Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 99/2020-45
název soudu rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa
pro zaplacení 115 191 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 115.191,00 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 115.191,00 Kč od 13.6.2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 8 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 115.191,00 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 115.191,00 Kč od 13.6.2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 8 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 115 191 Kč, způsobené mu v řízení u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Řízení bylo zahájeno dne 22.2.2011 a bylo pravomocně ukončeno dne 21.06.2019, celková doba trvání tedy dosáhla 3,168 dnů. Dle názoru žalobce je výše uvedená doba trvání Předmětného řízení s ohledem na jeho charakter zcela nepřiměřená, když se v jeho průběhu vyskytly značné průtahy, čímž bylo porušeno jeho základní právo na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů. Tímto bylo zasaženo do základního práva žalobce a proto má žalobce za to, že samotné konstatování porušení jeho práva je v tomto případě zcela nedostačující, když z důvodu výše uvedených průtahů byl žalobce po dlouhou dobu trvání řízení nucen setrvat ve stavu nejistoty týkajících se jeho práv a povinností, čímž mu vznikla nemajetková újma. V daném řízení nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět žádné dokazování v cizině a nejednalo se o nijak významně složitou skutkovou věc. Dle názoru žalobce výše uvedená absence okolností, které by zvyšovaly složitost věci, zvyšuje výši přiměřeného zadostiučinění, které by žalobce měl obdržet za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Žalobce v průběhu řízení nezavdal příčinu ke vzniklým průtahům. Tuto okolnost je třeba hodnotit tak, že ani nezvyšuje, ani nesnižuje výši přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo být poskytnuto za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Žalobce vyčíslil nemajetkovou újmu dle shora popsaného nároku ve výši 115 191 Kč, když vycházel ze základní částky 15.000 Kč za rok řízení (první dva roky v poloviční výši). Žalobce podáním uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem u žalované dne 12.12.2019, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 12.12.2019 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 115.191 Kč z důvodu nesprávného úředního postupu v řízení, vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná uplatněný nárok v rámci mimosoudního projednání posoudila tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu a celková délka řízení nebyla přiměřená. Proto poskytla žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 66.000 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a uzavřela, že řízení u název soudu sp. zn. spisová značka probíhalo po dobu 8 let a 4 měsíců opakovaně na třech stupních soudní soustavy, rozhodl také název soudu. Soud prvního stupně rozhodl dvakrát, název soudu čtyřikrát, název soudu také čtyřikrát. V řízení nebyla shledána procesní nečinnost soudů, všechny úkony byly prováděny v přiměřených lhůtách. Žalovaná při mimosoudním projednání nároku dospěla k závěru, že délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou, a to vzhledem k opakovanému rušení rozhodnutí soudů nižších stupňů. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu, při jehož odškodnění žalovaná vycházela ze základní částky 110.000 Kč, tedy za 1 rok řízení ve výši 15.000 Kč (první dva roky v poloviční výši). Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci a stupně soudní soustavy o 40%. Řízení lze označit za složité. Předmětem řízení byla žaloba o určení neexistence věcného břemena a o povinnosti žalované vyklidit střechu a další prostory domu. V řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování listinami a výslechy svědků. Soudy posoudily aktivní věcnou legitimaci žalobců, existenci naléhavého právního zájmu na určení a zejména byla ze všech možných hledisek zkoumána platnost smlouvy o zřízení věcného břemena uzavřená mezi žalovanou a právním předchůdcem jednoho z žalobců, Společenství domu ulice a číslo, obec. Věc byla složitá i po procesní stránce vzhledem k množství opravných prostředků. název soudu rozhodoval o věcné příslušnosti, bylo rozhodnuto o námitce podjatosti soudce a o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu (negativně). Žalovaná společnost se na délce řízení mírně podílela, když s prvním podaným odvoláním nezaplatila soudní poplatek a řízení muselo být zastaveno, následně bylo rozhodnutí rušeno, požádala o odročení jednání a vznesla nedůvodnou námitku podjatosti soudce. Současný žalobce se na délce řízení nepodílel, byť v postavení žalobce opakovaně měnil žalobní petit. Význam řízení hodnotí žalovaná jako standardní. Žalovaná považuje zadostiučinění poskytnuté v rámci mimosoudního projednání věci za zcela přiměřené a dostačující. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.
