Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 69/2022-27
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6 180 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 180 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky ode dne 22. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 1 126 Kč, tuto k rukám advokátky žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 180 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky ode dne 22. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 1 126 Kč, tuto k rukám advokátky žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Předmětem řízení zahájeného dne datum formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, učinila žalobkyně zákonný příspěvek celkem 5 880 Kč do garančního fondu anonymizováno za období od 16. 6. 2019 do 30. 11. 2019, tj. 168 dnů po 35 Kč, kdy žalovaný coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, rg. zn. anonymizováno číslo, VIN kód, neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti k vozidlu. Dále žalobkyně nárokovala poplatek za mimosoudní uplatnění ve výši dalších 300 Kč za 5. 2. 2020 zaslanou výzvu k úhradě příspěvku, doručenou 20. 2. 2020, kdy jeho splatnost nastala 21. 3. 2020, proto od následujícího dne žalobkyně nárokuje i zákonný úrok z prodlení.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně souhlasila s takovým postupem již v samotné žalobě. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Výzvu si na zákonné doručovací adrese nevyzvedl, a nereagoval tak nejen na ni, ale ani k věci samé, v řízení zůstal zcela pasivní.
3. Po skutkové stránce soud zjistil ze zprávy stát. instituce, odboru dopravy, že v tvrzeném období byl vlastníkem a provozovatelem vozidla rg. zn. anonymizováno číslo žalovaný, a jde o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru 1 198 cm3. K úhradě dlužného příspěvku byl žalobkyní vyzván doporučeným dopisem sepsaným dne 5. 2. 2020, kdy tato zásilka byla dle sdělení po marném uplynutí úložní lhůty navrácena zpět odesílateli. Doručení zmařil žalovaný tím, že si zásilku nejpozději v poslední den úložní lhůty, 17. 2. 2020, nevyzvedl, a pošta ji vrátila odesílateli. Ve výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě nejpozději do 30 dnů, kdy mu bylo osvětleno, za co je povinen uhradit příspěvek a jak vznikla jeho výše, rovněž mu byl vyčíslen náklad za uplatnění, a byl poučen o zákonné úpravě, anonymizováno i možnostech doložit, že povinnost k úhradě nemá, a o tom, že v případě nesplnění povinnosti budou nároky vymáhány soudně. Kromě této výzvy předložila žalobkyně i upomínku s datem 21. 5. 2020. Výzvy sepsané žalobkyní byly adresovány na adresu trvalého pobytu žalovaného. Advokátka sepsala předžalobní upomínku také, jako doklad o jejím odeslání pak předložila soudu pouze tabulku o jednom řádku, kterou patrně sama vytvořila, která však nedokládá, že by zásilka byla předána k poštovní přepravě, neboť není poštou potvrzena a dále printscreen ze systému obec Pošty pro sledování zásilek obsahující však jen číslo podané zásilky a postup jejího doručování, kdy z tohoto nelze dovodit, co a především kým, ale ani komu konkrétně bylo zasláno.
4. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, odst. 1, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, tj. sjednat k vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel a po celou dobu, kdy je zapsáno, mít pojištění odpovědnosti jeho provozu.
5. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel je stanovena ustanovením § 2 Vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., dále jen„ vyhláška“. V případě osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 činí podle § 2 odst. 1 písm. f) denní výše příspěvku 35 Kč.
6. Podle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit anonymizováno i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše předmětných nákladů je stanovena dle § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč.
7. Dle § 4 odst. 7 zákona musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů anonymizováno, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit anonymizováno okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti anonymizováno uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů anonymizováno u soudu. Podle odst. 6 téhož ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady anonymizováno podle odstavce 4 zaniká, pokud anonymizováno do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se anonymizováno prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
8. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaný byl ze zákona povinen mít za tvrzené období sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem výše uvedeného vozidla. Jelikož neprokázal, že ji splnil, byl povinen uhradit žalovaný příspěvek i náklady mimosoudního vymáhání, a to nejpozději 18. 3. 2020, kdy tímto dnem skončila třicetidenní lhůta.
9. Neuhrazením příspěvku se žalovaný podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, dostal následujícím dnem do prodlení. Soud proto žalobkyni podle § 1970 o. z. přiznal i úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje jejich výše, kdy sazba byla nárokována ke dni vzniku prodlení správně, a pokud o časový rozsah, zde bylo nárokováno méně, až od data pozdějšího.
10. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) náhrada nákladů řízení, které jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátkou ve výši 400 Kč (za dva úkony právní služby po 200 Kč; konkrétně převzetí věci a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu) a dále dvěma paušálními náhradami po 100 Kč jako náhradami advokátových hotových výdajů, náležejícími k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokátka jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí 1 126 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky.
