Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 40/2022-62

Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci

žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupený JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokátem

se sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem náměstí datum, PSČ obec

o zaplacení 19.786 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 19.786 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení

- úroku z prodlení ve výši 3.769,23 Kč

- úroku ve výši 3.889,05 Kč

- úroku 29 % ročně z částky 19.786 Kč za dobu od datum do zaplacení

- úroku z prodlení 9 % ročně z částky 19.786 Kč za dobu od datum do datum

- úroku z prodlení 0,75 % ročně z částky 19.786 Kč za dobu od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 1.069 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta v obec.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 19.786 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení - úroku z prodlení ve výši 3.769,23 Kč - úroku ve výši 3.889,05 Kč - úroku 29 % ročně z částky 19.786 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - úroku z prodlení 9 % ročně z částky 19.786 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úroku z prodlení 0,75 % ročně z částky 19.786 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 1.069 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 19.786 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3.763,23 Kč, s úrokem ve výši 3.889,05 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 19.786 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z téže částky za tutéž dobu. Tvrdí, že dne datum žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž jí byly poskytnuty peněžní prostředky 22.000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úrok 5.392 Kč, administrativní poplatek 7.597 Kč a poplatek za komfortní splácení 4.847 Kč. Celkovou částku 39.836 Kč měla žalovaná uhradit formou 18 splátek po 2.214 Kč měsíčně. Původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované, údaje o tom zaznamenal do zákaznické karty a údaje ověřil doklady. Žalovaná celkem splatila 2.214 Kč, což bylo započteno na jistinu. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu. Kapitalizované úroky z prodlení 3.769,23 Kč byly vypočteny v sazbě 9 % ročně z žalované jistiny za dobu od datum do datum. Kapitalizované úroky z úvěru ve výši 3.889,05 Kč byly vypočteny v sazbě 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do datum. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce na základě postupní smlouvy z datum. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradila.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Dne datum požádala žalovaná o úvěr na formuláři Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, a požadovala částku 10.000 Kč. Uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, nemá auto, pracuje na plný pracovní úvazek jako uklízečka s čistým příjmem 16.700 Kč měsíčně. Výdaje žalované činily 1.000 Kč měsíčně na externí splátky zápůjček a 6.000 Kč na odhadované měsíční výdaje. Žalovaná měla zápůjčku u jiné společnosti a předložila pracovní smlouvu a výplatní pásky za srpen a září 2018. Všechny tyto údaje žalovaná stvrdila svým podpisem.

4. Zy Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo zjistil soud tyto skutečnosti. Smlouva byla uzavřena dne datum mezi věřitelem právnická osoba, IČO, a žalovanou. Žalovaná si zvolila zápůjčku s hotovostním režimem čerpání a splácení, výše zápůjčky činila 22.000 Kč a byla poskytnuta žalované v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli poplatek za zápůjčku 17.836 Kč, který se skládal z úroku ve výši 5.392 Kč, z poplatku za zpracování doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 7.597 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4.847 Kč. Celkovou částku 39.836 Kč měla žalovaná splatit formou 18 splátek ve výši 2.214 Kč měsíčně. Úroková sazba činila 29 % ročně.

5. Podle tabulky umoření uhradila žalovaná celkem 2.214 Kč.

6. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne datum uzavřel původní věřitel právnická osoba jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v seznamu. Mezi postoupenými pohledávkami je obsažena i pohledávka za žalovanou na straně 36 seznamu. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem původního věřitele z datum, v němž byla žalovaná vyzvána, aby svůj dluh plnila již žalobci na specifikované bankovní spojení do 10 dnů od doručení dopisu. Podle podacího lístku byl tento dopis žalované odeslán dne datum.

7. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem svého právního zástupce z datum, který byl podle podacího lístku žalované odeslán doporučeně téhož dne.

8. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná požádala původního věřitele právnická osoba o spotřebitelský úvěr a uvedla výše uvedené údaje o svých poměrech a předložila shora zmíněné doklady. Ve stejný den dne datum uzavřela žalovaná s původním věřitelem smlouvu o zápůjčce, na základě níž v tentýž den obdržela v hotovosti 22.000 Kč. Zavázala se, že původnímu věřiteli zaplatí celkem 39.836 Kč, kromě jistiny ještě úrok 5.392 Kč, administrativní poplatek 7.597 Kč a poplatek za komfortní splácení 4.847 Kč, to vše ve splátkách v počtu 18 ve výši 2.214 Kč měsíčně. Žalovaná splatila celkem pouze 2.214 Kč. Původní věřitel uzavřel s žalobcem postupní smlouvu, mezi postoupenými pohledávkami byla zahrnuta i pohledávka za žalovanou. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno výše citovaným dopisem a žalovaná žalobci ničeho nezaplatila ani po předžalobní výzvě.