3. Žalobce se k prvnímu jednání nedostavil, nicméně souhlasil, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.
4. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání nedostavil, nemohlo mu být poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, ohledně významu daného řízení pro žalobce, jakož i doplněn konkrétního termínu vyplacení přiznaného zadostiučinění ze strany žalované. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek název soudu sp.zn. spisová značka nebo usnesení název soudu sp.zn. spisová značka).
5. Uplatněním nároku na náhradu majetkové a nemajetkové újmy ze dne 12.12.2019 žalobce uplatnil svůj nárok, obsahově totožný se žalobou.
6. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 14.10.2020 byl nárok žalobce vypořádán s tím, že žalobci byla přiznána částka 66 000 Kč.
7. Ze spisu název soudu sp.zn. spisová značka soud zjistil následující: Dne 22.2.2011 byla anonymizováno doručena žaloba žalobců – A) anonymizována tři slova ulice a číslo, obec, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo a B) Mgr. celé jméno žalobce proti žalované právnická osoba spol. s r.o., IČO, sídlem adresa, kterou se žalobci domáhali určení neexistence věcného břemene a vyklizení střechy domu s tím, že jako důvod zmíněné žaloby byla zmiňována absolutní neplatnost smlouvy o zřízení věcného břemene a dále mimo jiné neexistence podnikatelského oprávnění žalobkyně. Dle referátu ze dne 5.4.2011 byla žaloba zaslána žalované a dále byli žalobci vyzváni k doplnění údajů o druhém žalobci. Dle doručenek byla žaloba žalované doručena dne 8.4.2011. Dne 14.4.2011 žalovaná požádala o prodloužení lhůty k vyjádření se k žalobě, a to vzhledem ke složitosti případu, nutnosti nahlédnout do spisu a prostudovat podklady. Dne 21.4.2011 žalobce příjmení doplnil své údaje k výzvě soudu. Dne 18.4.2011 byl zaplacen soudní poplatek. Dne 13.5.2011 se ve věci vyjádřila žalovaná a založila listinné důkazy, mimo jiné notářský zápis a smlouvy. Dle referátu ze dne 15.9.2011 bylo nařízeno jednání na 9.12.2011. Dne 13.10.2011 se ve věci vyjádřili žalobci. Dne 4.11.2011 bylo jednání nařízené na 9.12.2011 odročeno na 5.12.2011. Dne 22.11.2011 se ve věci vyjádřila žalovaná. Ve spise založeny listiny, např. zápisy z jednání členské schůze družstva, přípis městského hygienika hl.m. obec, dále dokument nadepsaný jako výpočet elektromagnetického pole ve vztahu k prokázání dodržení limitů. Dne 5.12.2011 se ve věci konalo jednání, během něhož bylo vyhlášeno usnesení, dle něhož byla věc předložena název soudu k rozhodnutí o námitce věcné nepříslušnosti. Jednání odročeno na 30.3.2012. Dne 27.12.2011 byla věc předložena název soudu k rozhodnutí, ten rozhodl usnesením ze dne 17.1.2012 tak, že k projednání rozhodnutí věci I. stupně jsou příslušné okresní soudy. Spis byl vrácen zpět anonymizováno dne 20.1.2012. Usnesení anonymizována dvě slova rozesláno účastníkům řízení a dne 23.1.2012 bylo nařízeno jednání na 30.3.2012. Dne 27.3.2012 se předvolaný svědek, zaměstnanec žalovaná, omluvil z nařízeného jednání ze zdravotních důvodů, respektive z důvodu pracovní neschopnosti. Podáním ze dne 28.3.2012 se vyjádřili žalobci. Jednání dne 30.3.2012 se konalo a bylo odročeno za účelem