Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

130 C 182/2022-58

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky ve výši 6 311,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 311,76 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 6 311,76 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 311,76 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 6 311,76 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 6 311,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 31. 3. 2016 smlouvu o úvěru číslo na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč. Schopnost žalované úvěr splácet byla ověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází SOLUS a NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Byl zjištěn čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 16 720 Kč a celkové měsíční náklady ve výši 7 873 Kč, přičemž žalobkyně vycházela z částky životního minima 3 800 Kč měsíčně a tvrzení žalované o nákladech na bydlení ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalovaná neplatila sjednané splátky řádně včas, žalobkyně proto úvěr zesplatnila, přičemž dluh ke dni zesplatnění činil 21 828,46 Kč. V souladu se smlouvou má žalobkyně právo na smluvní pokutu z této částky ve výši 0,1 % denně. Platebním rozkazem zdejšího soudu č. j. -41 ze dne 7. 5. 2019 bylo vyhověno žalobě včetně požadavku na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 21 828,46 Kč vypočtené za dobu do 15. 4. 2019 do částky 8 430,24 Kč. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení smluvní pokuty za další období, a to za dobu od 16. 4. 2019 do 14. 3. 2022 vypočtené do částky 6 311,76 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z výplatního dokladu, rozhodnutí úřadu práce o přiznání příspěvku na mobilitu, oznámení úřadu práce o zvýšení příspěvku na bydlení, oznámení ČSSZ o výši důchodu, hodnocení klienta, výpisu z účtu žalované, výpisu z NRKI a SOLUS soud zjistil, že žalovaná v době před uzavřením smlouvy o úvěru pobírala starobní a vdovský důchod v celkové výši 14 828 Kč, příspěvek na bydlení ve výši 1 392 Kč a příspěvek na mobilitu ve výši 400 Kč. V rámci hodnocení klienta uvedla měsíční náklady na nájemné, inkaso, dopravu a ostatní ve výši 2 500 Kč měsíčně, nepředložila doklady o inkasu. V době uzavření smlouvy již žalovaná měla vůči žalobkyni závazky v podobě splátek ve výši 1 573 Kč. Žalobkyně vycházela z pravidelného výdaje z částky životního minima ve výši 3 800 Kč měsíčně. V registru SOLUS žalovaná evidována jako dlužník nebyla, v registru NRKI byla hodnocena jako méně rizikový klient.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne 31. 3. 2016 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru č. číslo v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit ve 36 měsíčních splátkách po 1 985 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 95,04 % ročně. Pro případ prodlení s úhradou splátek bylo sjednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit a požadovat z dlužné jistiny po zesplatnění smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně.

5. Z oznámení vyhotoveného žalobkyní 26. 3. 2018 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou na své právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.

6. Z platebního rozkazu vydaného zdejším soudem pod č. j. -41 dne 7. 5. 2019 soud zjistil, že žalované bylo v rozkazním řízení uloženo zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši 22 086 Kč a pohledávku ve výši 8 430,24 Kč s úroky a úroky z prodlení. Z úřední činnosti je soudu známo, že platebním rozkazem bylo rozhodnuto o žalobě, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úvěrového dluhu ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 31. 3. 2016 včetně smluvní pokuty ve výši 8 430,24 Kč vypočtené jako 0,1 % denně z částky 21 828,46 Kč za dobu od 21. 4. 2018 do 15. 4. 2019.

7. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že žalované byla dne 14. 3. 2022 odeslána předžalobní výzva k okamžité úhradě smluvní pokuty ve výši 6 311,76 Kč vyplývající z úvěrové smlouvy číslo za dobu od 16. 4. 2019 do 14. 3. 2022.

8. Z předsmluvního formuláře a občanského průkazu žalované soud nečinil žádný závěr o skutkovém stavu.

9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 31. 3. 2016 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. . Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu v případě prodlení žalované se sjednanými splátkami úvěru. Vzhledem k tomu, že smlouva byla svou povahou smlouvou spotřebitelskou, aplikoval soud současně ust. , o spotřebitelském úvěru (účinného do 30. 11. 2016), podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. V řízení bylo prokázáno, že v době uzavření smlouvy žalovaná pobírala starobní a vdovský důchod ve výši 14 828 Kč a pobírala také příspěvek na mobilitu a příspěvek na bydlení. Už tato příjmová stránka žalované, zejména skutečnost, že jí byly příslušným úřadem přiznány účelově určené dávky státní sociální podpory, vede soud k závěru, že žalovaná nemohla být od počátku schopna poskytnutý úvěr splácet a žalobkyně úvěruschopnost žalované vyhodnotila nesprávně. To platí tím spíše, že žalobkyně věděla, že žalovaná již vůči ní má závazek v podobě měsíčních splátek ve výši 1 573 Kč měsíčně a že se spokojila s částkou 2 500 Kč na bydlení a dopravu a s dávkou životního minima, aniž by výdajovou stránku žalované fakticky zkoumala. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 9 odst. 1 citovaného zákona. Neplatným je tak i ujednání o právu žalobkyně na smluvní pokutu. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

11. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že soud v jiném řízení rozhodl o nároku na smluvní pokutu z téže smlouvy o úvěru platebním rozkazem, jímž žalobě vyhověl, pak tento argument není pro posouzení důvodnosti žaloby v tomto řízení příhodný. Rozkazní řízení je typické tím, že soud vychází ze skutkových tvrzení uvedených v žalobě, nikoli z výsledků dokazování, jako je tomu v případě standardního projednání věci, jehož součástí je důkazní řízení, přičemž zjištěný skutkový stav ne vždy odpovídá tomu, co je v žalobě tvrzeno. V řízení vedeném pod sp. zn. soud rozhodl na základě skutkových tvrzení uvedených v žalobě, aniž by prováděl dokazování. V tomto řízení soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu a na jeho základě dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.