Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
58 C 113/2022-40
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 20 534,71 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení o zaplacení částky 8 096,97 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 13 247,77 Kč se zastavuje.
II. Žaloba o zaplacení částky 7 263,75 Kč, částky 690 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 218,35 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 437,74 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 263,75 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 5 173,99 Kč od datum do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 173,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 173,99 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení o zaplacení částky 8 096,97 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 13 247,77 Kč se zastavuje. II. Žaloba o zaplacení částky 7 263,75 Kč, částky 690 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 218,35 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 437,74 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 263,75 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 5 173,99 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 173,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 173,99 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 20 534,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dne datum smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 17 184 Kč. Celkovou částku 37 184 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč Poslední splátka byla splatná dne datum. Ke dni podání žaloby žalovaná uhradila částku 14 826,01 Kč. Pohledávka za žalovanou z uzavřené smlouvy byla postoupena na žalobkyni dne datum, což bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně se domáhala, aby byl žalovaný zavázán zaplatit jí jistinu ve výši 12 437,74 Kč, nesplacený souhrnný poplatek (jakožto kapitalizovaný úroku) ve výši 13 247,77 Kč, sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od datum do datum v celkové výši 8 096,97 Kč, náklady vymáhání ve výši 690 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny, kapitalizovaný od datum do datum na částku 2 218,35 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z jistiny od datum do zaplacení.
2. Před prvním jednáním ve věci vzala žalobkyně žalobu zpět pro částku 8 096,97 Kč na smluvní pokutě a částku 13 247,77 Kč na kapitalizovaném úroku. Soud v tomto rozsahu řízení zastavil dle § 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř. výrokem I. tohoto rozsudku.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Soud provedl navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.
5. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že dne datum uzavřela společnost právnická osoba se žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tuto částku vč. úroku ve výši 1 925 Kč, poplatku za poskytnutí ve výši 9 800 Kč, poplatku za vyhodnocení ve výši 1 859 Kč a inkasního poplatku ve výši 3 600 Kč. Celkovou částku 37 184 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaná byla ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem s uvedením adresy bydliště, aniž by z obsahu smlouvy plynulo, že ji uzavírá v rámci podnikatelské činnosti. První splátka měla být uhrazena nejpozději jeden měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala v hotovosti částku 20 000 Kč.
6. Ze žádosti o půjčku soud zjistil, že žalovaná uvedla ve formuláři, že je zaměstnána od datum, neuvedla však kde. Má pravidelné měsíční příjmy ve formě mzdy ve výši 12 055 Kč. Výdaje na bydlení a energie má měsíčně ve výši 3 000 Kč, na dopravu a jídlo 5 590 Kč, jiné výdaje nemá. Bydlí sama v nájmu, nemá děti, má základní vzdělání. Údaje nebyly nijak ověřeny. Soud si neopomněl povšimnout, že mzda žalované, která byla deklarována, je na poměry roku rok velmi nízká, výdaje na bydlení pak zcela jednoznačně podhodnocené. Minimální mzda v roce rok činila 12 200 Kč, přičemž příjem žalované tak ani minimální mzdy nedosahoval. Je pak přinejmenším podezřelé, že samostatně žijící osoba v nájmu, pobírající menší než minimální mzdu, má dle ověření schopnosti splácet úvěr zbytné prostředky ve výši 3 465 Kč měsíčně.
7. Z tvrzení žalobkyně ve prospěch žalované soud vzal za prokázané, že žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně částku 14 826,01 Kč.
8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy bylo zjištěno, že účinností od podpisu této smlouvy byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.
9. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. podacího archu soud zjistil, že společnost právnická osoba vyhotovila oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo zasláno žalované dne datum. V oznámení byla žalovaná vyzvána k uhrazení žalované pohledávky do 10 dnů od doručení oznámení.
10. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne datum vč. podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě žalované částky s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba.
11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle kterého společnost právnická osoba uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednanými poplatky a úroky v celkové výši 17 184 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 656 Kč. V podrobnostech ohledně obsahu smluvního vztahu soud odkazuje na zjištění popsaná při hodnocení smlouvy, když obsah smlouvy nebyl v řízení zpochybněn. Žalovaná si částku 20 000 Kč převzala, žalobkyni či jejím právním předchůdcům však uhradil toliko 14 826,01 Kč právnická osoba vyhotovila oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, přičemž toto oznámení bylo žalované zasláno na jeho doručovací adresu, soud tedy vzal za prokázané, že na žalobkyni přešla žalovaná pohledávka. Oznámení bylo odesláno datum a obsahovalo též výzvu k plnění s desetidenní lhůtou. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k plněním též prostřednictvím svého zástupce. V řízení nebylo prokázáno, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované nad rámec zcela schématického vyplnění žádosti o úvěr.
12. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni.
13. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná.
14. Je na žalobkyni, aby v řízení tvrdil a prokázala, že úvěruschopnost úvěrového dlužníka (zde žalovaného) s odbornou péčí posoudil, či že ji posoudil jeho právní předchůdce. Žalobkyně v tomto směru nic netvrdila, přestože jí musí být známá současná praxe zdejšího soudu a jeho názor na důkazní břemeno ohledně skutečností významných z hlediska platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru ve vazbě na § 86 odst. 1 z.s.ú. Požadavek soudu tak nemůže být pro žalobkyni překvapivý, a pokud žalobkyně přesto nic ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy netvrdila a ani se k nařízenému ústnímu jednání nedostavila, neshledal soud důvody pro to, aby ji dodatečně vyzýval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku pro rozpor s § 86 odst. 1 z.s.ú. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu, neboť se jedná o rozpor se zákonným ustanovením, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, které je s ním v rozporu. Byl by popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z komunitárního práva nezastupitelný význam. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo).
15. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy podle § 2991 a § 2993 o.z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostali, což v projednávané věci znamená povinnost žalované vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr 20 000 Kč. Jak vyplývá ze skutkových závěrů soudu, žalovaná tuto povinnost již splnila v rozsahu 14 826,01 Kč. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 5 173,99 Kč, která odpovídá zbytku dlužné jistiny, kterou žalovaná převzala. Zároveň soud dle § 1970 o. z. zavázal žalovanou k zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení z částky 5 173,99 Kč. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dne datum, přičemž s ohledem na § 573 o. z. je třeba považovat tuto výzvu za doručenou dne datum Lhůta k plnění byla stanovena jako desetidenní, od datum je tedy žalovaná v prodlení s plněním. Výši úroků z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalované. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když veškeré ostatní nároky vycházejí z ujednání smlouvy, která byla v celém rozsahu soudem shledána absolutně neplatnou. Z těchto ujednání proto smluvním stranám nevznikly žádná práva a povinnosti, na základě kterých by soud mohl žalovanou zavázat k plnění.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně v řízení požadovala částku ve výši 20 534,71 Kč a úspěšná byl toliko v rozsahu 5 173,99 Kč, a to nepřihlédnuto k příslušenství, kde byl poměr úspěchu žalobkyně ještě nižší. Částečné zastavení řízení soud považuje za neúspěch na straně žalobkyně. Úspěch tedy činil rozsahu 25,19 % a lze tedy uzavřít, že žalobkyně byla převážně neúspěšná. Převážně úspěšné žalované pak pro pasivitu v řízení žádné náklady řízení nevznikly.
17. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.