9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle č. a o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o zápůjčce upravuje v § číslo tak, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Ve smyslu lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost ze smlouvy o zápůjčce splnil tím, že žalované poskytl částku 22.000 Kč dohodnutým způsobem, tedy ihned při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná tuto částku tedy převzala, avšak své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky dostála pouze částečně, když její platby nepostačovaly ke krytí jejích závazků ze smlouvy o zápůjčce.

10. Smlouvu o zápůjčce z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud nepokládá závěr původního věřitele o tom, že žalované zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splacení obou žalovaných úvěrů, za zodpovědný. Jedná se o spotřebitelské smlouvy a původní věřitel byl při jejich sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalované poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení odstavců 1 a 2 , podle nichž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal, anebo nad kterým má kontrolu. U původního věřitele je ve smyslu až 6 zákona o spotřebitelském úvěru nutná odborná způsobilost, tedy všeobecné znalosti, odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, které je třeba prokázat zákonem stanoveným způsobem. Tentýž zákon v  a vyžaduje od původního věřitele provozovat jeho činnost s odbornou péčí a jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele, tedy žalované. Ustanovení téhož zákona obsahuje obecná pravidla komunikace se spotřebiteli, a soud upozorňuje zejména na odst. 2 písm. b), podle něhož obsah komunikace musí být dostačující a přesný a nesmí zastírat, zlehčovat nebo zamlčet důležité skutečnosti, což byl povinen zajistit původní věřitel. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v  až téhož zákona. Podle byl původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Původní věřitel byl oprávněn úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Původní věřitel byl povinen posoudit zejména schopnost žalované splácet splátky na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a jejích dosavadních závazků.

11. Soud v této souvislosti poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. Původnímu věřiteli bylo známo, že žalovaná je svobodná, žije v nájmu, nemá auto, pracuje na plný pracovní úvazek jako uklízečka s čistým příjmem 16.700 Kč měsíčně, má již závazky vůči jiné společnosti blíže nespecifikované a platí splátky 1.000 Kč měsíčně jinému věřiteli. Jiné její výdaje byly pouze odhadnuty měsíční částkou 6.000 Kč, nebyly tedy přesně zjištěny, a nebyly žádným způsobem ověřeny, a tedy původní věřitel výdajovou stránku žalované nezkoumal dostatečným způsobem. Nezjistil, jaké konkrétní jiné závazky má žalovaná vůči dalším věřitelům, jaká je jejich výše a po jak dlouhou dobu ještě budou trvat. Původní věřitel tedy i přesto, že žalovaná byla již zadlužena a měla velmi nízký měsíční příjem, poskytl žalované další spotřebitelský úvěr a zvýšil tak její úvěrové zatížení.

12. Soud ještě poukazuje na to, že žalovaná v žádosti o spotřebitelský úvěr i ve smlouvě o zápůjčce uvedla adresu svého trvalého pobytu obec, náměstí datum. Jedná se o úřední adresu města Oslavany, na níž se žalovaná zcela jistě nemohla zdržovat či bydlet. Tuto skutečnost mohl původní věřitel zcela snadno zjistit ve veřejně přístupné databázi katastru nemovitostí či na internetu. Původní věřitel z toho mohl dovodit, že poměry žalované ohledně jejího bydlení nejsou natolik v pořádku, aby se žalovaná mohla přihlásit k trvalému pobytu na adrese, na níž se skutečně zdržuje. Žalovaná sice v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla ještě jinou adresu v obec, avšak ve smlouvě má pouze zmíněnou úřední adresu. Původní věřitel si mohl být vědom toho, že tato skutečnost může představovat v budoucnu problémy při kontaktu s žalovanou.

