Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 21/2022-83

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená Mgr. jméno příjmení, advokátkou

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 27 047 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 30.3.2021 do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 16 838 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 838 Kč ve výši 8,25 % ročně od 30.3.2021 do 20.4.2021, dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 338 Kč ve výši 8,25 % ročně od 21.4.2021 do 20.5.2021, dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 838 Kč ve výši 8,25 % ročně od 21.5.2021 do 21.6.2021, dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 338 Kč ve výši 8,25 % ročně od 22.6.2021 do 20.7.2021 a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 838 Kč ve výši 8,25 % ročně od 21.7.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se co do zaplacení pohledávky ve výši 6 209,22 Kč zamítá.

IV. Žaloba se co do úroku ve výši 59,33 % ročně z částky 21 687,95 Kč od 30.3.2021 do 20.6.2021 ve výši 2 858,52 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 21 687,95 Kč od 21.6.2021 do 21.6.2021 ve výši 4,71 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 20 340,18 Kč od 22.6.2021 do 20.7.2021 ve výši 128,18 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 18 840,18 Kč od 21.7.2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30.3.2021 dosáhne částky 64 800 Kč, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 30.3.2021 do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 16 838 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 838 Kč ve výši 8,25 % ročně od 30.3.2021 do 20.4.2021, dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 338 Kč ve výši 8,25 % ročně od 21.4.2021 do 20.5.2021, dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 838 Kč ve výši 8,25 % ročně od 21.5.2021 do 21.6.2021, dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 338 Kč ve výši 8,25 % ročně od 22.6.2021 do 20.7.2021 a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 838 Kč ve výši 8,25 % ročně od 21.7.2021 do zaplacení, zamítá. III. Žaloba se co do zaplacení pohledávky ve výši 6 209,22 Kč zamítá. IV. Žaloba se co do úroku ve výši 59,33 % ročně z částky 21 687,95 Kč od 30.3.2021 do 20.6.2021 ve výši 2 858,52 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 21 687,95 Kč od 21.6.2021 do 21.6.2021 ve výši 4,71 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 20 340,18 Kč od 22.6.2021 do 20.7.2021 ve výši 128,18 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 18 840,18 Kč od 21.7.2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30.3.2021 dosáhne částky 64 800 Kč, zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 27 047 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 24. 2. 2020 smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, k jehož vyplacení došlo téhož dne. Na základě smlouvy se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr včetně úroků splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované a příslušných databází, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátky číslo o 65 dnů. K datu 28. 3. 2021 pak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná uhradila celkem 16 splátek po 1 500 Kč, tj. 21 000 Kč. Žalovanou částku představuje dlužná jistina ve výši 18 840,18 Kč, smluvní pokuta ve výši 998 Kč, náhrada nákladů ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 6 209,22 Kč, zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení a úrok ve výši 59,33 % ročně, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok dosáhne částky 64 800 Kč.

2. Jednání proběhlo v souladu s ustanovením v nepřítomnosti žalované, která byla o termínu jednání řádně a včas vyrozuměna, přesto se bez omluvy nedostavila.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující. Dle smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi účastníky dne 24. 2. 2020 a dle předsmluvního formuláře poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni celkovou částku 54 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 59,33 % ročně a 36 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Dle karty klienta (žalované) byl úvěr žalované vyplacen dne 24. 2. 2020. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr poskytnut žalované na její bankovní účet. Žalovaná splatila celkovou částku 21 000 Kč. Počínaje 4. splátkou za měsíc červen 2020 se žalovaná ocitla v prodlení. Skutečnost, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, dokládá hodnocením klienta, dle kterého žalovaná pobírala anonymizováno důchod ve výši částka měsíčně a mezi její výdaje patřily částka 3 410 Kč na životní minimum, splátky žalobkyně ve výši 2 580 Kč měsíčně, výdaje na bydlení ve výši 1 000 Kč měsíčně, celkem tedy výdaje ve výši 6 990 Kč. Žalovaná zároveň uvedla, že bydlí sama v nájemním bytě. Výši svého příjmu žalovaná doložila oznámením České správy sociálního zabezpečení o vyplácení anonymizováno důchodu. Dle výzev k zaplacení ze dne 23. 7. 2020, 24. 8. 2020, 22. 2. 2021 a 25. 3. 2021 byla žalovaná opakovaně vyzývána k úhradě dlužných splátek s možností zesplatnění celého úvěru. Dle oznámení ze dne 28. 3. 2021 byla žalovaná vyrozuměna o zesplatnění celého úvěru. Dle předžalobní výzvy ze dne 10. 1. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky pod rizikem soudního vymáhání. Dle poštovního podacího archu z téhož dne byla tato výzva zaslána na adresu žalované.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze , (dále jen„ “) a ze , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu a násl. . Dle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou dle a násl. , neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní či jiné podnikatelské činnosti).

6. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a při aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není zcela důvodná. Žalobkyně žalované na základě předmětné úvěrové smlouvy poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit za poskytnutý úvěr celkovou částku ve výši 54 000 Kč. Dle názoru soudu výše sjednaného úroku ve výši 59,33 % ročně a výše celkových nákladů poskytnutého úvěru ve výši 29 000 Kč představuje nepřiměřeně vysokou míru, která je jednoznačně sjednaná v rozporu s dobrými mravy (k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti), když takové ujednání je dle absolutně neplatné (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. ). Soud se však zabýval především otázkou platnosti uzavřené úvěrové smlouvy, a to z pohledu toho, zda ze strany žalobkyně byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem ukládána poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy pro případ, že tak neučiní. Vzhledem ke shora zjištěnému skutkovému stavu věci má soud za to, že v daném případě nelze považovat zákonem uloženou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ze strany žalobkyně za splněnou. Z provedeného dokazování je dle názoru soudu zcela zřejmé, že žalobkyně postupovala před sjednáním smlouvy a při jejím uzavírání z pohledu zjištění úvěruschopnosti žalované zcela formalisticky, když výdaje žalované byly přezkoumávány jen formálně. Žalovaná byla v okamžiku sjednání předmětné smlouvy již v prodlení se splácením splátek z úvěru ze dne 24. 7. 2019 u stejného poskytovatele úvěru, a přesto jí žalobkyně znovu poskytla úvěr. Žalovaná přitom jako anonymizováno důchodkyně disponuje (disponovala) jenom omezeným příjmem ve výši necelých 13 000 Kč měsíčně. Její výdaje nebyly žádným způsobem prověřeny, dle názoru soudu jen stěží může mít žalovaná náklady na bydlení ve výši pouze 1 000 Kč, pokud žije sama v nájemním bytě (nájemné, služby atd.). Stejně tak částka ve výši 3 410 Kč jakožto životní minimum dle názoru soudu skutečně nepředstavuje reálné výdaje žalované na živobytí. Žalobkyně se v tomto nemůže spoléhat pouze na sdělené údaje žalovanou. Soud proto uzavřel otázku platnosti předmětné úvěrové smlouvy tak, že tuto považuje za absolutně neplatnou pro porušení povinnosti žalobkyně posoudit řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, když v žalobě chybí dostatečné skutkové tvrzení o získání zákonem požadovaných informací k prověření schopnosti dlužníka, tedy žalované, splácet poskytnutý úvěr a tato skutečnost nevyplývá ani z předložených a soudem provedených listinných důkazů.

10. S ohledem na učiněný právní závěr soudu na věc přiznal soud žalobkyni nárok na vrácení nesplacené části jistiny, neboť převzetím úvěru z neplatně uzavřeného smluvního vztahu vzniklo žalované na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení ( ), a to v rozsahu, ve kterém nebyla převzatá částka dosud uhrazena, a to včetně zákonných úroků z prodlení přiznaných dle ve výši stanovené z této částky, kdy žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení. Žalovaná převzala celkovou částku ve výši 25 000 Kč, vrátila částku ve výši 21 000 Kč, dluží tak žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč, a proto jí soud uložil povinnost uhradit tuto dlužnou částku s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od 30. 3. 2021 do zaplacení, a ve zbytku soud podanou žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla dle určena třídenní.

11. Podle pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ().