Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

75 C 94/2022-40

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 13 194 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky 1 194 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 194 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 194 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč k rukám advokáta Mgr. jméno jméno.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 1 194 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 194 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 194 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [jméno].</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 13 194 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností právnická osoba (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako postupitelem. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, která měla být splacena nejpozději do datum. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný však sjednanou částku složenou z jistiny ve výši 12 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 194 Kč neuhradil řádně a včas. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla, emailové adresy, druhu a čísla osobního dokladu a identifikace zaměstnavatele, současně potvrdil, že se řádně seznámil s podmínkami smlouvy o úvěru a souhlasí s nimi. Žalovaný poté návrh smlouvy akceptoval a předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr dne datum. Žalovaný byl před poskytnutím úvěru lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, BRKI, přičemž na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslané upomínky, naposledy předžalobní upomínku odeslanou dne datum. Pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, žalobkyně navrhla, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

3. V doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně doplnila, že se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů na webových stránkách předchůdkyně žalobkyně. K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy bydliště povinen uvést také e-mailovou adresu, číslo bankovního účtu, číslo mobilního telefonu apod. Tyto osobní údaje byly následně ověřeny prostřednictvím programu anonymizováno s čímž žalovaný souhlasil. Dále žalovaný souhlasil s pořízením fotokopie dokladů totožnosti, případně dalších dokladů, které předchůdkyně žalobkyně považovala za nezbytné. Příslušnými fotokopiemi však žalobkyně nedisponuje. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný zaslal předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalobkyně dále poukázala na znění obchodních podmínek, podle nichž se„ klient a zapůjčitel dohodli, že forma podpisu dokumentace prostřednictvím uvedení zvoleného hesla a případně podpisového SMS kódu je pro ně dostatečně určitá a je proto považována za písemnou formu uzavření smlouvy o zápůjčce. Zadáním hesla a kliknutím na tlačítko požádat, případně zadáním podpisového SMS kódu klient vyslovuje svůj souhlas s obsahem veškeré dokumentace“.

4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní.

5. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle , (dále jen „ “) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.

6. Z y označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že je v ní uvedeno, že ji uzavřela předchůdkyně žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako klient. Smlouvou se předchůdkyně žalobkyně zavazovala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve formě bezúčelového úvěru a žalovaný se zavazoval poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušnými poplatky vrátit dle těchto individuálních podmínek: datum poskytnutí zápůjčky datum, celková výše zápůjčky 12 000 Kč, poplatek za zápůjčku 1 194 Kč, trvání zápůjčky 5 dnů, termín splatnosti datum, RPSN 101 583,87 % Smlouva nebyla žalovaným jakýmkoliv způsobem podepsána.

7. Z listin označených jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce soud zjistil bližší podmínky úvěrového vztahu, přičemž žádná z těchto listin nebyla žalovaným jakýmkoliv způsobem podepsána.

8. Z dokladu o provedené platbě ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne byla odeslána částka 12 000 Kč na účet č. bankovní účet s variabilní symbol.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z její přílohy soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky na žalobkyni. Žalovanému bylo předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení sporné pohledávky na žalobkyni, když mu bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, což se podává z oznámení o postoupení pohledávek a poštovního podacího lístku z téhož dne. V oznámení byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů.

10. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky.

11. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum se podává, že majitelem účtu č. bankovní účet byl v rozhodné době žalovaný. Dne datum pak byla na účet připsána platba ve výši 12 000 Kč s variabilní symbol.

12. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

Žalovaný s předchůdkyní žalobkyně elektronicky jednal o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytl své osobní údaje. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru, jež nebyla žalovaným žádným způsobem podepsána, měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 12 000 Kč, již měl žalovaný vrátit předchůdkyni žalobkyně do datum. Dne datum pak byla na účet č. bankovní účet, jehož majitelem byl v rozhodné době dle sdělení právnická osoba žalovaný, poukázána částka ve výši 12 000 Kč. Na žalobkyni byla sporná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno předchůdkyní žalobkyně oznámením ze dne datum a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní upomínkou ze dne datum k vrácení dlužné částky, a to rovněž do tří dnů.

13. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

14. Podle , (dále jen „ “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

17. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

18. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný s předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění, které žalobkyně soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění). Znění smlouvy o spotřebitelském úvěru je sice v zásadě co do obsahu v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně poskytnuté částky, povinnosti ji splatit a data její splatnosti), avšak neobsahuje žádný, ani elektronický podpis žalovaného, ani datum její akceptace žalovaným. Žalobkyně sice poukazovala na znění obchodních podmínek, podle nichž bylo lze akceptovat smlouvu SMS kódem, čímž by žalovaný potvrdil svou žádost, avšak daná skutečnost z žádného z provedených důkazů nevyplynula. Tvrzené skutečnosti ohledně uzavření smlouvy přitom nevyplývají ani z ostatních provedených listinných důkazů.

19. Ačkoliv smlouva o úvěru může být platně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (např. internetu) bez nutnosti písemné formy, žalobkyně neprokázala, že žalovaný souhlasil právě s obsahem smlouvy o úvěru, jaký byl žalobkyní tvrzen. Tuto skutečnost nelze zjistit ani z neúplného výpisu z účtu, z něhož se podává zaslání částky 12 000 Kč Uzavření smlouvy o úvěru pak nemůže prokazovat pouze to, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky zaslala žalovanému.

20. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaný skutečně projevil vůli smlouvu o úvěru v podobě tvrzené žalobkyní uzavřít, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle , dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve znění tvrzeném žalobkyní.

21. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

22. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, avšak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému (na účet, jehož majitelem byl v rozhodné době žalovaný) zaslala částku 12 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle a násl. , jelikož ochuzená (předchůdkyně žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu částku 12 000 Kč, již žalovaný nevrátil. Žalovaný pak svoji neaktivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něco více, než uváděla žalobkyně - ničeho, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle , podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, a to do tří dnů. Oznámení bylo odesláno datum, pročež v souladu s  , lze mít za to, že bylo žalovanému doručeno dne datum a poslední den určené lhůty byl den datum, přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím se pak žalovaný ocitl v prodlení ( věta první ), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení podle ve výši stanovené v  nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

27. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do částky 1 194 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 194 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 194 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení, jako bezdůvodnou zamítl, neboť uvedenou částku žalovaný žalobkyni nedluží, v tomto období nebyl žalovaný v prodlení a v tomto rozsahu přesahuje žalobkyní požadovaná výše úroku z prodlení zákonnou sazbu.

28. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

29. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle a v souladu s  přiznal v řízení procesně úspěšnější žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkem požadovala přiznání částky 17 479,70 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 13 090,36 Kč (75 %) a neúspěšná byla v částce 4 389,34 Kč (25 %). jméno jejího úspěchu tedy činí 50 % Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby podle a d/ , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen„ advokátní tarif“ /) při sazbě jednoho úkonu ve výši 300 Kč ( a advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (50 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 1 126 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle a Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení soud určil podle advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

30. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta a paušální náhradu hotových výdajů za doplnění žaloby, neboť v tomto podání doplněné skutečnosti měly být obsaženy již v podané žalobě, pročež náklady za tento úkon nelze považovat za účelně vynaložené.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.