opětovného předvolání svědka a doplnění dokazování na 29.6.2012. Dne 2.4.2012 se ve věci vyjádřila žalovaná. Usnesením ze dne 2.5.2012 byla žalované uložena pořádková pokuta ve výši 50 000 Kč, a to z toho důvodu, že žalovaná odmítla vydat listiny potřebné k důkazu, což jí bylo ze strany anonymizováno uloženo. Dne 9.5.2012 se k dotazu soudu vyjádřil ČTÚ. Dne 25.5.2012 se ve věci vyjádřila žalovaná. Podáním ze dne 22.5.2012 se k dotazu anonymizováno vyjádřila ulice část obec a číslo. Dále jsou ve spise založena usnesení anonymizována dvě slova obec a číslo, odbor výstavby, dále ulice část obec a číslo k dotazu a k výzvě soudu předložila žádané listiny. Podáním ze dne 25.5.2012 se žalovaná odvolala proti usnesení ze dne 2.5.2012. Spis byl předložen k rozhodnutí o dovolání název soudu dne 21.6.2012. V podání ze dne 28.6.2012 se vyjádřili žalobci. Dne 29.6.2012 se konalo jednání ve věci, během něhož byl slyšen svědek a jednání bylo odročeno na 12.10.2012. Usnesením ze dne 9.7.2012 název soudu změnil napadené usnesení anonymizováno o uložení pořádkové pokuty ze dne 2.5.2012 tak, že výše pořádkové pokuty činí 5 000 Kč. Dle referátu ze dne 21.8.2012 bylo usnesení rozesláno účastníkům řízení. Dne 5.10.2012 se ve věci vyjádřili žalobci a dne 10.10.2012 žalovaná. Dále ve spise založeno stavebně technické posouzení střechy z října 2012. Dne 12.10.2012 se ve věci konalo další jednání, během něhož byla žalovaná vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazních návrhů. Dne 4.1.2013 se ve věci vyjádřila žalovaná. Dle referátu ze dne 16.1.2013 byla k jednání na den 15.2.2013 předvolána svědkyně. Dne 7.2.2013 se ve věci vyjádřili žalobci. Dne 22.2.2013 se ve věci vyjádřila žalovaná. Dne 26.2.2013 byl anonymizováno doručen závěrečný návrh žalobců. Dne 15.2.2013 se ve věci konalo jednání, během něhož byla slyšena svědkyně, byla připuštěna změna žaloby ze dne 4.10.2012, a jednání bylo za účelem zaslání závěrečného návrhu odročeno na 4.3.2013, kdy byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo určeno, že věcné břemeno spočívající v oprávnění žalované užívat prostor střechy tam specifikovaného domu neexistuje. Rozsudek byl rozeslán účastníkům, respektive jejich zástupcům dne 31.5.2013. Dne 17.6.2013 se žalovaná odvolala proti rozsudku anonymizováno. Dle referátu ze dne 17.6.2013 bylo odvolání zasláno právnímu zástupci žalobců. Dne 1.7.2013 žalovaná své odvolání doplnila. Dle referátu ze dne 17.6.2013 byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Usnesením ze dne 12.8.2013 anonymizováno zastavil řízení o odvolání žalované, a to z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Dne 1.7.2013 se k odvolání žalované vyjádřili žalobci. Dne 2.9.2013 byl zaplacen soudní poplatek ve výši 10 000 Kč. Dne 2.9.2013 se žalovaná odvolala proti usnesení OS o zastavení odvolacího řízení. Usnesením ze dne 2.10.2013 OS zrušil své předchozí usnesení ze dne 12.8.2013 o zastavení řízení o odvolání. Spis byl dne číslo předložen název soudu k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku. Dle referátu ze dne 31.10.2013 bylo nařízeno jednání u název soudu na 4.12.2013. Podáním ze dne 2.12.2013 žalovaná požádala o odročení nařízeného jednání. Dle referátu ze