Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 99/2022-34
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 33 361 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 33 361 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 361 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 8 385 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 33 361 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 361 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 8 385 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá zaplacení částky 33 361 Kč s příslušenstvím, z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce poskytl žalované na základě ústní dohody finanční podporu, a to v souvislosti se zajištěním bytových potřeb na ubytovně anonymizováno, a to nájem za měsíc červen 2021 ve výši 3 360 Kč, dluh žalované u dodavatele elektrické energie anonymizováno ve výši 6 261 Kč a dluh na nájemném ve výši 7 000 Kč, celkem tedy 16 621 Kč. Žalobce dále žalované zaplatil vybavení domácnosti, a to celkem ve výši 9 740 Kč a dále poskytl žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč. Žalobce vyzval žalovanou ke splacení dluhu do 15. 8. 2022. Žalovaná peníze ani přes výzvu nevrátila. Žalobce uplatnil zároveň nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne 15. 2.2022.
2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud jej proto usnesením zrušil a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobce uhradil za žalovanou nájem za měsíc červen 2021 na ubytovně anonymizováno ve výši 3 360 Kč, jak vyplývá, že příjmového pokladního dokladu ze dne 14. 6. 2021 a uhradil dluh na nájemném na ubytovně anonymizováno ve výši 7 000 Kč, jak vyplývá, z příjmového platebního dokladu ze dne 16. 6. 2021. Dne 15. 6. 2021 uhradil za žalovanou dluh u dodavatele elektrické energie anonymizováno ve výši 6 261 Kč, jak vyplývá z přehledu plateb anonymizováno. Žalobce dále koupil žalované vybavení domácnosti. V souvislosti s tím zaplatil za pračku částku 1 000 Kč, za troubu částku 2 000 Kč a za chladničku 1000 Kč, přičemž všechny uvedené věci byly pořízeny přes inzerát prostřednictvím internetu v období 06/ 2021 a 07/ 2021. Žalobce též zakoupil žalované koberec u anonymizováno příjmení anonymizováno, za který zaplatil částku 5 740 Kč, jak vyplývá z faktury ze dne 21. 11. 2021. Žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč. Uvedená jednání proběhly na základě ústní dohody s žalovanou. Žalovaná svůj dluh neuhradila a přerušila s žalobcem komunikaci. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 20. 1. 2022, kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky do 15. 2. 2022. Žalovaná dosud dluh neuhradila.
4. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, když žalobce je státním příslušníkem Slovenské republiky, zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z ust. § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém, resp. z čl. 4 odst. 1, příp. čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť oba účastníci měli (mají) obvyklé bydliště na území České republiky. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s čl. 4 odst. 2, příp. čl. 4 odst. 4 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I) právo české.
5. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Pro právní posouzení věci bylo stěžejní, že smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 odst. 1 o. z. je smlouvou reálnou. K jejímu uzavření tak nedochází jen na základě dohody stran (akceptací návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným přenecháním předmětu zápůjčky (v tomto případě peněz) vydlužiteli, ke kterému může dojít při peněžité zápůjčce i bezhotovostním převodem na účet dlužníka (ke stejnému závěru dochází například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 5. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2217/2003, dostupný na www.nsoud.cz.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Stran tvrzení žalobce o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobci zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobcovo tvrzená výše pohledávky. Žalovaná však zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Soud na základě uvedených důvodů uzavřel, že se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, a proto má dle § 2991 odst. 1 o. z. povinnost vrátit peněžní náhradu žalobci. Soud považoval tvrzení žalobce za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 33 361 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 361 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení.
10. Žalovaná se dostala s úhradou do prodlení, a proto soud přiznal žalobci rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 385 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 335 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 361 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 230 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní s povinností plnit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).