13. Původní věřitel, který má odbornou převahu nad žalovanou, měl zjištěné údaje vyhodnotit přiléhavěji a zodpovědněji. Je zřejmé, že žalovaná není schopna správně vnímat vlastní schopnost splácet úvěry, není schopna vyhodnotit svoji majetkovou situaci. Měla sice svůj příjem z pracovního poměru, avšak tento zřejmě nebyl dostatečně vysoký na to, aby mohla pokrýt své potřeby a závazky z dřívější doby a platit původnímu věřiteli splátky dalšího úvěru, respektive zápůjčky. Je již obecně známou skutečností, že spotřebitelé, kteří si berou úvěry na nebankovním trhu, mají výrazně posunuté vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr ve srovnání s běžnými klienty bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele, jako je žalovaná, a právě k tomu je nutná odborná péče původního věřitele jakožto poskytovatele úvěru. Původní věřitel ze skutečností, které u žalované zjistil, nemohl učinit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splatit. Původní věřitel tedy poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé citovaného zákona, a proto je smlouva o zápůjčce neplatná podle § 87 odst. 1 téhož zákona.

14. Soud ze zjištěných skutečností dovodil, že jednání původního věřitele, jakým postupoval vůči žalované při sjednání předmětné smlouvy, se zřejmě příčí dobrým mravům, odporuje citovanému zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušuje veřejný pořádek. Chování původního věřitele výše popsané jakožto poskytovatele spotřebitelského úvěru je vysoce nežádoucí a vede ke zbytečnému prohlubování zadlužení spotřebitelů, kteří nevykazují dostatečnou míru zkušeností, rozumové vyspělosti a zralosti. Toto se týká nejen vztahu mezi věřitelem dlužníkem, ale má důsledky pro celou společnost, neboť značně zadlužení spotřebitelé nejsou schopni postarat se o zajištění potřeb svých a své rodiny, což musí nahrazovat stát, a stávají se předmětem řízení u různých státních orgánů a soudů, a čerpají tak pro sebe státní prostředky, které by bylo možné využít ve prospěch většiny občanů. Původnímu věřiteli muselo být zřejmé, že žalovaná není schopna reálně uvažovat ohledně finančních otázek a posoudit svoji schopnost úvěry splácet.

15. Jak zmiňuje Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. , povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i původního věřitele, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalované úvěrové smlouvy nejen odporují citovanému zákonu, ale narušují i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne datum sp. zn. , v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

16. Za takové situace soud považuje smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou podle . Z takové smlouvy nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalované nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě ve stanovených splátkách ani platit původnímu věřiteli jakékoli úroky či poplatky. Na takovou situaci se vztahuje úprava bezdůvodného obohacení obsažená v  , podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované částku 22.000 Kč a žalovaná z toho uhradila pouze 2.214 Kč. Rozdíl těchto částek 19.786 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované.

17. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou písemnou smlouvou na žalobce v souladu s ustanovením . Žalobce postoupením pohledávek nabyl také jejich příslušenství a práva s pohledávkami spojená včetně jejich zajištění, jak je uvedeno v  . Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno v souladu s ustanovením výše citovaným dopisem.

18. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy je výše zmíněný dopis z datum, odeslaný žalované datum. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se dopis dostal datum, žalovaná byla vyzvána k plnění do 10 dnů, tedy do datum, a od následujícího dne datum je v prodlení. Od téhož dne žalobci v souladu s ustanovením vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v  vládního nařízení 351/2013. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.

19. Na základě všech výše uvedených skutečností vyhověl soud žalobě pouze ohledně bezdůvodného obohacení 19.786 Kč s úrokem z prodlení až od datum do zaplacení. Výrokem II byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně úroku a zbývající části úroku z prodlení.

20. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 57 % předmětu sporu a ohledně 43 % úspěch neměl. Úspěch žalobce představuje přiznaná jistina a úrok z prodlení, který soud kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí částkou 2.137,70 Kč. Neúspěch žalobce představují kapitalizované úroky z prodlení a kapitalizované úroky shora uvedenými částkami a zamítnuté úroky a úroky z prodlení, které soud rovněž kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí částkami 8.331,80 Kč, 253,69 Kč a 194,33 Kč. Žalobci tak vzniklo podle právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 14 %. Soud vzal také v úvahu, že žalobce ve smyslu odeslal žalované více než 7 dní před zahájením řízení výzvu k plnění, a to shora uvedený dopis z datum Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 a půl úkonu právní pomoci po 1.900 Kč podle vyhlášky – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle advokátního tarifu a konečně z částky 1.186,50 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce činí 7.636,50 Kč, z čehož žalobci náleží 14 %, tedy 1.069 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu obec – venkov.

Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.