dne 3.12.2013 bylo jednání odročeno na 15.1.2014. V podání ze dne 10.1.2014 se vyjádřila žalovaná ve věci. Dne 15.1.2014 se konalo jednání název soudu, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek anonymizováno ve výroku I., II. potvrzen a v nákladovém výroku změněn. Rozsudek název soudu ze dne 15.1.2014 byl rozeslán zástupcům účastníků 14.2.2014 a spis byl vrácen anonymizováno zpět dne 13.2.2014. Dne 18.4.2014 bylo anonymizováno doručeno dovolání žalované. Dle referátu ze dne 24.4.2014 byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který byl zaplacen 30.4.2014. Dne 7.5.2014 se k dovolání vyjádřili žalobci a své vyjádření doplnili dne číslo. Dne 27.5.2014 byl spis předložen název soudu k rozhodnutí o odvolání. Usnesením ze dne 16.6.2014 název soudu odložil právní moc rozsudku název soudu ze dne 15.1.2014. Dne 18.8.2014 žalobci podali návrh na zrušení daného usnesení. Dne 12.11.2014 byl vyhlášen rozsudek název soudu, kterým bylo dovolání odmítnuto. Dle doložky nabyl rozsudek název soudu právní moci dne 19.1.2015. Dne 19.11.2014 žalovaná doplnila své dovolání. Spis byl vrácen OS dne 22.12.2014, následně bylo v lednu 2015 rozhodnutí rozesláno účastníkům řízení. Dne 3.3.2015 byl spis předložen název soudu k rozhodnutí o odvolání. Podáním ze dne 26.2.2015 byla žaloba částečně vzata zpět. Usnesením ze dne 13.3.2015 byla žalovaná vyzvána k vyjádření se k částečnému zpětvzetí žaloby. Žalovaná se vyjádřila v podání ze dne 18.3.2015 a v podání ze dne 19.3.2015 se rovněž vyjádřila k částečnému zpětvzetí žaloby. Usnesením ze dne 10.4.2015 byl napadený rozsudek OS zrušen ve výroku II. a III. a v daném rozsahu bylo řízení zastaveno. Následně v dubnu 2015 usnesení rozesláno zástupcům účastníků. Dne 22.6.2015 podala žalovaná dovolání proti usnesení název soudu ze dne 10.4.2015, následně bylo dovolání rozesláno účastníkům řízení. Dne 20.7.2015 byl zaplacen soudní poplatek za dovolání. Dne 29.7.2015 se k dovolání vyjádřili žalobci. Dne 1.9.2015 byl spis předložen název soudu, který usnesením ze dne 26.1.2016 dovolání žalované odmítl. Spis byl vrácen OS dne 19.2.2016 a následně bylo rozhodnutí název soudu rozesláno účastníkům řízení. Přípisem ze dne 5.4.2016 požádal název soudu o zapůjčení spisu, a to v návaznosti na žalovanou podanou ústavní stížnost, která byla název soudu doručena 19.3.2015. Přípisem ze dne 9.4.2016 byl spis zapůjčen název soudu. Nálezem ze dne 19.7.2016 název soudu rozhodl tak, že výrokem I. rozsudku název soudu ze dne 12.11.2014 bylo porušeno základní právo stěžovatelky, tedy žalované na ochranu vlastnictví dle Článku 11 Listiny, právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, pročež byl daný výrok zrušen. Spis byl zaslán název soudu 8.8.2016. Dne 21.9.2016 název soudu vyhlásil rozsudek, kterým byl rozsudek název soudu ze dne 15.1.2014 a rozsudek anonymizováno ze dne 4.3.2013 ve výroku I. zrušen a věc byla vrácena anonymizováno k dalšímu řízení. Spis byl vrácen anonymizováno dne 31.10.2016. Dle referátu ze dne 2.11.2016 bylo nařízeno jednání na 27.1.2017. Dne 5.12.2016 se vyjádřili žalobci. Dle referátu ze dne 15.12.2016 byl k jednání na 27.1.2017 předvolán svědek. Dne 26.1.2017 žalovaná požádala o odročení jednání z