Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 24/2022-84
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 500 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 6 500 Kč od 3. 8. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 089 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč na účet číslo variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 500 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 6 500 Kč od 3. 8. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 089 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol].
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím, jakožto dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené elektronicky mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou, na základě které byla žalované bezhotovostně na účet č. bankovní účet poskytnuta dne datum částka 6 500 Kč, přičemž tuto se žalovaná zavázala vrátit do 2. 8. 2018. Co do zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla toliko obecné sdělení, v jakých rejstřících byla žalovaná lustrována s tím, že poskytovatel úvěru nedospěl k důvodným pochybám o platební schopnosti žalované, k čemuž žalobkyně nenavrhovala žádné další důkazy. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby tento nárok v části jistiny žalované částky byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Ze sdělení společnosti právnická osoba, plyne, že majitelem a jediným disponentem bankovního účtu č. bankovní účet, který byl založen dne datum, byla a je žalovaná. Z výpisu za období 4 – 7/2018 z tohoto bankovního účtu plyne, že dne datum byla ve prospěch tohoto účtu připsána částka 8 500 Kč od právnická osoba, zároveň z výpisu plyne, že si žalovaná opakovaně obstarávala peněžní prostředky prostřednictvím úvěrů od nebankovních poskytovatelů úvěrů. Žalobkyně doložila k žalobě výtisk smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je však uzavírána v souladu s ustanoveními občanského zákoníku týkajícími se zápůjčky, kde je žalovaná identifikována jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem, které však není rodným číslem žalované. V místě podpisu klienta se nenachází podpis, ani kód či jiný způsob identifikace při distančním způsobu uzavírání takové smlouvy. Dále žalobkyně doložila část výpisu z účtu dokládající, že žalované byla na účet dne datum poskytnuta částka 8 500 Kč, a všeobecné obchodní podmínky vztahující se ke smlouvě, podle kterých byla smlouva uzavřena okamžikem, kdy právní předchůdce žalobkyně akceptoval žádost žalovaného o zápůjčku. Na výzvu soudu, jakým způsobem byla při uzavírání smlouvy zjištěna identifikace žalované, když na smlouvě je uvedené nesprávné rodné číslo žalované a absentuje její podpis či zachycení právního jednání, kterým došlo ze strany žalované k uzavření smlouvy, žalobkyně odpověděla, že smlouva byla uzavřena právě v souladu s články 3.1 a 3.2 obchodních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou uzavřela právnická osoba, a žalobkyně, byla postoupena žalovaná pohledávka na žalobkyni (v příloze smlouvy je uvedena tato pohledávka na řádku číslo), postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021 a dalším dopisem ze dne 2. 2. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).
5. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno na adresu, kterou žalovaná uvedla při uzavírání smlouvy. Soud má dále s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně poskytl bezhotovostně žalované dne datum částku 8 500 Kč, aniž by pro to byl dán platný právní důvod, a na straně žalované se tak jedná o bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.), kdy žalobkyně požaduje uhradit pouze částku 6 500 Kč. K vydání bezdůvodného obohacení je žalovaná povinna, a to včetně zákonného úroku z prodlení ode dne požadovaného žalobkyní (ode dne následujícího po dni, kdy měla být částka žalovanou nejpozději uhrazena), tj. ode dne 3. 8. 2018 do zaplacení. Soud vycházel z toho, že žalovaná lhůtu splatnosti nijak nerozporovala a soud ji tak považuje za přiměřenou. Při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. S ohledem na tuto skutečnost a na ustálenou rozhodovací praxi (např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018) je smlouva neplatná. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Jakýkoliv jiný výklad by na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení požadované žalobkyní, tedy 6 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení.
6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v soudním poplatku v částce 1 000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 200 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 189 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 2 089 Kč.
7. Výrok III. vychází z ustanovení položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Vzhledem k tomu, že elektronický platební rozkaz nebyl v řízení vydán, je třeba doměřit soudní poplatek. Soudní poplatek má dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku činit 1 000 Kč, avšak žalobkyně zaplatila pouze 400 Kč, je tak třeba doplatit částku 600 Kč.
8. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.