Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 134/2022-35

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 30.351,90 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16.960 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 23.6.2022 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se pro částku 13.391,90 Kč, pro úrok ve výši 6.718,04 Kč, ve výši 18,96% ročně z částky 12.000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a 19,27% ročně z částky 18.351,90 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, pro úroky z prodlení ve výši 3.504,17 Kč a 10% ročně z částky 30.351,90 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16.960 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 23.6.2022 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se pro částku 13.391,90 Kč, pro úrok ve výši 6.718,04 Kč, ve výši 18,96% ročně z částky 12.000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a 19,27% ročně z částky 18.351,90 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, pro úroky z prodlení ve výši 3.504,17 Kč a 10% ročně z částky 30.351,90 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 30.351,90 Kč s úroky ve výši 6.718,04 Kč, s úroky ve výši 18,96% ročně z 12.000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a s úroky ve výši 19,27% ročně z 18.351,90 Kč od 16.1.2021 do zaplacení,, s úroky z prodlení ve výši 3.504,17 Kč a s úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 30.351,90 Kč od 16.1.2021 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaný uzavřel dne 23.12.2018 s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba) smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo Právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost (s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr), a to především na základě hodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Žalovaný prohlásil, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku a dále prohlašuje, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu se smlouvou. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Žalovaný si dále zvolil doplňkové služby, za něž se zavázal zaplatit poplatek ve výši 300 Kč (poplatek za životní pojištění) a ve výši 540 Kč (poplatek za asistenční služby). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 374 Kč počínaje 30.12.2018, kdy poslední splátka byla stanovena na 16.2.2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Za celou dobu smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalovaný uhradil pouze částku 2.470 Kč Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 9.7.2019. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 16.2.2020 řádně uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12.000 Kč dále úrokem ve výši 18,96% ročně a to od 17.2.2020. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla předmětná pohledávka postoupena žalobci s účinností ke dni 15.1.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15.1.2021. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje zaplacení částky jistiny ve výši 12.000 Kč s příslušenstvím skládajícím se z úroku a úroků z prodlení. Žalovaný uzavřel dne 10.8.2018 s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba) smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo Právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost (s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr), a to především na základě hodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Žalovaný prohlásil, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku a dále prohlašuje, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu se smlouvou. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4.000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.800 Kč. Žalovaný si dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit poplatek ve výši 180 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč počínaje 17.8.2018, kdy poslední splátka byla stanovena na 4.10.2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Za celou dobu smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalovaný uhradil pouze částku 12.570 Kč Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 9.7.2019. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 4.10.2019 řádně uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 18.351,90 Kč dále úrokem ve výši 19,27% ročně a to od 5.10.2019. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla předmětná pohledávka postoupena žalobci s účinností ke dni 15.1.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15.1.2021. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje zaplacení částky jistiny ve výši 18.351,90 Kč s příslušenstvím skládajícím se z úroku a úroků z prodlení. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalované upomínku.

V podání ze dne 11.7.2022 žalobce uvedl, že z karty zákazníka ze dne 23.12.2018 se podává, že právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalovaného z výplatní pásky, pracovní smlouvy, doklad o platbě nájemného a z karty zákazníka ze dne 10.8.2018 se podává, že právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, potvrzení o výdělku. Současně z insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Žalovaný dne 23.12.2018 uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, jeho měsíční příjem činí 20.473 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Žalovaný dne 10.8.2018 uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako svářeč - operátor, jeho měsíční příjem činí 25.637 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že údaje, které věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl a které si věřitel ověřil, s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná (právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, kdy v případě uvedení nepravdivých údajů by mohlo jít o trestný čin úvěrového podvodu dle ust. § 211 tr.zákoníku).

Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek společnost právnická osoba převedla pohledávky specifikované v seznamu Pohledávek a to se všemi právy s nimi spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19.2.2021.

Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu ( ). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.

