Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 195/2022-32
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 044 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.020 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále částku 1.024 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 1.489 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.020 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále částku 1.024 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 1.489 Kč.</b>
Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2044 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný ve dnech datum a datum cestoval vozidlem městské hromadné dopravy na linkách provozovaných žalobkyní, linka 11, 13, avšak neprokázala se platným jízdním dokladem. Proto jí vznikla povinnost za každou jízdu zaplatit jízdné ve výši 20/ 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč.
Soud podle ust. § 115a občanského soudního řádu rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný ve výše uvedených dnech cestoval na linkách hromadné dopravy provozované žalobkyní a při přepravních kontrolách se neprokázal platným jízdním dokladem. Pokaždé mu bylo uloženo zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, a to v částkách, jak je uvedeno výše. Následně právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu.
Dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou.
Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, když se při přepravních kontrolách neprokázal platným jízdním dokladem. Proto je povinen zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému. Výše jízdného a přirážky je stanovena v přepravních podmínkách a tarifu žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni žalovanou částku přiznal, a to včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 3x200 Kč, tj. 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu se náklady řízení platí k rukám právního zástupce.
Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.