Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 45/2022-46
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 42 848,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části požadující zaplatit úrok 14,43 % ročně z částky 40 237,34 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 848,14 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 5 323,90 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 42 848,14 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 22,68 % ročně z částky 40 237,34 Kč od 30. 6. 2021 do 29. 9. 2021 a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 40 237,34 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 667,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části požadující zaplatit úrok 14,43 % ročně z částky 40 237,34 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 848,14 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 5 323,90 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 42 848,14 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 22,68 % ročně z částky 40 237,34 Kč od 30. 6. 2021 do 29. 9. 2021 a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 40 237,34 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 667,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 42 848,14 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka anonymizována čtyři slova, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným dne 24. 9. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému úvěrový rámec až do výše 40 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zároveň zaplatit původní věřitelce ujednané úroky ve výši 22,68 % ročně z dlužné částky společně s ujednaným pojištěním, a to formou pravidelných měsíčních splátek vždy ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně vždy ve výši 500 Kč. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným, odstoupila původní věřitelka ke dni 29. 6. 2021 od smlouvy o úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný má tak povinnost zaplatit jistinu ve výši 40 237,34 Kč, pojistné ve výši 1 018,30 Kč, poplatky ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 992,50 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 323,90 Kč, to vše splatné ke dni 29. 6. 2021. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaplatil ničeho. Dne 27. 7. 2021 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že dne 24. 9. 2019 uzavřela původní věřitelka s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce až do výše 40 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok 22,68 % ročně z dlužné částky, a to prostřednictvím měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně vždy ve výši 500 Kč.
4. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a lustrací žalovaného v registru SOLUS, NRKI, BRKI, v Insolvenčním rejstříku a Centrální evidenci exekucí. Na základě zjištěných údajů posoudila žalovaného jako úvěruschopného.
5. Z transakční historie soud zjistil, že ke dni 18. 5. 2021 žalovaný dlužil původní věřitelce celkem 48 172,04 Kč.
6. Z odstoupení od smlouvy soud zjistil, že z důvodu neplnění smluvních povinnosti žalovaným, odstoupila původní věřitelka od smlouvy a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 48 173 Kč.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni a žalovaného o tom vyrozuměla.
8. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí.
9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce až do výše 40 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok 22,68 % ročně z dlužné částky, a to prostřednictvím měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně vždy ve výši 500 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a lustrací žalovaného v registru SOLUS, NRKI, BRKI, v Insolvenčním rejstříku a Centrální evidenci exekucí. Na základě zjištěných údajů posoudila původní věřitelka žalovaného jako úvěruschopného. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným odstoupila původní věřitelka od smlouvy o úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu ve výši 48 173 Kč, který žalovanému vznikl v průběhu čerpání úvěru. Následně postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni a žalovaného o tom vyrozuměla.
10. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle ust. § 122 odst. 4 z. s. ú. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
13. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení soud žalobu zamítl v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 14,43 % ročně z dlužné částky za období, kdy byl žalovaný v prodlení delším než 90 dnů. Za toto období má totiž žalobkyně nárok pouze na úrok ve výši 8,25 % ročně, a to v souladu s ust. § 122 odst. 3 z. s. ú. V ostatním soud žalobě vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že původní věřitelka splnila veškeré své zákonné a smluvní povinnosti a naopak žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 667,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 714 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 848,14 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 820 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 920 Kč ve výši 1 033,20 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.