Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 11/2022-25

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Uhrynovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 1 484,67 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 1 484,67 Kč s příslušenstvím ve výši 168,04 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 1 484,67 Kč s příslušenstvím ve výši 168,04 Kč, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 484,67 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že pokud fyzická osoba není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, ale je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku, pokud žalobci po jeho písemné výzvě neoznámí čestným prohlášením opak. Jelikož se žalovaný ani přes výzvu žalobce nevyjádřil, zařadil jej žalobce do evidence poplatníků dle , o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovanému tak vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Této své povinnosti žalovaný nedostál, když poplatek za období od února do prosince 2020 nezaplatil ani přes výzvu.

2. Žalovaný v odporu proti platebnímu rozkazu uvedl, že již 30 let bydlí na adrese adresa žalovaného, ve společné domácnosti s manželkou jméno příjmení, která televizní poplatky řádně hradí, což dokládá platebními doklady SIPO jeho manželky. I přesto je však ze strany žalobce upomínán k úhradám televizních poplatků, kdy naposledy uhradil částku 787 Kč a žalobci zaslal kopie uhrazených složenek.

3. Žalobce se k odporu žalovaného podáním ze dne datum ve spojení s jeho doplněním ze dne datum vyjádřil tak, že žalovaný byl písemně vyzván dopisem ze dne datum k objasnění, proč neplatí televizní poplatky. Následně byla žalovanému zaslána výzva k přihlášení poplatníka České televize ze dne datum, ve které byl žalovaný jakožto odběratel elektrické energie vyzván, aby se přihlásil do evidence poplatníků nebo aby vyplnil čestné prohlášení a sdělil, z jakého důvodu není povinen televizní poplatky hradit. Jelikož však žalovaný na tuto výzvu, která mu byla řádně doručena dne datum, nijak nereagoval (neučinil prohlášení, že žije ve společné domácnosti s manželkou, která je k televizním poplatkům přihlášena a tento řádně platí), zařadil ho žalobce do evidence poplatníků s tím, že žalovanému vznikla povinnost hradit poplatky na jeho vlastní evidenci. Tato jeho povinnost vznikla od září 2019 a trvala až do prosince 2021, kdy byl z evidence poplatníků odhlášen. Žalobce dále uvedl, že platby učiněné jeho manželkou se evidence žalovaného netýkají, neboť tyto byly hrazeny na její evidenci. Pokud jde o uhrazenou částku 787 Kč ze strany žalovaného, tato byla započtena na úhradu dlužných poplatků za období od září 2019 do ledna 2020.

4. Žalobce se z jednání soudu dne datum řádně a včas omluvil, zároveň souhlasil s tím, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal dle , (dále jen „“) v nepřítomnosti žalobce.

5. Žalovaný s odkazem na podaný odpor při jednání soudu uvedl, že se snažil se žalobcem spojit telefonicky, avšak neúspěšně. Zdůraznil, že od počátku hradili vše s manželkou, ta má vše na starost, také platí kabelovou televizi. Tyto skutečnosti žalovaný doložil originály platebních dokladů SIPO jeho manželky prokazující úhradu televizních poplatků za žalované období, a to již při podání odporu proti platebnímu rozkazu.

6. Podle , o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“) je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač.

7. Podle § 3 odst. 4 zákona jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit rozhlasový a televizní poplatek, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

8. Podle § 6 zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.

9. Podle § 8 odst. 8 písm. a) zákona z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností.

10. Z výše uvedeného plyne, že žalovaný se stal poplatníkem poplatku ve smyslu § 3 odst. 4 zákona, když tento ve stanovené lhůtě neučinil prohlášení odůvodňující jeho osvobození od této povinnosti.

11. Dle § 5 odst. 2 zákona televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2.

12. Z platebních dokladů SIPO za období leden 2020 – prosinec 2020 plyne, že za uvedené období poplatek za rozhlas a televizi uhradila příjmení jméno, bytem adresa žalovaného, že žalovaný byl od srpna 2019 přihlášeným poplatníkem televizních poplatků. Žalovaný tedy v souladu s uvedeným ustanovením prokázal, že za žalované období (tj. od února do prosince 2020) televizní poplatek řádně hradila jeho manželka, s níž vede společnou domácnost na stejné adrese, a tedy má poplatkovou povinnost za předmětné období splněnou. Soud si je vědom skutečnosti, že žalovaný nesplnil oznamovací povinnost ve smyslu ust. § 8 odst. 8 zákona, nicméně je toho názoru, že toto ustanovení nemůže být nadřazeno ust. § 5 odst. 2 zákona za situace, kdy žalovaný prokazatelně žije ve společné domácnosti s osobou, která oznamovací povinnost splnila. Pokud by soud takové žalobě vyhověl, nastala by situace, ve které by v jedné domácnosti byl hrazen televizní poplatek dvakrát, což by bylo v rozporu s dobrými mravy a principy spravedlnosti.

13. Soud se neztotožňuje s tvrzením žalobce, že platby uskutečněné manželkou žalovaného byly započteny pouze na její evidenci (nikoliv na evidenci žalovaného), pokud sdílí společnou domácnost, což vyplývá z totožné adresy, když toto tvrzení odporuje ust. § 5 odst. 2 zákona, z něhož vyplývá, že hrazení koncesionářského poplatku se vztahuje na domácnost, nikoliv na jednotlivce. Na základě těchto úvah soud shledal nárok žalobce nedůvodným a žalobu zamítl.

14. Skutečnost, že žalovaný ohledně změny rozhodných skutečností týkajících se trvání poplatkové povinnosti neuskutečnil vůči žalobci včasné oznámení ve smyslu ustanovení § 8 zákona, zakládá důvod ke vzniku jiných nároků žalobce vůči žalovanému (a to sice nároku na přirážku dle § 9 odst. 3 zákona), avšak na nedůvodnosti nároku žalobce na zaplacení samotného poplatku to ničeho nemění.

15. Žalovaný měl v řízení plný úspěch, proto mu podle náleží nárok na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Těmto nákladům odpovídá paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle ust. ve spojení s , ve znění pozdějších předpisů za 2 úkony po 300 Kč (podaný odpor, účast na jednání soudu dne datum). Celkem soud přiznal žalovanému částku 600 Kč.

16. Lhůtu k plnění soud stanovil dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.