Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
52 C 74/2022-25
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení Ph.D.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 5.301 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci
a. částku 3.875 Kč,
b. s úrokem z prodlení z částky 3.875 Kč ve výši 8,25 % p.a. za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se návrh, aby byla žalovaná zavázána k povinnosti
a. zaplatit žalobci částku 1.426 Kč,
b. zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 1.426 Kč ve výši 8,25 % p.a. za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 961 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
IV. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a. částku 3.875 Kč, b. s úrokem z prodlení z částky 3.875 Kč ve výši 8,25 % p.a. za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se návrh, aby byla žalovaná zavázána k povinnosti a. zaplatit žalobci částku 1.426 Kč, b. zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 1.426 Kč ve výši 8,25 % p.a. za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 961 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa]. IV. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 31. 1. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 5.301 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce na základě smlouvy o úvěru ze dne 15. 12. 2020 poskytl žalované úvěr ve výši 3.875 Kč. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí nejpozději do 12. 1. 2021, avšak do dnešního dne na úvěr ničeho neuhradila. Žalobci rovněž vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou kapitalizoval za období od 29. 1. 2021 do 31. 1. 2022 na částku 1.426 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovanou k uhrazení dlužné částky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.
4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce předložil soudu žalovanou nepodepsanou smlouvu, na základě které měl věřitel poskytnout žalované částku ve výši 7.000 Kč se splatností do 28 dnů od poskytnutí. Žalovaná se měla rovněž zavázat uhradit poplatek za sjednání úvěru ve výši 2.599 Kč Součástí smlouvy byla smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení. Žalobce zaslal dne 15. 12. 2020 na účet žalované předmětnou částku. Žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek naposledy výzvou ze dne 12. 1. 2022.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím internetových stránek věřitele byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by žalovaná se smlouvou souhlasila. Smlouva není žalovanou podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení jednající osoby, když případné kopie občanského průkazu, sms ani emaily jednoznačně nemohou určit, kdo byl jednající osobou, která sms, email či občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv zvolený věřitelem neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby. K jednoznačné identifikaci jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být smluvně uzavřena způsobem, který dovoluje jednoznačně identifikovat jednající osobu dle zákonných prostředků a nikoliv dohodnutým způsobem, jelikož ten je možné použít až po účinnosti smlouvy. O neprokázání uzavření smlouvy vypovídá i skutečnost, že předložená smlouva a dle důkazů zaslaná částka neodpovídá částkám a smlouvám uvedeným v žalobě.
7. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části požadované jistiny ve výši 3.875 Kč, neboť nebylo prokázáno uzavření předestřené smlouvy o úvěru. Žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč bez právního důvodu, které však žalovaná žalobci přes výzvu dosud nevrátila. Žalovaná zůstala ve sporu neaktivní a netvrdila ani neprokázala, že by dlužnou částku byť jen z části uhradila. Žalobci tak vznikl dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“) nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 7.000 Kč, nárokoval však pouze 3.875 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl pouze v části nárokované jistiny a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 3.875 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení nejdříve dne 29. 1. 2021, tedy den po splatnosti úvěru 28. 1. 2021 Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
8. V nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1.426 Kč a příslušenství z této částky tak soud žalobu ve výroku II. zamítnul.
9. Co se týče výroku III. o náhradě nákladů řízení, je odůvodněn ust. 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož má-li účastník v řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce měl úspěch v 73 % a žalovaná v 27 %. Žalobce má proto nárok na 46 % svých účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají vedle zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč z nákladů právního zastoupení. Zástupce žalobce učinil následující úkony dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT) – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání ve věci – žaloba. Celkem se jedná o 3 úkony právní služby. Zástupci žalobce za každý z nich dle § 14b AT náleží 200 Kč + 100 Kč režijní paušál + 21 % náhrada DPH, celkem tedy 2.089 Kč 46 % z této částky činí 961 Kč po zaokrouhlení. Žalovaná je povinna zaplatit tuto částku přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 AT. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o úvěru a žalovaných.
10. Dle položky 2 bodu 2. Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalobce je tak povinen doplatit část soudního poplatku, který činí 1.000 Kč. Žalobce zaplatil 400 Kč, zbývá mu tak doplatit 600 Kč. V souladu s § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích tak soud zavázal ve výroku III. žalobce k doplacení soudního poplatku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí.