Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 105/2021-29
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 9,75% ročně od datum do datum.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se částečně zastavuje ohledně zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75% ročně od [datum] do [datum].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že v lednu 2019 se dohodla se žalovanou, že za ni uhradí částku požadovanou exekuční kanceláří titul. jméno příjmení v celkové výši částka. Žalobkyně dne datum tuto částku uhradila na účet exekutorské kanceláře bankovním převodem ze svého účtu. Dne datum titul. příjmení potvrdil, že platba byla zaevidována k případům z roku 2014 a vymáhání těchto případů bylo ukončeno. Žalobkyně se s žalovanou dohodla, že částku částka jí bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách nejméně po částka počínaje únorem 2019. Žalobkyně upomínala žalovanou telefonicky o splácení, avšak marně. Dne datum pak žalovanou vyzvala dopisem k zaplacení celé půjčky, i tento dopis zůstal bez odezvy.
2. Žalobkyně při jednání vzala žalobu částečně zpět ohledně zákonných úroků z prodlení z žalované částky částka ode dne datum do datum. Za tohoto dispozičního úkonu žalobkyně soud řízení v rozsahu zpětvzetí dle § 96 odst. 2 věty první o.s.ř. částečně zastavil (výrok I. rozsudku).
3. Žalovaná uvedla, že s podanou žalobou nesouhlasí a nárok žalobkyně neuznává, předmětná částka byla žalobkyní uhrazena soudnímu exekutorovi za žalovanou v době, kdy žalovaná sdílela společnou domácnost se synem žalobkyně, s nímž má dceru. Vzhledem k těmto okolnostem a při vědomí, že se žalovaná nachází v tíživé situaci a je proti ní nařízena exekuce, se žalobkyně rozhodla, že za žalovanou uhradí dlužnou částku. Žalobkyně si musela být z podstaty věci vědoma, že nemá povinnost na místo žalované tuto částku uhradit a vzhledem k tomu se nemůže jednat ani o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Zároveň nikdy nebylo dohodnuto, že žalovaná žalobkyni tuto částku vrátí, tudíž se nemůže jednat o zápůjčku.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne datum včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky celkem ve výši částka do 15 dnů od obdržení této výzvy. Ve výzvě uvedla, že za žalovanou zaplatila exekuci vůči ulice podniku hl. m. obec z roku 2014 v uvedené výši, přičemž za ni vše obstarala, vytelefonovala, zjistila čísla účtů a dne datum konkrétní částky zaplatila. Dle dohody z roku 2019 přislíbila žalovaná splátky ve výši částka, avšak žádná splátka z její strany nebyla doposud uhrazena.
Z emailu ze dne datum bylo zjištěno, že tímto emailem titul. příjmení informoval žalobkyni o tom, že její platby byly zaevidovány k případům žalované z roku 2014 a vymáhání těchto případů bylo ukončeno.
Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila dne datum částku v souhrnné výši částka.
5. Soud tak má na základě provedeného dokazovaní a po zhodnocení důkazů dle ust, § 132 o.s.ř. (každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci) za to, že žalovaná měla dluh vůči Dopravnímu podniku hl. m. obec. Žalobkyně že tento dluh za žalovanou uhradila, přičemž zároveň je z doložené komunikace s titul. příjmení zřejmé, že žalobkyně jako plnitel i příjemce (ulice podnik, resp. titul. příjmení) věděli, že se jedná o plnění za jiného (žalovanou jakožto obohacenou) a rovněž, že došlo k zániku uvedeného dluhu a jeho vymáhání bylo ukončeno.
6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že se jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. V posuzované věci se jedná o případ bezdůvodného obohacení plněním za jinou osobu, která měla po právu plnit sama. Skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním za jiného dopadá na případy, v nichž ten, kdo poskytl plnění, k tomu nebyl povinen a plnil příjemci místo subjektu, který povinnost k plnění naopak měl, přičemž mezi plnitelem a příjemcem bylo zřejmé, že je plněno za jiného, tedy že ochuzený plnitel nevyrovnává vlastní (třebaže domnělý) dluh vůči příjemci (k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR NS 32 Cdo 3508/2009, NS 28 Cdo 1037/2016, NS Cdo číslo). Podmínkou pro uplatnění uvedené skutkové podstaty je tedy existence právní povinnosti ke konkrétnímu plnění na straně toho, za něhož bylo plněno (tj. obohaceného), dále splnění uvedené povinnosti subjektem, který k plnění povinen nebyl (tj. ochuzeným) a rovněž vědomí plnitele a příjemce plnění, že je plněno za jiného. Další podmínkou pro uplatnění uvedené skutkové podstaty je, aby plnění ze strany ochuzeného (plnitele) přivodilo zánik dluhu obohaceného vůči příjemci plnění (např. 28 Cdo 4268/2019), neboť právě ve skutečnosti, že obohacený byl zproštěn dluhu, aniž by musel poskytnout svému věřiteli plnění, spočívá jeho majetkový prospěch. V tomto případě byly splněny všechny výše uvedené podmínky pro aplikaci skutkové podstaty bezdůvodného obohacení plněním za osobu, jež měla pro právu plnit sama.
8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Vedle dlužné částky byl žalobkyni přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne podání žaloby do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup.
9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná pouze v nepatrné části, a to ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, kdy v tomto rozsahu vzala žalobu zpět. Soud tak žalobkyni přiznal ještě plnou náhradu nákladů řízení.
10. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka, kdy tato částka představuje zaplacený soudní poplatek. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.