - pozemkový úřad ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací a stát. instituce - pozemkový úřad ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací. Všechna tato rozhodnutí pozemkového úřadu konstatují, že žalobce jako oprávněná osoba není vlastníkem nemovitostí v těchto rozhodnutích specifikovaných, avšak oprávněnou osobou je a má právní nárok na převod náhradního pozemku ze strany žalovaného. Restituční nárok celkem činí částka, což bylo opakovaně potvrzeno několika soudními rozhodnutími.

10. Žalobci bylo dosud plněno celkem částka, a to na základě rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (hodnota náhradních pozemků částka), název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka (hodnota náhradních pozemků částka), název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka rok (hodnota náhradních pozemků částka), rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (hodnota náhradních pozemků částka), rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (hodnota náhradních pozemků částka) a rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (hodnota náhradních pozemků částka). Účastí ve veřejných nabídkách měl žalobce nabýt pozemky v hodnotě částka a porosty o hodnotě částka. Zbývající neuspokojený restituční nárok žalobce tak činí minimálně částka.

11. K částečnému uspokojení tohoto nároku se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud fakticky vydal žalobci pozemek parc. číslo o výměře výměra – trvalý travní porost v katastrální uzemí, územní celek, zapsaný na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí stát. instituce, stát. instituce, když tento pozemek je dosud ve vlastnictví státu. Znaleckým posudkem číslo vypracovaným znalkyní příjmení jméno příjmení byla určena cena tohoto pozemku na částku ve výši částka. Porosty na tomto pozemku byly oceněny na částka. Pozemek, ačkoliv je trvalým travním porostem, byl v souladu s ust. oceněn jako pozemek stavební, neboť podle schváleného územního plánu je určen k zastavění. Na ceně pozemku ve výši částka se obě strany při jednání dne datum shodly i přesto, že žalovaný předložil odlišné ocenění, které bylo však na upozornění ze strany soudu shledáno za ne zcela přesné.

12. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne datum uvedl bez bližšího odůvodnění, že pozemek parc. číslo v k.ú. část obce má být určen k realizaci územního systému ekologické stability (ÚSES). K tvrzení, že je pozemek určen k realizaci ÚSES, však žalovaný nepředložil žádný důkaz a tento důkaz neoznačil ani po procesním poučení dle , kdy právní zástupkyně žalovaného navrhla, aby si soud k tomuto tvrzení vyžádal zprávu územní celek. K tomu žalobce předložil sdělení majetkového odboru územní celek, které potvrdilo, že pozemek parc. číslo není dle územního plánu dotčen žádným veřejným zájmem. Vzhledem k uvedenému považoval soud za nadbytečné žádat územní celek o další sdělení. Nadbytečnost shledává soud rovněž v tom, že i pokud by bylo tvrzení žalovaného prokázáno a sporný pozemek by byl skutečně určen k realizaci ÚSES, nevylučovalo by to jeho vydání žalobci, neboť žádný ze zákonných předpisů (např. zákona o půdě nebo odst. l o Státním pozemkovém úřadu) nedefinuje pozemek dotčený Územním systémem ekologické stability jako nezpůsobilý vydání. Naopak ÚSES lze realizovat rovněž i na pozemcích v soukromém vlastnictví (viz. , o ochraně přírody a krajiny). Jak rovněž uvedl nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. ze dne 26. 2. 2019, překážkou k vydání náhradních pozemků ve smyslu ustanovení nemůže být zahrnutí pozemku do ekologického opatření – nadregionálního biokoridoru ani plánované prvky územního systému ekologické stability (ÚSES), jestliže – jak se podává ze skutkových zjištění soudů – ani v jednom z těchto případů nejsou schváleny návrhy pozemkových úprav podle , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Současně lze poukázat i na to, že vposled označené pozemky jsou i přes navrhovaná opatření zemědělsky obhospodařovány a zamýšlená opatření jejich dalšímu obhospodařování nebrání. Skutečnost, že by již byla navržena změna územního plánu, případně již byly schváleny návrhy pozemkových úprav podle zákona o pozemkových úpravách žalovaný po náležitém poučení ze strany soudu při jednání dne datum, nedoložil. Jak jest výše uvedeno, trval pouze na vyžádání zprávy anonymizováno obec, což soud s ohledem na citované sdělení a se znalostí územního plánu (oblast určená k zastavění) považoval za nadbytečné. Vydání tohoto pozemku rovněž nebrání ani žádná z dalších překážek, neboť se nejedná o pozemek v národní přírodní památce, nebo národní přírodní rezervaci či v první a druhé zóně národních parků. Pozemek rovněž není zastavěn.

