Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

157 C 18/2019-325

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Šeremkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno 5 slov, IČO, se sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená anonymizováno jméno příjmení

advokátem se sídlem adresa

o zaplacení částky 362 345 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 194 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 194 Kč za dobu od 1. 8. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, kdy se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 342 151 Kč, spolu s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 240 921 Kč za dobu od 1. 8. 2018 do zaplacení a s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 101 230 Kč za dobu od 1. 11. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně a žalovaná vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 194 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 194 Kč za dobu od 1. 8. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, kdy se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 342 151 Kč, spolu s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 240 921 Kč za dobu od 1. 8. 2018 do zaplacení a s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 101 230 Kč za dobu od 1. 11. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žalobkyně a žalovaná vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 22. 7. 2019 domáhala po žalované zaplacení částky 362 345 Kč s příslušenstvím, když žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je na základě Krajského soudu v Ostravě č. j. číslo jednací ze dne 6. 5. 2016 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. číslo jednací ze dne 14. 12. 2016 vlastníkem pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům a pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, vše v katastrální uzemí, územní celek, (dále také jen nemovitosti) když tyto v období od nabytí vlastnického práva žalobkyně k těmto nemovitým věcem, v období od 14. 12. 2016 do 19. 8. 2018, užívala žalovaná. Žalovaná byla manželkou jméno příjmení, který byl původním vlastníkem předmětných nemovitých věcí, který byl odsouzen označenými rozsudky i k propadnutí majetku, výše specifikovaných nemovitostí. Dne 20. 8. 2018 došlo k faktickému převzetí předmětných nemovitostí žalobkyní. Žalobkyně vyčíslila náhradu za bezdůvodné obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí žalovanou v období od 14. 12. 2016 do 28. 2. 2018 v částce 261 115 Kč a v období od do 1. 3. 2018 do 19. 8. 2018 v částce 101 230 Kč, když náhrada za bezdůvodné obohacení byla stanovena porovnávací metodou jako nájemné, obvyklé v místě a čase, kdy byly porovnány nabídkové ceny pronájmů rodinných domů ve srovnatelných lokalitách a bylo tak zjištěno obvyklé nájemné předmětných nemovitostí ve výši 17 902 Kč měsíčně. Roční nájemné předmětných nemovitých věcí pro rok 2017 tak činí 214 820 Kč, tj. 588, 548 Kč za den. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní dne 13. 6. 2018 k úhradě náhrady za bezdůvodné obohacení za období od 14. 12. 2016 do 28. 2. 2018 v částce 261 115 Kč do 31. 7. 2018 a dále upomínkou ze dne 3. 10. 2018. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní dne 3. 10. 2018 k úhradě náhrady za bezdůvodné obohacení za období od 1. 3. 2018 do 19. 8. 2018 v částce 101 230 Kč do 31. 10. 2018 a dále upomínkou ze dne 5. 11. 2018. U jednání žalobkyně na žalobě setrvala.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když k této uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. K žalobě dále uvedla, že o přechodu vlastnictví předmětných nemovitostí a právním titulu, na základě kterého přešly nemovitosti do vlastnictví státu se dozvěděla až dne 15. 5. 2017, kdy se do domu adresa ve obec dostavila zástupkyně anonymizováno 7 slov a o nastalé situaci žalovanou informovala, žalovaná se snažila poté zajistit bydlení pro sebe a její dvě nezletilé dcery jinde, v měsíci červnu 2017 jí poskytl možnost dočasného bydlení její bratr jméno příjmení a poté se jí podařilo zajistit trvalé bydliště uzavřením smlouvy se územní celek o nájmu bytu číslo v obec obec v domě adresa na ulici ulice dne 4. 4. 2018. Po uzavření nájemní smlouvy na předmětný byt se do tohoto přestěhovala i se svými nezletilými dětmi. Žalovaná do domu docházela i poté, kdy dům trvale opustila, protože měla zajištěno jen dočasné bydliště s omezeným prostorem pro bydlení i uložení věcí pro sebe i své nezletilé děti, pro oblečení a další věci denní potřeby, do domu docházela společně s nezletilými dětmi samozřejmě i z důvodu, že v domě do počátku roku 2018, kdy nastoupil výkon trestu odnětí svobody, bydlel jméno příjmení, otec mladší dcery žalované. Poté, co počátkem roku 2018 nastoupil pan jméno příjmení výkon trestu odnětí svobody, docházela žalovaná do domu, aby tento postupně připravila pro předání novému vlastníkovi, když po nástupu bývalého manžela žalované jméno příjmení do výkonu trestu odnětí svobody zůstali u domu dva psi, o které se musela žalovaná rovněž starat až do vyřízení jejich nových majitelů. Žalovaná od okamžiku opuštění domu žila se svými dcerami v bytech, proto na pozemku domu ve obec zůstala například dětská trampolína, pro kterou neměla žalovaná možnost jiného umístění. Žalovaná již před podáním žaloby doručila žalobci kopii smlouvy o nájmu předmětného rodinného domu ze dne 30. 9. 2013 s úředně ověřenými podpisy účastníků smluvního vztahu, kdy nájemné podle této smlouvy činilo 1 000 Kč měsíčně, přičemž tato smlouva o nájmu rodinného domu byla uzavřená v době, kdy dům trvale neužíval jeho vlastník, bývalý manžel žalované jméno příjmení. Situace se však nedlouho po uzavření nájemní smlouvy změnila a vlastník nemovitostí začal dům a jemu náležející pozemky rovněž užívat, což výrazným způsobem snižovalo komfort, a především rozsah uživatelských práv žalované. Žalobkyně měla žalovanou jako nový vlastník nemovitosti informovat bez zbytečného odkladu o vzniku jejího vlastnictví k nemovitostem, kdy tato zásadní skutečnost měla primární význam pro příjemce nájemného vyplývajícího z nájmu nemovitosti realizovaného žalovanou, a případně s žalovanou sjednat nájemní vztah nájemní smlouvou uzavřenou mezi účastníky sporu. Žalobkyně měla plnou kontrolu nad stavem (protiprávním stavem), kdy žalovaná užívala společně se svými dvěma nezletilými dětmi předmětné nemovitosti na základě smlouvy s předchozím vlastníkem nemovitostí a tomuto hradila nájemné. Pokud byla žalobkyně jako nový vlastník nemovitostí pasivní a nyní požaduje po žalované za užívání předmětných nemovitostí, které užívala společně se svými dvěma nezletilými dětmi v dobré víře v platnost uzavřené nájemní smlouvy s původním vlastníkem, doplatit nájemné, lze spatřovat v takovémto chování žalobce značnou míru bezohlednosti předvídané v ustanovení .

