Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
70 C 20/2022-25
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Vojtěchem Salamánkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 040 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 040 Kč od 19. 3. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 040 Kč od 19. 3. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 040 Kč s tím, že se žalovaný na vlakové lince číslo dne 18. 3. 2018, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou právním předchůdcem žalobkyně – právnická osoba, IČO - nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm bylo požadováno jízdné ve výši 40 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč za výše uvedenou přepravu, žalovaný ovšem nárokovanou částku nezaplatil.
3. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud pak vyzval žalovaného podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání; žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, a proto soud předpokládal, že nemá vůči takovému postupu námitky. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
5. Soud z„ Oznámení o závadách“ zjistil, že se žalovaný přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, tj. právnická osoba, jak bylo uvedeno v žalobě. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné ve výši 40 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za výše uvedenou přepravu nezaplatil. Dále soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 12. 2015 zjistil, že byla předmětná pohledávka postoupena právnická osoba, IČO, právnická osoba DEVELOPMENT LIMITED, reg. číslo Spojené království příjmení jméno a Severního Irska, a následně touto společností na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 3. 2019 žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky, spolu s předžalobní upomínkou ze dne 27. 4. 2019, jak soud zjistil z tohoto oznámení.
6. Po zjištění skutkového stavu zhodnotil soud po právní stránce následovně.
7. Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou.
8. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný, když na ni byl postoupen původním věřitelem právnická osoba, IČO, a dále právnická osoba DEVELOPMENT LIMITED, reg. číslo Spojené království příjmení jméno a Severního Irska, dle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen,,o. z.“. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do její splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K 1. 1. 2018 byla výše repo sazby stanovená na 0,5 %, což zvýšeno o 8 procentních bodů činí 8,5 % jakožto výši úroku z prodlení žalovaného s placením žalobkyní uplatněné pohledávky.
9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v rozhodném znění (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 040 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních částek náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč.
11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám jejího zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.