důvodu dovolené právního zástupce žalované. Podáním ze dne 26.1.2017 žalobci navrhli změnu žaloby. Dne 27.1.2017 se konalo jednání, během něhož byl slyšen svědek, a jednání bylo za účelem opětovného obeslání žalované odročeno na 29.3.2017. Dne 13.2.2017 žalobci zaslali k výzvě soudu rozhodnutí katastrálního úřadu. Dne 21.3.2017 žalovaná oznámila změnu právního zastoupení. Podáním ze dne 27.3.2017 se ve věci vyjádřila žalovaná. Dne 29.3.2017 se ve věci konalo jednání, během něhož byl slyšen předseda výboru žalobce a jednání bylo za účelem výslechu svědků odročeno na 14.6.2017. Dne 4.4.2017 byl ze strany žalobců podán návrh na výslech svědků. Dne 6.4.2017 se ve věci vyjádřila žalovaná. Dle referátu ze dne 25.4.2017 byli k jednání nařízenému na 14.6.2017 předvoláni svědci. Podáním ze dne 5.5.2017 se ve věci vyjádřila žalovaná. Dle referátu ze dne 6.6.2017 byla předvolána svědkyně k jednání. Dne 20.6.2017 byl spis předložen název soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti, k níž se vyjádřil předseda senátu anonymizováno přípisem ze dne 14.6.2017. Dle referátu ze dne 14.6.2017 byla k jednání dne 10.7.2017 předvolána svědkyně. Podáním ze dne 20.6.2017 se ve věci vyjádřila žalovaná. Usnesením ze dne 26.6.2017 rozhodl název soudu tak, že předseda senátu anonymizováno příjmení není vyloučen z projednání rozhodnutí věci. Spis vrácen OS dne 4.7.2017. Dne 14.6.2017 se ve věci konalo jednání, během něhož bylo slyšeno několik svědků a jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na 10.7.2017. Dne 10.7.2017 se konalo ve věci další jednání, během něhož byla slyšena svědkyně, bylo pokračováno v dokazování a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo určeno, že předmětné věcné břemeno, spočívající v oprávnění žalované užívat prostor střechy dotčeného domu, neexistuje. Usnesením ze dne 27.6.2017 byl návrh na určení lhůty ze dne 5.5.2017 zamítnut. Ve spisem jsou založeny dvě žádosti předsedy senátu, a sice ze dne 9.8.2017 a 8.9.2017 o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozsudku, další žádost ze dne 2.10.2017. Dne 26.10.2017 podala žalovaná blanketní odvolání proti rozsudku. Usnesením ze dne 10.11.2017 anonymizováno vyzval žalovanou k doplnění odvolání, to žalovaná učinila dne 20.11.2017. Usnesením ze dne 20.11.2017 byli žalobci vyzváni k vyjádření se k odvolání, ti se vyjádřili 30.11.2017. Spis byl předložen název soudu dne 7.12.2017. Dle referátu ze dne 22.12.2017 bylo nařízeno jednání na 4.1.2018. Podáním ze dne 6.3.2018 se ve věci vyjádřila žalovaná a žalobci se vyjádřili dne 13.3.2018. Dne 14.3.2018 se ve věci konalo jednání u název soudu, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek anonymizováno potvrzen. Spis byl vrácen ze strany název soudu dne 19.4.2018. Dne 25.4.2018 se ve věci vyjádřili žalobci. Usnesením ze dne 2.5.2018 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za zaslání stejnopisu s vyznačenou doložkou právní moci. Přípisem ze dne 16.5.2018 požádal název soudu o zaslání spisu, a to s ohledem na doručení návrhu na odklad právní moci rozsudku ze dne 14.3.2018, který podala žalovaná podáním ze dne 7.5.2018. Spis byl předložen název soudu dne 23.5.2018. Dne 18.5.2018 podali žalobci návrh