13. Za stavu, kdy hodnota vybraného náhradního pozemku (částka) nepřevyšuje hodnotu nevypořádaného restitučního nároku žalobce (částka) soud uzavírá, že jsou splněny podmínky pro vydání pozemku parc. číslo o výměře výměra – trvalý travní porost v katastrální uzemí, územní celek, formou soudního rozhodnutí deklarujícího nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření převodní smlouvy a žalobě tak vyhověl.

14. Dne datum doručil žalovaný soudu podání, kde uvedl, že ve vztahu k nárokům žalobce uplatňovaným z rozhodnutí číslo jednací, anonymizováno číslo, anonymizováno číslo a anonymizováno číslo uplatňuje námitku promlčení. Žalovaný zde uvedl, že od okamžiku vydání příslušných správních rozhodnutí (datum, datum, datum a datum) počala žalobci běžet obecná tříletá promlčecí lhůta a pokud podal žalobu až dne datum, pak je jeho nárok na vydání náhradních pozemků promlčený. K tomu soud uvádí, že námitku promlčení neshledal důvodnou.

15. Žalovaný ve svém podání ze dne datum správně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2004, sp. zn. , podle kterého platí, že pokud restituční zákon nemá vlastní ustanovení obecné pojednávající o promlčecích dobách (o započetí jejich běhu či jejich ukončení), je třeba řešit otázku započetí běhu promlčecí doby a její délky výkladem příslušných ustanovení s přihlédnutím k právní teorii. Podle , , pak platí, že promlčecí lhůta trvá tři roky.

16. V rozsudku sp. zn. ze dne 29. 9. 2009 zaujal Nejvyšší soud ČR stanovisko k běhu promlčecí doby v obdobných věcech. Uvedl, že pokud jde o stanovení počátku běhu promlčecí doby u nároků vyplývajících ze zákona o půdě, považuje dovolací soud na tomto místě za vhodné připomenout závěry plynoucí z jeho dosavadní rozhodovací praxe, vyjádřené kupříkladu v rozsudku ze dne 22. 10. 2002, sp. zn. , v němž vyslovil, že při hodnocení konkrétních okolností případu je třeba mít na zřeteli i nejasnosti, které provázely uplatňování nároků a způsob jejich vypořádání. Právní vztahy vzniklé podle restitučních předpisů nejsou obvyklými a ustálenými právní vztahy, známými z klasických forem občanského práva hmotného; vypořádání nároků z nich plynoucích se realizovalo nesnadno a v dlouhých časových termínech. To platí i pro nároky na převod jiných (náhradních) pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě, při jejichž uspokojování jsou osoby oprávněné zásadně odkázány na veřejné nabídky pozemků realizované anonymizována dvě slova, jejichž struktura neměla vždy takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhradní pozemky mohly být poskytnuty v době co možná nejkratší a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob (srov. též závěry formulované Ústavním soudem v jeho nálezu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. , popř. nálezu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. ). Z judikatorní praxe dovolacího soudu současně vyplývá, že v případech, kdy povinná osoba nepopírá svůj závazek a jedná s oprávněnou osobou o podmínkách poskytnutí náhrady, počíná promlčecí doba běžet zásadně až dnem, kdy oprávněná osoba zjistí, že povinná osoba nehodlá plnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. , popř. rozsudek ze dne 23. 1. 2003, sp. zn. ). V rozsudku ze dne 18. 1. 2002, sp. zn. , dovolací soud současně vyslovil, že při posuzování námitky promlčení práva vyplývajícího z restitučního předpisu, uplatněné povinnou osobou, je namístě zkoumat, zda nejde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. (shodně nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ).

17. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že počátek promlčecí doby nemůže být vázán na data vydání příslušných rozhodnutí číslo jednací, anonymizováno číslo, anonymizováno číslo a anonymizováno číslo tj. ke dnům datum, datum, datum a datum tak, jak uvádí žalovaný. Naopak počátek běhu promlčecí lhůty je třeba s přihlédnutím k výše uvedenému judikatornímu závěru NS ČR vázat k okamžiku, kdy oprávněná osoba zjistí, že povinná osoba nehodlá plnit.

18. Je zcela vyloučeno s ohledem na komplikovanost věci, množství vzájemné korespondence, řadu soudních sporů, aby soud v projednávané učinil jednoznačný závěr, že v jednom v konkrétním okamžiku mohl žalobce pojmout podezření, že stát již nehodlá jeho restituční nárok plnit, že na něj nehodlá převést náhradní pozemky. V tomto směru má však soud za zjištěné, že žalovaným bylo žalobci dlouhodobě ztěžováno uspokojení restitučního nároku, kdy sice nezpochybňoval žalobcův restituční nárok, ale rozporoval jeho výši. Teprve v období roku rok zaujal žalovaný stanovisko, že žalobcův restituční nárok již byl vyčerpán. Zde se obě strany rozcházely ve vyčíslení náhrady za nevydané pozemky z důvodu nesprávného ocenění pozemku v část obce ze strany státu (viz výše). Toto je zachyceno např. v rozsudku název soudu sp. zn. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který rozhodoval o totožném nároku žalobce na vydání pozemků v soudním obvodu tohoto soudu. V tomto rozsudku soud uvedl, že„ Žalovaný prostřednictvím své zaměstnankyně paní jméno příjmení emailovou zprávou ze dne datum žalobci sdělil, že jej nepřipouští do veřejné nabídky pro pozemek v k.ú. anonymizováno a obec neboť žalobce prý nemá dostatečný restituční nárok. Žalovaný dále prostřednictvím své zaměstnankyně paní jméno příjmení emailovou zprávou ze dne datum potvrdil své stanovisko ze dne datum a výslovně uvedl, že eviduje restituční nárok žalobce jako již vypořádaný. Žalovaný svým sdělením ze dne datum, sp. zn. anonymizováno číslo rok číslo, anonymizována dvě slova číslo rok informoval žalobce, že jej nepřipouští do veřejné nabídky o pozemky v k.ú. obec u obec a v k.ú. ulice obec, a to z důvodu údajného přečerpání restitučního nároku žalobce. Žalovaný svým sdělením ze dne datum, sp. zn. anonymizováno číslo rok, informoval žalobce, že jej nepřipouští do veřejné nabídky o pozemek v k.ú. obec, neboť žalobce prý nedisponuje dostatečným nárokem, a to za situace, kdy žalobci náleží nevypořádaný restituční nárok ve výši částka“. Soud tak má za to, že až teprve v roce rok přestal žalovaný se žalobcem ohledně vydání náhradních pozemků jednat, když byl přesvědčen o tom, že žalobce již svůj restituční nárok vyčerpal resp. přečerpal a nebude již připouštěn do dalších veřejných nabídek, což se do té doby žalobci s určitými úskalími dařilo. Pakliže byla žaloba v této věci podána dne datum lze mít s ohledem na výše uvedené za to, že byla podána včas.

