Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 CO 289/2021-85

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D. a soudců Mgr. Andrey Růžové a JUDr. Petra Ševčíka, LL. M. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 40 026,50 Kč s příslušenstvím; o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 21. 9. 2021, č. j. -56,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v části napadeného výroku II. co do částky 1.930,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.930,50 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení, mění takto:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.930,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.930,50 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v nákladovém výroku III. potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech odvolacího řízení 2.573 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v části napadeného výroku II. co do částky 1.930,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.930,50 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení, mění takto: Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.930,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.930,50 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Rozsudek soudu I. stupně se v nákladovém výroku III. potvrzuje. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech odvolacího řízení 2.573 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

1. Výše uvedeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19.569,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19.569,50 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále soud žalobu zamítl pro částku 20.457 Kč s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 21.500 Kč od 9. 11. 2018 do 20. 12. 2019 a s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 1.930,50 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení, dále s 29% úrokem ročně z částky 21.500 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení (výrok II.) a konečně že, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Proti výroku II. a zde pouze do částky 1.930,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.930,50 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení podala žalobkyně odvolání. Nesprávnost spatřovala v důvodech vymezených v ustanoveních až g/ Žalobkyně výslovně uvedla, že odvoláním nenapadá právní závěr soudu I. stupně o neplatnosti ujednání o poplatku, zásadně však nesouhlasila se závěrem soudu obsaženým v bodu 17 odůvodnění napadeného rozsudku a uvedla, že soud I. stupně dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že žalovaný uhradil celkem 5.430 Kč a tudíž mu zbývá na dluh zaplatit částku 19.569,50 Kč. Tato skutečnost neplyne ani z tvrzení žalobkyně ani z jí předložených důkazů a poukázala na to, že žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 3.500 Kč a za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Zdůraznila, že soud není oprávněn, vedle tohoto dokladu-Přehledu plateb ze dne datum si sám dopočítávat, kolik bylo uhrazeno, neboť nárok z bezdůvodného obohacení je zcela odlišný od nároku žalobního a pokud soud I. stupně nevychází z doložených dokladů a sám si přepočítává poskytnutý úvěr mínus žalovanou částku, může dojít k úplně jinému výsledku než to, co žalobkyně tvrdial a prokázala. Je toho názoru, že výši plateb sdělila soudu zcela jednoznačně a úplně v žalobních tvrzeních a je také jejím právem žalovat částku nižší než která jí byla původně věřitelem postoupena a na kterou by měla nárok. Závěrem pak navrhla změnit napadený výrok II. rozsudku soudu I. stupně tak, jak specifikovala s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni i náhradu nákladů odvolacího řízení.

3. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas, oprávněným subjekterm proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v napadených výrocích, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dovodil důvodnost odvolání žalobkyně.

5. Výrok I. rozsudku soudu I. stupně odvoláním napaden nebyl, tudíž se nestal předmětem odvolacího přezkumu a nabyl samostatně právní moci.

6. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého ve smlouvě o zápůjčce se předmětný smluvní vztah řídí zákonem číslo , , a zákonem číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí zápůjčky).

7. V souladu s ustanovením , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastoupenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle ustanovení , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle ustanovení , spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel.

10. Podle ustanovení je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle ustanovení a 2 , kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele

12. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

13. Z hlediska skutkového stavu věci dospěl soud I. stupně k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 25.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkovou částku 45.457 Kč v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 758 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a soud I. stupně dospěl k závěru, že do dne podání žaloby uhradil celkem částku 5.430 Kč a že zbývá uhradit částku 19.569, kterou žalobkyni včetně příslušenství přiznal. Z odůvodnění vyplývá, že ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, soud považoval sjednávání poplatků za sjednávání půjčky, doručení půjčky a administrativní činnost v souvislosti se správou úvěru za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy (tento závěr není ze strany žalobkyně napaden). Soud I. stupně pak přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení.

14. Odvolací soud uvádí, že je tvrzením žalobkyně, která tuto skutečnost opětovně zdůraznila ve svém odvolání, a zjištěním odvolacího soudu je, že ze strany žalovaného došlo k toliko zaplacení a splacení sjednaného úvěru částkou 3.500 Kč a nikoliv částky 5.430,50 Kč, jak uvádí nesprávně soud I. stupně v rámci svého skutkového zjištění. Tato skutečnost výše uvedená je zcela zřejmá z textu žaloby i provedeného důkazu soudem I. stupně, konkrétně Přehledu plateb ze dne datum, jež byla předložena jako příloha k žalobě a ze které také soud I. stupně vycházel a je tak zcela evidentní, že žalovaný do postoupení pohledávky (poté již ničeho) uhradil celkem částku 3.500 Kč a nikoliv 5.430,50 Kč. Rozdíl mezi výše uvedenou částkou je 1.930,50 Kč, resp. pokud zbývá ke splacení úvěru správně částka Kč 21.500 Kč (25.000 Kč – 3.500 Kč), pak přiznal-li soud I. stupně částku jen čáatku 19.569,50 Kč je nutno přiznat žalobci právě jím požadovanou částku 1.930,50 Kč (21.500 Kč – 19.569,50 Kč).

15. S přihlédnutím k výše uvedené argumentaci pak odvolací soud za použití ustanovení písm. 1 b/ rozhodl tak, že napadený výrok rozsudku soudu I. stupně změnil tak, že žalovaný pokud jde o napadenou část výroku II. co do částky 1.930,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.930,50 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení je povinen zaplatit žalobkyni právě částku 1.930,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.930,50 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V nenapadeném zbytku výroku II. tento nabyl právní moci.

16. Výrok o nákladech řízení před soudem I. stupně s ohledem na ustanovení , odvolací soud za použití ustanovení o. s..ř., jako věcně správný potvrdil.

17. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením ve spojení s ustanovením , a žalobkyni tak náleží na nákladech odvolacího řízení částka 2.573 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a jednoho úkonu právní služby po 1.000 Kč (, vyhl. č. advokátní tarif) za 1 úkon právní služby a to odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově, k tomu náhrada hotových nákladů ve výši 300 Kč za tento jeden úkon právní služby ( a 3 advokátního tarifu). Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, které je ve výši 273 Kč a toto mu náleží zcela v souladu s ustanovením b/ Z tohoto důvodu byl žalovaný zavázán k povinnosti nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2.573 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto za použití ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci či na soudní výkon rozhodnutí.