11. Žalobkyně nárokovala náhradu nákladů i za úkon advokátky spočívající v zaslání písemné výzvy před podáním žaloby. Sama žalobkyně však žalovaného k úhradě dlužného poplatku vyzvala tak, jak jí ukládá i samotný zákon, a to doporučeně, neboť v návaznosti na doručení výzvy musí prokázat uplynutí lhůty, aby se s nárokem mohla vůbec obrátit na soud. Právě na soudní uplatnění pak i zákon v této výzvě ukládá žalovaného upozornit, a za tuto výzvu má také žalobkyně předpisy přiznánu dokonce odměnu, která je i předmětem tohoto řízení. Žalobkyně tak speciální zpoplatněnou předžalobní výzvou má současně splněnu i podmínku pro přiznání náhrady nákladů v souladu s § 142a o. s. ř. Žalobkyně rovněž předložila i výzvu obyčejnou, tedy došlo opakovaně k vyzývání žalovaného o zaplacení, a v případě advokátky byla činěna nejméně třetí výzva, kterou pak nevyžadují ani zvláštní předpisy citované výše, ani samotné procesní předpisy (o. s. ř.).
12. Sama žalobkyně je právnickou osobou, která byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jakožto profesní organizace pojistitelů. Její činností je právě a přímo správa garančního fondu, do kterého tedy anonymizováno rovněž zajišťuje vybírání příspěvků, nejde o jakousi vedlejší činnost vymáhání, kterou by byla navíc mimo předmět své činnosti zatěžována, ale přímo o plnění jejích úkolů, a na ty má k dispozici potřebný aparát a rozpočet. Jestliže jsou její úředníci schopni vystavovat ony zpoplatněné kvalifikované výzvy, pak by nepochybně byli schopni i doplňovat formulářové žaloby a překládat je soudu. Postavení žalobkyně je srovnatelné s postavením České televize, která je rovněž zřízena zákonem a zodpovídá za řádné odvody telekomunikačních poplatků, kde je výzvu rovněž nutné učinit, ale na rozdíl od žalobkyně ani není ze zákona zpoplatněna. Soud má v této souvislosti značné pochyby o tom, zda by měla být vůbec žalobkyně zastupována advokátem, když právě mezi postavením, financováním a úkoly České televize a žalobkyně nelze najít naprosto žádný rozdíl, a tento nebyl nikde, ani Ústavním soudem, nijak vysvětlen a rozebrán, přestože se objevilo rozhodnutí, ve kterém bez bližšího zdůvodnění či vysvětlení bylo uvedeno, že zde rozdíl je, a na toto rozhodnutí pak další dvě rozhodnutí odkazovaly jako na vyřešenou otázku, přestože odůvodnění a vysvětlení není ale nikde vůbec žádné.
13. V souvislosti s přiznávanými náhradami soudních sporů bylo u České televize judikováno, že se jedná o subjekt s výsadním postavením, kterému nepřísluší, aby byl v typových sporech zastupován advokátem, neboť pro tyto spory není třeba uplatňovat specializované znalosti, a zvládnou to tak sami zajistit pracovníci České televize. Nejenže tedy České televizi nepřísluší nechat se zastupovat advokátem, je navíc povinna dlužníkům zasílat povinné výzvy k plnění, za které nemá přiznánu žádnou náhradu. Za situace, kdy doposud nebylo judikováno u žalobkyně obdobně výsadní postavení, jako tomu je v případě České televize, a je akceptováno, aby se žalobkyně nechala v naprosto typových věcech a ve své hlavní agendě činnosti zastupovat advokátem, odmítá soud přiznávat ještě další odměnu a další upomínku jím činěnou, opakovaně a nad rámec zákonných povinností, jak z práva hmotného, tak procesního.
14. Pokud by žalobkyně neměla advokáta, nikdo by nepochyboval o tom, že placená upomínka stanovená zákonem by sama o sobě, i bez jakýchkoliv dalších, byla dostatečná k tomu, aby se žalobkyně mohla obrátit na soud, aniž by činila výzvy další a nárokovala za ně odměnu. Výzvu by nepochybně soud akceptoval jako splnění podmínky dle § 142a o.s.ř., když za povinnou upomínku upozorňující žalovaného, že dojde k soudnímu řízení, má žalobkyně navíc přímo zákonem přiznánu náhradu ve výši 300 Kč. Požadavky na další upomínku a platby se tu odvíjí jen od advokátního zastoupení, které je samo o sobě diskutabilní, a soud tak shledává za plně odůvodnitelné, aby si žalobkyně alespoň sama zvládala upomínací proces, bez vzniku dalších nákladů advokáta, který pak přebírá vedení soudního řízení. Tento další úkon, navíc opakovaný a neúčelný, tak soud nepřiznal.
15. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.