Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 354/2021-13
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 13 496 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 496 Kč s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 13 496 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 13 496 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 496 Kč s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 13 496 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 13 496 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 13 496 Kč s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 13 496 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 13 496 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že mezi účastníky řízení došlo dne datum k uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru číslo. Na základě Smlouvy žalovanému poskytnul úvěr, přičemž jeho limit byl sjednán ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úroky ve výši 18,90 % p. a. Žalovaný byl povinen úvěr splatit do jednoho roku. Úvěr bylo možné čerpat opakovaně. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas a to ani přes upomínky žalobce. Žalobce tak využil svého oprávnění a úvěr ke dni 1. 2. 2020 zesplatnil. Ke dni 2. 2. 2020 převedl na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. bankovní účet. Žalovaná částka 13 496 Kč se skládá z nepovoleného přečerpání. Žalobce žalovanému zaslal výzvu ze dne 29. 9. 2020 k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.
3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.
4. Při svém rozhodování vycházel soud z následujícího skutkové stavu. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne datum smlouvu o úvěru. Žalobce se zavázal žalovanému poskytnout na bankovním účtu č. bankovní účet úvěr až do výše 700 000 Kč. Úroková sazba úvěru byla stanovena ve výši 18,90 % p. a. a bylo sjednáno, že se počítá ze skutečné výše dosud neuhrazené jistiny denně. Žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat opakovaně do výše úvěrového rámce, a to po dobu trvání úvěru. Dopisem ze dne 2. 11. 2019 oznámil žalobce žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 2. 11. 2019. Dále žalovanému sdělil, že nepovolený debetní zůstatek převedl na účet nepovolených debetních zůstatků, a to ve výši 510 156 Kč a žalovaného vyzval k jeho úhradě. Žalobce prokázal, že žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky ve výši 563 559,13 Kč dopisem ze dne 26. 6. 2020.
5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
7. Mezi žalobcem a žalovaným byla v souladu s výše uvedenými ustanoveními uzavřena smlouva o úvěru, ze které žalobci plynul závazek poskytnout úvěr žalovanému, a to poskytnutím možnosti čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky úvěru, žalobce tak úvěr zesplatnil a dlužnou přečerpanou jistinu převedl na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný byl o tomto vyrozuměn, přesto dlužnou částku žalobci neuhradil. Žalobce prokázal, že žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, vzniklo mu tak právo na přiznání náhrady nákladů. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobci dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
9. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), tak že žalovanému, který měl ve věci plný úspěch přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 000 Kč Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 800 Kč a hotových výdajů účastníka nezastoupeného právním zástupcem. Při určení hotových výdajů účastníka nezastoupeného právním zástupcem postupoval soud dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř., když nezastoupený účastník ve věci učinil 2 úkony dle § 1 vyhlášky číslo 254/2015 Sb., za které mu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč dle ustanovení § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.