na opravné usnesení. Usnesením ze dne 5.6.2018 název soudu rozhodl o odkladu právní moci rozsudku název soudu ze dne 14.3.2018. Dne 6.8.2018 se žalobci vyjádřili k dovolání žalované. Přípisem doručeným název soudu dne 17.9.2018 požádal jeden z vlastníků v dotčeném domě o informaci o termínu rozhodnutí název soudu. Dne 27.11.2018 název soudu vyhlásil rozsudek, kterým byl napadený rozsudek název soudu ze dne 14.3.2018 zrušen a věc byla vrácena zpět k dalšímu řízení. Spis byl vrácen anonymizováno dne 19.12.2018, následně byl rozsudek název soudu rozeslán účastníkům řízení. Přípisem ze dne 5.2.2019 název soudu vyzval žalobce k doplnění tvrzení a důkazních návrhů dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., žalobci se vyjádřili dne 21.2.2019. Usnesením ze dne 26.2.2019 název soudu nepřipustil změnu žaloby, uplatněnou žalobci ze dne 19.2.2019. Dne 28.2.2019 se vyjádřila žalovaná. Dle referátu ze dne 14.3.2019 bylo nařízeno jednání u název soudu na 29.5.2019. Dne 17.5.2019 se ve věci vyjádřili žalobci, dne 26.5.2019 se vyjádřila žalovaná. Dne 29.5.2019 se konalo jednání před název soudu. Rozsudkem název soudu ze dne 29.5.2019 byl napadený rozsudek OS ze dne 10.7.2017 změněn tak, že se žaloba na určení neexistence věcného břemene zamítá. V červnu 2019 byl rozsudek rozeslán účastníkům řízení. Spis byl vrácen zpět OS dne 18.6.2019. Přípisem ze dne 3.7.2019 Katastrální úřad pro hl.m. Prahu požádal o zaslání rozsudku s doložkou právní moci. Dne 9.8.2019 žalobci sdělili, že nebudou proti rozsudku podávat dovolání. Dle doložky nabyl rozsudek název soudu ze dne 29.5.2019 právní moci dne 21.6.2019.
8. Rozsudkem název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud za posuzované řízení v délce trvání 8 let a 4 měsíců přiznal tamnímu žalobci (anonymizována tři slova ulice a číslo, obec, IČO) základní částku ve výši 110 000 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Tuto částku zvolil soud s ohledem na to, že celková délka řízení nebyla sice přiměřená, ale zároveň neshledal soud důvody pro závěr, že je ve věci na místě vyjít z vyšší částky základního ročního odškodnění, když toto je dle ustálené judikatury přiznáváno až za řízení přesahující dobu 10 let dobu trvání řízení nebo za řízení, kde toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal. Základní odškodnění je po zohlednění jednotlivých kritérií snížil o 60 % na výsledných 44 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci již poskytl, jakožto finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení částku 66 000 Kč, soud žalobu ve zbývajícím rozsahu 49 191 Kč (115 191 – 66 000) jako nedůvodnou zamítl.
9. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
10. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
11. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").
12. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
13. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
14. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.
15. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
16. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
17. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
18. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.
19. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
20. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj. od 22.2.2011 do 29.5.2019, kdy nabyl právní moci rozsudek název soudu, tedy celkem 8 let a 3 měsíce. Předmětem řízení bylo určení neexistence věcného břemene a vyklizení střechy domu s tím, že jako důvod zmíněné žaloby anonymizováno zmiňována absolutní neplatnost smlouvy o zřízení věcného břemene a dále mimo jiné neexistence podnikatelského oprávnění žalobkyně. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech stupních soudní soustavy a soudem Ústavním, kromě řady procesních rozhodnutí rozhodoval soud prvního stupně meritorně dvakrát, název soudu čtyřikrát, název soudu rovněž. Byť využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. V řízení nebyly v postupu soudů, tyto postupovaly v řízení plynule. Negativní vliv na celkovou délku řízení měla skutečnost, že rozhodnutí soudu I. a II. instance byla v jednom případě zrušena soudem dovolacím z důvodu nesplnění obsahových náležitostí § 157 o. s. ř., tedy zejména řádného odůvodnění a nevypořádáním se všemi skutkovými zjištěními ze strany název soudu a rovněž použití nikoliv přiléhavé formulace, z nichž není jednoznačný právní závěr. S ohledem na tuto vadu dospěl soud k závěru o nesprávném úředním postupu. Řízení vykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Byla vyslechnuta řada svědků a bylo provedeno dokazování obsáhlými listinami. Soud se s těmito musel vypořádat, což mělo na délku řízení vliv. V neposlední řadě nutnou poukázat na rozhodování o věcné příslušnosti, námitce podjatosti soudce, který věc rozhodoval, návrhu na určení lhůty. Soud byl nucen se vypořádat s komplikovanou skutkovou otázkou, komu patří zařízení, umístěná na střeše, když se jednalo o různé subjekty a tyto tato zařízení používaly k různým účelům. Co se týče chování žalobce, tento se na složitosti řízení podílel zejména opakovanými změnami žaloby, na délce řízení zásadní podíl neměl. Co se týče významu předmětu řízení, nelze tento typ sporu řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Soud nemohl učinit závěr o vyšším subjektivním významu řízení pro žalobce, když tento nebyl nijak doložen. Význam řízení pro žalobce po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako standartní.
21. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byť se v něm nevyskytly průtahy v podobě nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 8 let a 3 měsíce trvání řízení v rozsahu 15 000 Kč za rok trvání řízení. Soud dospěl k základní částce ve výši 110 000 Kč. Od této částky odečetl 15 % z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, dalších 20% soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly, dále soud ponížil základní částku o 10 % z důvodu sdílené újmy. Institut sdílené nemajetkové újmy je možné použít tam, kde vystupuje více poškozených, přičemž jejich újma je do určité míry - jako procesní stranou – sdílena. Větší počet účastníků řízení je pak okolností, která zmírňuje utrpěnou újmu, a tím pádem i snižuje výši zadostiučinění pro každého jednotlivce. V tomto konkrétním případě bylo společenství dáno počtem žalobců. Celkem tedy soud základní částku ponížil o 45 % (tzn. 49 500 Kč) a žalobci by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 60 500 Kč. Jelikož žalovaný mimosoudně žalobci hradil částku ve výši 66 000 Kč, hradil tak částku vyšší, než by žalobci z tohoto titulu poskytl sám soud. Žalobce přitom co do vyplacené částky nevzal žalobu zpět a neupřesnil ani, kdy mu byl plnění ze strany žalované uhrazeno. Soud proto žalobu ve výroku ad. I. zamítl v plném rozsahu.
22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Tarifní hodnota nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu představuje částku 50 000 Kč (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka). Ač byl nárok žalobce v plném rozsahu zamítnut, nelze přehlédnout, že tento byl ze strany žalované částečně uspokojen. V této věci tak byl zcela úspěšný žalobce, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobce jsou v daném případě představovány soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem za 2 úkony právní pomoci po 3 100 Kč za úkon, a to za převzetí právního zastoupení, podání ve věci samé podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 3. a ust. § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dále 2 režijní paušály po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 téže vyhlášky za tytéž úkony.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k název soudu prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.