3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná uzavřela dne 30. 9. 2013 s jméno příjmení, jako tehdejším vlastníkem pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům a pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, vše v katastrální uzemí, územní celek, nájemní smlouvu, kterou byly žalované pronajaty všechny zmíněné nemovitosti na dobu neurčitou, za sjednané nájemné ve výši 1 000 Kč měsíčně. Žalovaná uzavřela s jméno příjmení dne 31. 5. 2014 manželství, které bylo rozvedeno dne 18. 7. 2016 rozsudkem Okresního soudu v Opavě č. j. číslo jednací. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. číslo jednací ze dne 6. 5. 2016 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č. j. číslo jednací ze dne 14. 12. 2016 byla rozhodnuto o propadnutí části majetku jméno příjmení, mezi který patřily nemovitosti, k nimž měla žalovaná sjednanou nájemní smlouvu, a tyto tak nabyla žalobkyně. Žalovaná užívala nemovitosti v období od nabytí vlastnického práva žalobkyně k těmto nemovitým věcem, tedy v době od 14. 12. 2016 do 19. 8. 2018, když dne 20. 8. 2018 došlo k faktickému převzetí předmětných nemovitostí žalobkyní.

4. Po právním zhodnocení skutkového stavu podle ust. , , , , ve spojení s právními závěry přijatými v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 19. 5. 2009 soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela ještě před uzavřením manželství s jméno příjmení, jako vlastníkem nemovitosti, platnou nájemní smlouvu, soud se musel zabývat jako právně významnou otázkou, zda tato smlouva uzavřením manželství s vlastníkem nemovitosti zanikla, jak dovozovala žalobkyně, či nikoliv. I vzhledem k závěrům citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu soud učinil závěr, že nájemní smlouva žalované k předmětným nemovitostem nezanikla uzavřením manželství s vlastníkem nemovitostí, neboť žalovaná měla (ke dni uzavření manželství) platně exitující závazkové právo užívat nemovitosti, které svým obsahem omezovalo v užívání nemovitosti jejího vlastníka, na toto závazkové právo a jeho trvání neměl žádný vliv případný vznik práva vlastníka nemovitosti (jméno obec) užívat nemovitosti uzavřením manželství se žalovanou a jeho možný zánik po rozvodu manželství, když nad rámec právně významného hodnocení soud dodává, že dle jeho názoru společný nájem podle ust. jméno příjmení nemohl vzniknout z důvodu splynutí práva užívacího jako manžela nájemkyně a povinností vlastníka nemovitostí umožnit užívání nemovitostí a jeho právo tak bylo pouze prosté užívací právo odvozené od práva žalované. Vzhledem k existenci výlučného nájemního práva žalované k nemovitostem, nebyly splněny podmínky vzniku práva bydlení žalované podle ust. odvozené od práva jejího manžela jako vlastníka nemovitosti, protože jméno příjmení ke dni uzavření manželství neměl z výše uvedených důvodů výhradní právo umožňující mu v domě bydlet.

5. Protože nájemní smlouva k nemovitostem nezanikla, měla žalovaná povinnost hradit za užívání nemovitostí nájemné ve sjednané výši 1 000 Kč měsíčně, což v období od 14. 12. 2016 do 19. 8. 2018, kdy již byla vlastníkem nemovitostí žalobkyně, která nastoupila do pozice pronajímatele, ve vztahu k žalobkyni neučinila, soud proto žalovanou zavázal k úhradě dlužného nájemného žalobkyni za zmíněné období, které činí částku 20 194 Kč a to spolu s úrokem z prodlení dle ust. plynoucího za dobu od 1. 8. 2018 (jak v žalobním návrhu požadovala žalobkyně), protože splatnost měsíčního nájemného byla ve smlouvě sjednána vždy do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné platí, tedy nájemné za srpen 2018 (jako poslední měsíc užívání a tedy i všechny předcházející měsíce) bylo splatné do 31. 7. 2018, když výše požadovaných úroků z prodlení je určena v souladu s ust. Vzhledem k přijatému právnímu hodnocení soud žalobu ve zbývající části, kdy se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 342 151 Kč, spolu s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 240 921 Kč za dobu od 1. 8. 2018 do zaplacení a s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 101 230 Kč za dobu od 1. 11. 2018 do zaplacení, zamítl, neboť vzhledem k existujícímu právnímu titulu k užívání nemovitostí nebyly splněny zákonné podmínky pro uložení povinnosti žalované z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí bez právního důvodu za cenu obvyklou v místě a čase.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn dle ust. , (dále jen ) a tím, že účastníci se náhrady nákladů řízení výslovně vzdali.

7. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť se tohoto práva účastníci řízení po vyhlášení rozhodnutí výslovně vzdali.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí.