Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
40 C 66/2022-15
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 34 843 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku
a) částku ve výši 30 000 Kč
s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 11. 2021 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 11. 2021 do zaplacení,
b) částku ve výši 1 563 Kč,
c) částku ve výši 300 Kč,
d) částku ve výši 1 497 Kč,
e) částku ve výši 1 483 Kč,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši
3 270 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku a) částku ve výši 30 000 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 11. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 11. 2021 do zaplacení, b) částku ve výši 1 563 Kč, c) částku ve výši 300 Kč, d) částku ve výši 1 497 Kč, e) částku ve výši 1 483 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 270 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 34 843 Kč (jako součtu částek 30 000 Kč, 1 563 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 483 Kč), úroku ve výši 21,55 % ročně z částky 30 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč, obojí od 26. 11. 2021 do zaplacení s tím, že dne 13. 8. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč (z toho 27 500 Kč převedla na účet určený žalovaným a zbytek 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele žalovanému jako jeho provizi). Před uzavřením smlouvy zkoumala a ověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tím, že si vyžádala výplatní lístky z pracovního poměru žalovaného, prověřením v databázi centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, čestným prohlášením žalovaného ohledně jeho příjmů a závazků, výpisy z transakcí žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky ve výši celkem 37 500 Kč žalobkyni vrátit ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 9. 2021. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 25. 11. 2021 a žalobkyně tedy požaduje částku, představující dosud neuhrazenou jistinu 30 000 Kč, dlužné úroky ve výši 1 563 Kč, náklady za upomínky 300 Kč (3x 100 Kč), smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč za neuhrazené splátky v počtu 3 po 499 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 483 Kč, tj. 0,1 % denně z neuhrazené částky 31 563 Kč od 26. 11. 2021 do 11. 1. 2022.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo s datem 13. 8. 2021 a z potvrzení banky ze dne 23. 8. 2021 o provedení transakce bylo zjištěno, že písemnou dohodou se dne 13. 8. 2021 žalobkyně s žalovaným dohodla, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž 27 500 Kč žalobkyně převedla na účet žalovanému a 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele žalovaného jako její provizi. Před uzavřením smlouvy zkoumala a ověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tím, že si vyžádala výplatní lístky z pracovního poměru žalovaného právnická osoba, ze kterých byl zjištěn průměrný výdělek žalovanému 22 470 Kč, prověřením v databázi centrální evidence exekucí nebyl nalezen žádný záznam stejně jako z insolvenčního rejstříku, čestným prohlášením žalovanému ohledně jejího příjmu ze zaměstnání a závazků, ze kterého byly zjištěny splátky ve výši 3 304 Kč na úvěrech a normativní náklady na bydlení 5 476 Kč a 0 vyživované osoby, svobodný. Žalovaný se ve smlouvě zavázal celkovou částku 37 500 Kč (jistinu a úroky) splatit ve 25 splátkách po 1 500 Kč měsíčně, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 9. 2021. V případě porušení povinností žalovaným žalobkyně podle článku IV. odst. 1 písm. d) VOP byla oprávněna úvěr zesplatnit, a to dostane-li se žalovaný do prodlení s placením jedné splátky nebo jen její části, po dobu delší než dva měsíce. V daném případě se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky a byl vyzvána k její úhradě ve 30 denní lhůtě. Současně byl poučen, že neprovede-li úhradu v této lhůtě, dojde k zesplatnění úvěru. Toto sdělení bylo obsaženo v dopisech žalobkyně ze dne 24. 9. 2021, 25. 10. 2021 a zesplatnění 25. 11. 2021. Žalovaný úhradu neprovedl, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 25. 11. 2021, což bylo žalovanému oznámeno. Za všechna tři tato písemná podání žalobkyně měla žalobkyně nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč za každou upomínku, jak bylo ujednáno v článku IV. odst. 4 písm. a, b) VOP ve spojení se sazebníkem poplatků. Podle článku IV. odst. 2 písm. c) VOP v případě, že dojde k prodlení se zaplacením měsíční splátky úvěru, je zákazník povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Podle tohoto ustanovení žalobkyně požaduje smluvní pokutu v souvislosti s prodlením žalovaného se zaplacením třech splátek, tj. 3 x 499 Kč (1 497 Kč). Dále podle článku IV. odst. 2 písm. b) VOP v případě, že se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným, je zákazník povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Podle tohoto ustanovení žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 483 Kč, což je smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazené částky 31 536 Kč od 26. 11. 2021 do 11. 1. 2022, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do sepisu žaloby.