Soud má za prokázané tyto skutečnosti:

Vě označené jako karta zákazníka žádost o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl druh bydlení – nájemník (ověřena jiná smlouva), domácnost – samostatná domácnost, počet nezaopatřených dětí 0, zaměstnavatele. Finanční situaci: příjmy žadatele – 25.637 Kč, celkem výdaje 13.000 Kč (výdaje na bydlení, nájem inkaso energie – 4.500 Kč, osobní výdaje 4.500 Kč, splátky úvěrů 4.000 Kč). Žalovaný uvedl, že má úvěr u obec spořitelny v celkové výši 300.000 Kč, měsíční splátka 4.000 Kč. Zástupce právního předchůdce žalobce ověřil tvrzení žalovaného z pracovní smlouvy, potvrzení o výdělku číslo. Žádost je dne 10.8.2018 podepsaná žalovaným a zástupcem právního předchůdce žalobce.

Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 10.8.2018 má soud za prokázané, že dne 10.8.2018 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s úvěrem úrok ve výši 4.000 Kč, administrativní poplatek ve výši 4.000 Kč, hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč, poplatek za pojištění 480 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal na základě smlouvy zaplatit, činí 36.480 Kč, které žalovaný splatí v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 608 Kč. Jistina bude předána v hotovosti proti podpisu smlouvy.

Vě označené jako karta zákazníka žádost o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl druh bydlení – nájemník (ověřena jiná smlouva), domácnost – ostatní, počet nezaopatřených dětí 0, zaměstnavatele. Finanční situaci: příjmy žadatele – 20.473 Kč, celkem výdaje 12.200 Kč (výdaje na bydlení, nájem inkaso energie – 3.700 Kč, osobní výdaje 6.000 Kč, splátky úvěrů 2.500 Kč). Zástupce právního předchůdce žalobce ověřil tvrzení žalovaného z pracovní smlouvy, výplatní pásky, doklad o platbě nájemného. Žádost je dne 23.12.2018 podepsaná žalovaným a zástupcem právního předchůdce žalobce.

Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 23.12.2018 má soud za prokázané, že dne 23.12.2018 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s úvěrem úrok ve výši 2.400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2.400 Kč, hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč, poplatek za pojištění 300 Kč a poplatek za asistenční služby 540 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal na základě smlouvy zaplatit, činí 22.440 Kč, které žalovaný splatí v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 374 Kč. Jistina bude předána v hotovosti proti podpisu smlouvy.

Právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému dopisem ze dne 19.2.2021, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 byla pohledávka včetně příslušenství postoupena na žalobce. Dopis byl odeslán dne 22.2.2021.

Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného výzvou k plnění ze dne 13.5.2021 k zaplacení pohledávky v aktuální výši 57.002 Kč nejpozději do 28.5.2021. Výzva byla odeslána dne 14.5.2021.

Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

Dne 10.8.2018 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky úrok ve výši 4.000 Kč, poplatek 4.000 Kč a hotovostní inkaso splátek 8.000 Kč, pojištění 480 Kč. Žalovaný se zavázal na základě smlouvy zaplatit celkem částku 36.480 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 608 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaný uhradila celkem částku 12.570 Kč. Dne 23.12.2018 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky úrok ve výši 2.400 Kč, poplatek 2.400 Kč a hotovostní inkaso splátek 4.800 Kč, pojištění 300 Kč a poplatek 540 Kč. Žalovaný se zavázal na základě smlouvy zaplatit celkem částku 22.440 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 374 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaný uhradila celkem částku 2.470 Kč. Následně bylo žalovanému dopisem ze dne 19.2.2021 oznámeno postoupení pohledávky na žalobce.

Podle (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp.zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

V projednávané věci uzavíral právní předchůdce žalobce s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měl tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský.

Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Schopnost žalovaného splácet právní předchůdce žalobce prověřil u smlouvy ze dne 10.8.2018 na základě prohlášení dlužníka, dle tvrzení žalobce byla předložena pracovní smlouva, jiná smlouva a potvrzení o výdělku. Kromě zákaznické karty nebyl žádný doklad soudu předložen. Žalovaný uvedl příjem 25.637 Kč, který nebyl ničím doložen. Pokud jde o výdaje, osobní výdaje žadatele činila částka 4.500 Kč a výdaje na bydlení 4.500 Kč (nájem, inkaso, energie), žalovaný uvedl splátky úvěru ve výši 4.000 Kč. Právní předchůdce žalobce ověřil tvrzení žalovaného z jiné smlouvy a z potvrzení o výdělku. Soudu však žádný doklad, který právní předchůdce žalobce ověřoval, předložen nebyl. U smlouvy ze dne 23.12.2018 (tedy 4 měsíce po uzavření první smlouvy) předchůdce žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě prohlášení dlužníka, dle tvrzení žalobce byla předložena pracovní smlouva, výplatní pásky a doklad o platbě nájemného. Kromě zákaznické karty nebyl žádný doklad soudu předložen. Žalovaný uvedl příjem 20.473 Kč, který nebyl ničím doložen. Pokud jde o výdaje, osobní výdaje žadatele činila částka 6.000 Kč a výdaje na bydlení 3.700 Kč (nájem, inkaso, energie), žalovaný uvedl splátky úvěru ve výši 2.500 Kč. Právní předchůdce žalobce ověřil tvrzení žalovaného z jiné smlouvy, pracovní smlouvy, výplatních pásek a dokladu o platbě nájemného. Soudu však žádný doklad, který právní předchůdce žalobce ověřoval, předložen nebyl. Právní předchůdce žalobce tak po formální stránce učinil určitá zkoumání, tato však v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil. Je zřejmé, že nepostačuje opatřit si relevantní informace od spotřebitele či z jiných zdrojů, ale pro naplnění smyslu zákona je nutné z těchto učinit kvalifikovaný závěr. Žalovaný z pohledu soudu nedoložil výši příjmu, ani výši výdajů a je otázkou, zda byl schopen podmínkám úvěru dostát. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nesplnil svou povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry. Právní předchůdce žalobce vyšel (jak sám uvedl) z tvrzení žalované o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, aniž by její tvrzení objektivně ověřil relevantními doklady. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dva úvěry, aniž by řádně prověřil schopnost žalovaného úvěry splatit, kdy vycházel pouze z tvrzení žalovaného, aniž by je relevantním způsobem ověřil.

Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o.z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp.zn. a sp.zn. ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst.1 o.z., neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 o.z.).

Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 32.000 Kč, kdy si žalovaný zvolil čerpání úvěru v hotovosti při podpisu smlouvy. Vzhledem k tomu, že uzavřené smlouvy byly absolutně neplatné, nebyl žalovaný smluvně zavázán ke smluvním povinnostem, zejména k úhradě ve smlouvách uvedených poplatků. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 32.000 Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byl žalovaný povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat. Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaný zaplatil celkem částku 15.040 Kč (12.570 Kč + 2.470 Kč). Soud proto žalovanému uložil povinnost vydat zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 16.960 Kč (částka poskytnutá 32.000 Kč – částka žalovaným zaplacená 15.040 Kč) a pro zbývající požadované částky a úroky žalobu zamítl.

Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván ( o.z.). V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobce vyzval žalovanou k plnění a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalované doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 21.6.2022. Nárok se stal splatným 22.6.2022 a žalovaný se dostal do prodlení od 23.6.2022. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 23.6.2022 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. , kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2015 sp.zn. ). Nejvyšší soud tento právní názor přijal ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp.zn. (pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství). Žalobce požadoval celkem částku 54.147,22 Kč (částku 30.351,90 Kč + úrok 6.718,04 Kč + 3.490,70 Kč – úrok 18,96% ročně z částky 12.000 Kč od 16.1.2021 do 29.7.2022 + 5.425,70 Kč – úrok 19,27% ročně z částky 18.351,90 Kč od 16.1.2021 do 29.7.2022 + úrok z prodlení 3.504,17 Kč + 4.656,70 Kč – úrok z prodlení 10% ročně z částky 30.351,90 Kč od 16.1.2021 do 29.7.2022). Žalobci bylo ke dni rozhodnutí soudu přiznáno celkem 17.162 Kč (jistina – 16.960 Kč + 202 Kč – úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z 16.960 Kč od 23.6.2022 do 29.7.2022). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 31,7%, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 68,3%. Poměr úspěchu tedy činí 36,6% ve prospěch žalovaného. Dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.