Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 98/2022-41
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
t. č. bytem adresa žalované
pro zaplacení 3 432 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 432 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 432 Kč od 21. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky anonymizováno jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 432 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 432 Kč od 21. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 14. 12. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo pro telefonní číslo tel. číslo, jejíž nedílnou součástí byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, se žalobkyně zavázala mimo jiné poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaná se zavázala jí za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně hradit ceny ve vyúčtováních. Žalovaná porušila své povinnosti, když neuhradila vyúčtování služeb číslo splatné dne 20. 9. 2020 sestávající M-Platby ve výši 800 Kč, dále z volání na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 2 610 Kč a SMS platbu ve výši 22 Kč. Na celkovou dlužnou pohledávku ve výši 3 432 Kč žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně dosud ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.
3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě, když soud vycházel z objednávky služeb, účastnické smlouvy číslo všeobecných obchodních podmínek, vyúčtování dlužných částek a výzvy s dokladem odeslání.
4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s tím, že v daném případě se jedná o inominátní smlouvu ve smyslu ustanovení § 1746 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, která se svým obsahem nejvíce blíží ustanovení o smlouvě kupní. Pravomoc soudu je v tomto případě dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 č. j. Konf 56/2010-12, který dospěl k závěru, že předmětem řízení je cena za službu, když se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb o elektronických komunikacích a poskytnutí této služby nelze považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací, nýbrž za službu, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. S ohledem na skutečnost, že žalovaná porušila povinnost uhradit služby poskytnuté třetími osobami prostřednictvím komunikační sítě žalobkyně, když tato povinnost byla sjednána i ve všeobecných obchodních podmínkách, které jsou nedílnou součástí shora 3 432 Kč představující cenu za poskytnuté služby třetích stran zaplatit. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, když výše úroku z prodlení požadovaná ze strany žalobkyně je nižší, než zákonná sazba zakotvená v ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč), dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
6. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik stovek obdobných návrhů. V souvislosti se shora uvedeným soud dále doplňuje, že dospěl k závěru, že nařízení o těchto žalobách obecně dopadá shora uvedené ustanovení s výjimkou případu, kdy skutkové okolnosti věci i právní hodnocení jsou natolik specifické, že je již nelze zařadit k „ obdobným věcem“. V daném případě se nejedná o takovouto výjimku, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána na naprosto totožném vzoru tak, jako v jiných obdobných případech, kdy došlo toliko k aktualizaci dat.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí či nařízení exekuce.