Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

75 C 36/2022-48

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 256 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 642,47 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 642,47 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 7 500 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 642,47 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 354,95 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ CP“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal vrátit CP poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 368,50 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit se splatností do datum. K procesu poskytnutí finančních prostředků žalovanému poznamenala, že na internetových stránkách webová adresa žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru. Po vyplnění uvedených dat se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit. Jelikož uvedené podmínky poskytnutí finančních prostředků žalovanému vyhovovaly, následně kliknul na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku vyplnil registrační formulář, do něhož uvedl e-mail: email, číslo mobilního telefonu číslo, jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, popř. kontaktní adresu, údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČO zaměstnavatele, či pokud byl OSVČ své IČO, jakož i výši svého příjmu a číslo bankovního účtu, na který měly být poskytnuté finanční prostředky žalovanému zaslány. V okamžiku, kdy byly všechny části registračního formuláře vyplněny, byl žalovaný povinen se seznámit s celkovým obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru a na důkaz svého souhlasu smlouvu odsouhlasit zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka. Po procesu odsouhlasení všech dokumentů, byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: ka9k. Tento unikátní kód žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím i odeslal žádost o poskytnutí úvěru. Následně byla žalovanému na zadaný bankovní účet zaslána požadovaná částka. Žalobkyně poznamenala, že na základě projektu fúze sloučením ze dne datum došlo ke sloučení zanikající společnosti právnická osoba, IČO, se společností právnická osoba, IČO, kdy veškeré jmění zanikajících společností přešlo na nástupnickou právnická osoba. Žalovaný své povinnosti nesplnil a na svůj závazek neuhradil ničeho. Poněvadž žalovaný do termínu splatnosti neuhradil svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru, byla CP oprávněna nárokovat si smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl v prodlení, konkrétně za období od datum do datum, a tedy ve výši 2 500 Kč CP postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Postoupená pohledávka se pak skládá z nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 368,50 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 2 679,45 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 735,37 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 307 Kč. Příslušenství pohledávky je ve smlouvě specifikováno pevnou částkou, pročež podle žalobkyně představuje kapitalizovaný úrok ve výši 7 354,95 Kč. Dále žalobkyně požaduje paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 256 Kč za jeden obyčejný odchozí dopis ve výši 39 Kč a za osobní návštěvu na adrese žalovaného ve výši 217 Kč. Konečně poznamenala, že dne datum urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky zástupce žalobkyně.

3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky ve výši 9 854,95 Kč představující smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 7 354,95 Kč, načež soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, řízení co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 354,95 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč zastavil.

4. Předmětem řízení tak bylo zaplacení částky 5 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 642,47 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč.

5. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní.

6. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle , (dále jen „ “) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.

7. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

Žalovaný s CP jednal o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytl své osobní a identifikační údaje a dne datum za užití prostředku komunikace na dálku (prostřednictvím SMS kódu anonymizováno) podepsal u označenou jako smlouva o úvěru číslo anonymizováno, v níž se CP zavázala poskytnout žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do datum s tím, že roční úroková sazba činí 40 % p.a., celkový poplatek za poskytnutí úvěru činí 4 368,50 Kč (1 668,50 Kč po slevě), RPSN činí 10 776,10 % a celková dlužná částka činí 9 500,01 Kč (6 800,01 Kč po slevě), když doba trvání úvěru činí 24 dnů. Pro případ prodlení žalovaného se splněním povinnosti splatit úvěr řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl v prodlení. CP dne datum zaslala na účet č. bankovní účet částku 5 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum CP postoupila spornou pohledávku na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, jež bylo žalovanému odesláno dne datum a v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Žalobkyně o postoupení pohledávky žalovaného informovala dopisy ze dne datum a ze dne datum, přičemž dne datum měl být žalovaný kontaktován terénním pracovníkem. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes výzvu před podáním žaloby ze dne datum, jež mu byla zaslána zástupcem žalobkyně dne datum. Na základě projektu vnitrostátní fúze sloučením společností právnická osoba a právnická osoba ze dne datum veškeré jmění právnická osoba jako zanikající společnosti přešlo na nástupnickou společnost právnická osoba Ze sdělení právnická osoba ze dne datum se podává, že majitelem účtu č. bankovní účet je od datum žalovaný.

8. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

9. Podle , (dále jen „ “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Protože CP smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

12. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

13. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (odst. 1). Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků (odst. 2).

15. Na základě shora uvedeného skutkové stavu posouzeného citovanými zákonným ustanoveními soud dospěl k závěru, že mezi CP, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ( ), podle níž byla úvěrující (CP) povinna poskytnout na požádání úvěrovanému (žalovaný) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků v ujednané výši ( ), vrátit sjednaným způsobem ( ). Uvedená povinnost byla žalovaným porušena, když dlužnou částku v den splatnosti - do datum neuhradil řádně a včas. Žalovaný však v daném případě vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“).

16. CP tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr ve výši 5 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39).

17. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

18. V projednávané věci pak žalobkyně nepředložila soudu ničeho, z čeho by bylo lze usuzovat, že CP řádně splnila povinnost posoudit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. V žalobě neuváděla nic, co by se posuzování úvěruschopnosti žalovaného týkalo, a tato tvrzení nedoplnila ani na základě výzvy soudu. Rovněž ani z listin, jež žalobkyně ke svému návrhu připojila, nelze dovodit, že by se CP jakkoliv schopností žalovaného splatit poskytnutý úvěr zabývala. Žalobkyně se pak svojí neúčastí na jednání konaném dne datum sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle o povinnosti uvést rozhodná tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle k doplnění chybějících tvrzení a k označení důkazů k prokázání svých tvrzení, jež soud neměl v daném okamžiku za prokázaná, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s  . Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., příjmení, J. a kol., I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ).

19. Soudu tak nezbylo než dospět k závěru, že CP nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 ZSÚ. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že CP jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak soud dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní ( a 588 ). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

20. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

21. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, avšak bylo prokázáno, že CP žalovanému poskytla částku 5 000 Kč, kterou zaslala na účet, jehož majitelem byl v rozhodné době žalovaný, což potvrdila právnická osoba, posoudil soud právní vztah mezi CP, resp. žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle a násl. , jelikož ochuzená (CP) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu částku 5 000 Kč, již žalovaný nevrátil. Žalovaný pak svoji neaktivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něco více, než uváděla žalobkyně - ničeho, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle , podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně, resp. CP, žalovaného vyzvala k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, a to do 10 dnů od jeho obdržení. Oznámení bylo odesláno datum, pročež v souladu s  , lze mít za to, že bylo žalovanému doručeno dne datum a poslední den určené lhůty byl den datum, přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím se pak žalovaný ocitl v prodlení ( věta první ), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení podle ve výši stanovené v  , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

26. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 642,47 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč jako bezdůvodnou zamítl, neboť v tomto období nebyl žalovaný v prodlení a ve zbývajícím rozsahu přesahoval požadovaný úrok z prodlení zákonnou výši a ani oprávněnost požadovaných nákladů nebyla nijak doložena.

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

28. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle a a contrario rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně zavinila, že řízení bylo částečně zastaveno, ve zbytku pak byla procesně úspěšnější. Poněvadž zavinění na zastavení řízení bylo ve vyšším rozsahu než úspěch žalobkyně, byla by žalobkyně povinna hradit žalovanému náklady řízení, které účelně vynaložil. Jak se však podává z obsahu spisu, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.