Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 62/2022-34
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Moravcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 20 850 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 20 400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 337,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky
13 350 Kč od datum do datum a z částky 12 900 Kč od datum do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 20 400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 337,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 350 Kč od [datum] do [datum] a z částky 12 900 Kč od [datum] do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá peněžitého plnění z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalovanou a právnická osoba, podle které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč za úrok, poplatek za správu úvěru a poplatek za uzavření smlouvy v souhrnné výši 12 900 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Požaduje nesplacenou jistinu ve výši 13 350 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a úrok z prodlení. Žalovaná dosud uhradila 14 550 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena.
3. Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Na základě žádosti žalované (prokázáno žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru) došlo dne datum mezi žalovanou a společností právnická osoba k uzavření smlouvy o úvěru číslo právnická osoba žalované při podpisu smlouvy poskytla žalované sjednanou částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit ve 14 měsíčních splátkách dle předpisu po 1 950 Kč zahrnujících úrok ve výši 28 % z jistiny, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4 800 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátky nebo zesplatněné jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně (prokázáno smlouvou číslo předpisem splátek). Žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila žalobkyni ohledně svých příjmů, že je zaměstnaná u právnická osoba jako kuchařka s příjmem 12 870 Kč, přivydělává si jako uklízečka 3 584 Kč, dále dostává alimenty ve výši 8 000 Kč. Ohledně výdajů uvedla, že za bydlení včetně energií utratí 9 940 Kč, na splátky jiných dluhů dá 3 022 Kč a za jiné věci vydá 1 000 Kč (prokázáno žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru). Žalovaná před užívala pronajatý byt, kde měla sjednané nájemné ve výši 5 000 Kč a k tomu zálohy na plnění spojená s užíváním bytu (prokázáno nájemní smlouvou). Za byt platila prostřednictvím SIPO; za únor byl stržen poplatek nazvaný„ nájem“ ve výši 4 140 Kč (prokázáno platebním dokladem SIPO). Byla zaměstnaná jako kuchařka u Oblastní nemocnice právnická osoba na dobu určitou do datum s předpokladem prodloužení (prokázáno pracovní smlouvou a potvrzením) a dle mzdového výměru jí náležela mzda ve výši 13 000 Kč. Dále měla dostávat 5 374 Kč od Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje (prokázáno platovým výměrem z datum). Z výplatních pásek z Oblastní nemocnice obec za duben a květen 2018 vyplývá, že žalované bylo vyplaceno 10 544 Kč a 10 926 Kč. V obou výplatnicích je zaznamenána srážka ve výši 2 320 Kč na exekuci. V dubnu 2018 žalovaná obdržela 6 545 Kč od Oblastní nemocnice obec a 3 687 Kč od Pedagogicko-psychologické poradny; na účtu měla počáteční zůstatek 13 332 Kč a konečný zůstatek 3 042 Kč; na účet bylo vloženo 3 000 Kč jako výživné (prokázáno výpisem z účtu žalované za duben 2018). V květnu 2018 končila žalovaná se záporným zůstatkem na účtu; od Oblastní nemocnice obec jí přišlo 10 926 Kč a od Pedagogicko-psychologické poradny 3 684 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalované za květen 2018). V červnu 2018 byly příjmy a výdaje žalované na stejné úrovni; od Oblastní nemocnice obec jí přišlo 10 544 Kč a od Pedagogicko-psychologické poradny 3 383 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalované za červen 2018). Žalovaná nad rámec údajů v žádosti o úvěr čestně prohlásila, že stravu pro rodinu má ze zaměstnání; v březnu měla exekuci ve výplatě 2 322 Kč a čistý příjem 12 967 Kč (prokázáno čestným prohlášením z datum). Žalované byla svěřena do péče její dcera jméno a otci bylo uloženo platit výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně spolu se splátkami nedoplatku po 3 000 Kč (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 12. 2015, č.j. číslo jednací). Na dceru žalované jméno pak měl její otec přispívat částkou 2 000 Kč měsíčně, byl však prověřován pro podezření ze spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy (prokázáno úředním záznamem o podaném vysvětlení žalované). právnická osoba prodala část závodu tvořenou divizí spotřebitelských úvěrů společnosti právnická osoba (prokázáno notářským zápisem sepsaným JUDr. jméno příjmení, notářkou v obec dne datum rozhodnutí, číslo jednací, spisová značka). Ta postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek s přílohou anonymizováno číslo a potvrzením o úplatě); postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a podacím archem). Žalobkyně vyhotovila upomínku, v níž vyčíslila částku k úhradě na 25 600,79 Kč (prokázáno upomínkou ze datum). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k plnění (prokázáno předžalobní upomínkou a podacím archem).
5. Nebylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované upomínku ze datum a že její terénní pracovník uskutečnil čtyři cesty k žalované. Výpis úkonů, v němž stojí, že byl pořízen ze systému žalobkyně, je v tomto směru nedostatečný, neboť se nejedná o záznam údajů o právních jednáních v elektronickém systému ve smyslu § 562 odst. 2 o. z. Jde o běžnou listinu vytvořenou žalobkyní, z níž nelze ověřit pravdivost obsažených údajů.
6. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 obč. zák. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. obč. zák.
8. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. S ohledem na shora citovanou právní úpravu soud hodnotil, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované splácet předmětný úvěr.
11. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
12. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla při posouzení úvěruschopnosti žalované z informací obsažených v žádosti o úvěr a v čestném prohlášení, které také ověřila prostřednictvím dostatečného množství dokladů. Prověření úvěruschopnosti však vedle samotného sběru relevantních informací zahrnuje i jejich posouzení, a to s odbornou péčí. Pokud jde o příjmy žalované, z výpisu z účtu je vidět, že např. v dubnu dostala od kolínské nemocnice výrazně nižší než deklarovanou částku. Zaměstnání v Oblastní nemocnici obec bylo ověřeno dostatečným způsobem, a to včetně předpokladu prodloužení pracovního poměru. Jak dlouho však mohla žalovaná počítat s příjmem z Pedagogicko-psychologické poradny, již zkoumáno nebylo. Z výpisů z účtu je také patrné, že již před uzavřením smlouvy vycházela s penězi velmi těžko a v květnu měla dokonce záporný konečný zůstatek. Z výplatních pásek a z prohlášení žalované měla v té souvislosti předchůdkyně žalobkyně věnovat zvýšenou pozornost zmínce o probíhající exekuci. Pokud jde o další příjmy, dle názoru soudu není nesprávné, pokud bylo do příjmů žalobkyně započítáno i výživné. To sice náleží dětem, které měla žalovaná v péči, avšak lze předpokládat, že jejich výživu zajišťovala též ze svých příjmů ze zaměstnání. Platba výživného je však na účtu zaznamenána pouze dubnu ve výši 3 000 Kč a z úředního záznamu o podaném vysvětlení je zřejmé, že u jednoho z dětí jsou s platbami potíže. Rozsudek a úřední záznam pak odporují tvrzení o výši výživného, které by podle nich mělo být v součtu nižší než deklarované. Soud se na základě těchto skutečností domnívá, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s řádnou odbornou péčí při prověření úvěruschopnosti.
13. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy soud žalobkyni přiznal pouze tu bezdůvodné obohacení odpovídající části poskytnuté jistiny, která není kryta platbami žalované, tedy částku 450 Kč. Úrok, poplatky a smluvní pokuta nemají vzhledem k neplatnosti smlouvy oporu v ujednání stran, v jejich rozsahu tedy soud jako nedůvodnou zamítl.
15. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že prodlení nastalo až dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě. Ve zbylé části úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
16. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná. Žalované v souvislosti s tímto řízením dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, odtud výrok III.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o.s.ř. či na exekuci dle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.