19. I přes výše uvedené má soud za to, že nelze přisvědčit námitce promlčení vznesené žalovaným i z důvodu uvedeného v ust. a , dle kterých platí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Jak již bylo soudem výše konstatováno, žalovaný se ve vztahu k žalobci opakovaně dopouštěl zcela flagrantních, trestuhodných a nepochopitelných jednání, kdy odmítal přijmout rozhodnutí soudů a trval si na svém v otázce vyčíslení restitučního nároku. Restituční nárok žalobce uplatnil již v roce rok, přičemž o uspokojení restitučního nároku vydáním náhradních pozemků se snaží od roku rok a rok, kdy byla vydána rozhodnutí pozemkových úřadů o nevydání původních pozemků z důvodu jejich zastavěnosti. Žalobce neúspěšně absolvoval značné množství nabídkových řízení, přičemž od počátku jsou mu ze strany státu vysloveně házeny„ klacky pod nohy“. Pakliže by stát plnil svoji roli tak, jak lze po roce 1989 již očekávat a tak, jak proklamoval v Preambuli k , kdy měl snahu zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989, měl by nároky restituentů s ohledem na charakter jejich nároku vyřizovat přednostně. Žalobce však doložil, že žalovaný upřednostňuje převody vlastnického práva k pozemkům ve vlastnictví státu na jiné osoby, které se o pozemky ucházejí cestou neveřejnou, byť na základě zákona. Oprávněná osoba se pak k výběru a následně k převodu náhradních pozemků složitěji dostává a je tak ve vztahu k žalovanému v nerovném postavení (viz. rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. -461 ze dne 10. 1. 2017). Postup státu, který má zájem odčinit majetkové křivdy, avšak po dobu déle než 30 let toho nebyl schopen, se pak vymyká zdravému rozumu. O to více, když stát k uspokojení restitučních nároků přistupuje zcela liknavě a svévolně, kdy značná prodlení jsou způsobována zcela nepochopitelnými kroky státních úředníků. Pokud stát, který zcela evidentně selhal v proklamované snaze odčinit majetkové a jiné křivdy minulého režimu, a to nejen pouhými opomenutími nebo pasivitou, ale který naopak aktivně a v rozporu s dříve vydanými rozhodnutími soudu brání v uspokojení restitučního nároku, sám uplatní námitku promlčení nároku oprávněné osoby, pak takto uplatněné právo nepožívá právní ochrany a je zcela evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť to byl sám žalovaný, který prodlení v uspokojování nároku žalobce způsobil.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení za řízení před soudy obou stupňů se opírá o ust. Žalobce se podanou žalobou domohl uspokojení restitučního nároku v hodnotě částka. Odměna za jeden úkon právní služby proto dle ust. , činí částka. Žalobci náleží právo na náhradu nákladů řízení, které sestávající z odměny za právní zastoupení žalobce za anonymizováno úkonů právní služby ve výši částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé z datum, datum, datum, datum, účast na jednání soudu ve dnech datum, datum, datum), z anonymizováno režijních paušálů po částka dle tj. částka, z náhrady za použití osobního vozu anonymizováno za cestu k jednání dne datum z obec do obec a zpět, za částka, z náhrady za ztrátu času při cestě k jednání soudu dne datum za anonymizováno započatých půlhodin, tedy částka dle , z náhrady za použití osobního vozu anonymizováno za cestu k jednání dne datum z obec do obec a zpět, za částka, z náhrady za ztrátu času při cestě k jednání soudu dne datum za anonymizováno započatých půlhodin, tedy částka dle , z náhrady za použití osobního vozu anonymizováno za cestu k jednání dne datum z obec do obec a zpět, za částka, z náhrady za ztrátu času při cestě k jednání soudu dne datum za anonymizováno započatých půlhodin, tedy částka dle , z 21% daně z přidané hodnoty v částce částka ( ) celkem tak náklady žalobce činí částka.

21. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení na účet právního zástupce žalobce, advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, se sídlem adresa ( ) v zákonné třídenní lhůtě běžící od právní moci tohoto rozhodnutí ( ).

22. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejšími účastníky bylo rozhodnuto o náhradě nákladů soudního řízení tak, že tyto nebyly přiznány ani jedné z procesních stran. ulice účastníci do řízení vstupovali z vlastního podnětu poté, co žalobce označil k vydání pozemky, na nichž měli vedlejší účastníci právní zájem. Žalobce postupně nárok upravoval tak, že důvody účasti vedlejších účastníků odpadaly. Soud nebyl v tomto řízení vázán žalobním návrhem, a ačkoliv se žalobcem nedomohl původně označených pozemků, žalobu postupně obměňoval v označení požadovaných pozemků, nelze vedlejším účastníkům přiznat úspěch ve věci s tím, že by měli nárok na zaplacení nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího, a to do 15 dnů od jeho doručení.