4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že písemnou dohodou se dne 13. 8. 2021 žalobkyně s žalovaným dohodla, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž 27 500 Kč žalobkyně převedla na účet žalovaného a 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele žalovaného jako její provizi, a to poté, kdy zkoumala a ověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal celkovou částku 37 500 Kč (jistinu a úroky) splatit ve 25 splátkách po 1 500 Kč měsíčně, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 9. 2021. V případě porušení povinností žalovaným žalobkyně podle článku IV. odst. 1 písm. d) VOP byla oprávněna úvěr zesplatnit, a to dostane-li se žalovaný do prodlení s placením jedné splátky nebo jen její části, po dobu delší než dva měsíce. V daném případě se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky a byl vyzvána k její úhradě s poučením, že neprovede-li úhradu, dojde k zesplatnění úvěru. Toto sdělení bylo obsaženo v dopisech žalobkyně ze dne 24. 9. 2021 a 25. 10. 2021. Žalovaný úhradu neprovedl, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke 25. 11. 2021, což bylo žalovanému oznámeno. Za všechna tři tato písemná podání žalobkyně měla žalobkyně nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč za každou upomínku dle článku IV. odst. 4 písm. a, b) VOP ve spojení se sazebníkem poplatků. Podle článku IV. odst. 2 písm. c) VOP v případě, že dojde k prodlení se zaplacením měsíční splátky úvěru, je zákazník povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Podle tohoto ustanovení žalobkyně požaduje smluvní pokutu 1 497 Kč v souvislosti s prodlením žalovanému se zaplacením tří splátek, tj. 3 x 499 Kč. Dále podle článku IV. odst. 2 písm. b) VOP v případě, že se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným, je zákazník povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Podle tohoto ustanovení žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 483 Kč, což je smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazené částky 31 563 Kč od 26. 11. 2021 do 11. 1. 2021, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do sepisu žaloby.
5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru měla před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Jak přitom vyslovil Nejvyššího soudu České republiky ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. V daném konkrétním případě žalobkyně tvrdila a doložila, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr zkoumala předložením výpisu z bankovního účtu žalovaného, potvrzením o jeho příjmech formou výplatních lístků, čestným prohlášením o jeho výdajích a potvrzením z centrálních registrací, kdy z těchto listin jednoznačně vyplývalo, že žalovaný má pravidelný příjem a rovněž tak vyplývaly jeho pravidelné měsíční výdaje včetně závazků. Dle názoru soudu je takovéto posouzení úvěruschopnosti žalovaného pro daný případ dostačující.
9. Žalobkyně přitom předmětné peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč žalovanému skutečně poskytla a žalovaný se zavázal tyto vrátit žalobkyni společně se sjednaným úrokem v celkové výši 37 500 Kč. Dále bylo mezi stranami ve smlouvě dohodnuto, že v případě prodlení žalovanému s plněním jednotlivých splátek úvěru je žalovaný povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou měsíční splátku, z jejíž úhradou bude v prodlení, stejně tak bylo dohodnuto, že v případě, dostane-li se žalovaný do prodlení s placením jedné splátky nebo jen její části, po dobu delší než dva měsíce, je žalobkyně oprávněná úvěr zesplatnit, což ke dni 25. 11. 2021, po marných upomínkách učinila, a za tato tři písemná oznámení žalobkyně vznikl žalobkyni i nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč za každou upomínku, jak bylo ujednáno v obchodních podmínkách ve spojení se sazebníkem. Konečně pak podle ujednání v obchodních podmínkách vznikl žalobkyni nárok na další smluvní pokutu v souvislosti s tím, že úvěr se stal splatným v důsledku prodlení žalovaného, a to ve výši ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru (tj. z neuhrazené částky 31 563 Kč od 26. 11. 2021, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, do 11. 1. 2022, tj. do sepisu žaloby). Tato smlouva tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Banka přitom svůj závazek z této smlouvy splnila a dohodnuté finanční prostředky žalovanému skutečně poskytla, což v řízení ani nebylo zpochybněno, avšak žalovaný svůj původní závazek poskytnuté finanční prostředky, poplatky a smluvený úrok bance hradit v dohodnutých splátkách se stanovenou splatností nesplnil a porušil a dostal se do prodlení se splácením závazku, přičemž tento se stal celý splatným. Také nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení z důvodu porušení smluvních povinností v případě prodlení se splácením dluhu žalovaným, je rovněž důvodný. Ujednání zakládající smluvní pokutu bylo přímo součástí smlouvy, bylo srozumitelně a jasně zakotveno, a žalobkyně pak v žalobě přesně specifikovala, za jakou dobu smluvní pokutu požaduje a ke dni rozhodování soudu byl tento nárok na zaplacení smluvní pokuty rovněž i splatný, když žaloba byla žalovanému v průběhu řízení řádně doručena.
10. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověno, včetně požadovaného úroku z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, i včetně požadovaných a ve smlouvě sjednaných nákladů za upomínání. Přiznaná výše úroků z prodlení plně odpovídá ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb.
11. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
12. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně plný úspěch, proto je žalovaný povinen uhradit jí plné náhrady řízení v celkové výši 3 270 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 394Kč a částku 1 876 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu v advokátním tarifu (tvořené částkou 1 000 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 advokátního tarifu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu za dva žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení a sepisu žaloby po 500 Kč, částkou 250 Kč jako odměnou ve výši jedné poloviny dle § 14b odst. 1 bodu 3 advokátního tarifu ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu za jeden žalobkyní účelně poskytnutý úkon právní pomoci v podobě jednoduché výzvy, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři tyto žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, to vše zvýšeno o 21 % DPH, kterou je povinen odvést zástupce žalobce, který v řízení osvědčil, že je plátcem této daně). Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 270 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15-ti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.