Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 65/2022-58
Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem Mgr. Davidem Neradem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 116 075 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 23 280,04 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94 272 Kč
s úrokem ve výši 6,97 % ročně
z částky 100 000 Kč od 31. 3. 2021 do 29. 4. 2021,
z částky 97 136 Kč od 30. 4. 2021 do 1. 6. 2021,
z částky 94 272 Kč od 2. 6. 2021 do zaplacení
a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 94 272 Kč od 3. 4. 2022 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci toho rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky o 21 803 Kč vyšší, částky 23 280,04 Kč, zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 116 075 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 59,19 % ročně z částky 100 000 Kč od 31. 8. 2021 do 21. 9. 2021 ve výši 3 485,02 Kč a smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 100 000 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však
do doby, kdy úrok dosáhne částky 288 691 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 181,39 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94 272 Kč s úrokem ve výši 6,97 % ročně z částky 100 000 Kč od 31. 3. 2021 do 29. 4. 2021, z částky 97 136 Kč od 30. 4. 2021 do 1. 6. 2021, z částky 94 272 Kč od 2. 6. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 94 272 Kč od 3. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci toho rozsudku. II. Žaloba se zamítá, pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky o 21 803 Kč vyšší, částky 23 280,04 Kč, zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 116 075 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 59,19 % ročně z částky 100 000 Kč od 31. 8. 2021 do 21. 9. 2021 ve výši 3 485,02 Kč a smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 100 000 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 288 691 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 181,39 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 116 075 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 116 075 Kč od 31. 8. 2021, dále zaplacení částky 23 280,04 Kč, úroku ve výši 59,19 % ročně z částky 100 000 Kč od 31. 8. 2021 do 21. 9. 2021 ve výši 3 485,02 Kč a úroku ve výši 8,25 % z částky 100 000 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení (maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 288 691 Kč), jež představují nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 30. 3. 2021.
2. Svůj celkový nárok žalobkyně odůvodnila a vyčíslila následovně:
3. Nárok na zaplacení smluvních pokut vznikl podle bodu 6.1. smlouvy o úvěru v celkové výši 998 Kč před zesplatněním v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením dvou splátek; v návaznosti na to žalobkyně nárokuje náhradu nákladů v souvislosti s prodlením za nezaplacené 2 splátky po 200 Kč podle bodu 6.2. smlouvy o úvěru v celkové výši 400 Kč;
4. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3. smlouvy o úvěru, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 3 splatné 23. 6. 2021. K datu 29. 8. 2021 tak podle žalobkyně došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy o úvěru se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 114 677,42 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru;
5. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny až do úplného zaplacení;
6. Povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou měla žalovanému vzniknout na základě budu 6.5. smlouvy o úvěru v důsledku nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru (tedy ode dne 31. 8. 2021 až do jejího úplného zaplacení). Žalobkyně tuto smluvní pokutu však požaduje pouze k datu vyhotovení žaloby (21. 3. 2022) v celkové výši 23 280,04 Kč. V bodě 2.2. smlouvy o úvěru pak bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původně nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.
7. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a na jednání konané dne 14. 6. 2022 se bez omluvy nedostavil.
8. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
9. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:
10. Dne 30. 3. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr ve 42 měsíčních splátkách po 5 728 Kč. Celkem se tedy žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit částku 240 576 Kč. Úrok za dobu trvání smlouvy byl sjednán ve výši 59,19 % ročně. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr činila 79,29 % (zjištěno z „návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru“ č. číslo).
11. Částka 100 000 Kč byla na účet žalovaného č. bankovní účet (viz potvrzení o zřízení účtu č. l. 28) poukázána dne 31. 3. 2021 (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru č. l. 21).
12. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřena (zjištěno z hodnocení klienta ze dne 30. 3. 2021 a výpisů záznamů z registrů SOLUS a NRKI).
13. Žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem částku 5 728 Kč s tím, že 29. 4. 2021 a 1. 6. 2021 byla uhrazena částka 2 864 Kč (viz Karta klienta na č. l. 30 spisu). Od té doby neuhradil žalovaný ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 1. 3. 2022.
14. Z veřejného výpisu z ARAD – systému časových řad České národní banky se podává, že průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v měsíci březnu 2021 činila 6,97 %.
15. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 občanského zákoníku).
17. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku).
20. Soud při aplikaci shora citovaných ustanovení občanského zákoníku na tento případ dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků ve smlouvě o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům, a smlouva o úvěru je proto ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 a § 576 občanského zákoníku v této části absolutně neplatná. Ujednání, aby žalobkyně úvěrující žalovaného částkou 100 000 Kč obdržela za 42 měsíců celkem částku 240 576 Kč, je podle názoru soudu zjevně nepřiměřené, neodpovídající běžnému úvěrovému vztahu, a to i přes to, že žalobkyně je nebankovní institucí. Ani v případě nebankovní instituce totiž není možné připustit sjednání úroku v uvedené výši jako ještě odpovídající dobrým mravům. V této souvislosti se připomíná, že průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v měsíci březnu 2021 činila 6,97 %.
21. Pokud se jedná o právo žalobkyně na zaplacení smluvních pokut a související náhrady nákladů, pak žalobkyni toto právo nenáleží, jelikož výše jednotlivých dílčích splátek (za jejichž neuhrazení by měla žalobkyně na smluvní pokutu nárok) s ohledem na celkovou nepřiměřenou částku, která měla být z titulu předmětné smlouvy žalovaným žalobkyni splacena, byla také nepřiměřená, odporující dobrým mravům, a tedy neplatná. Žalobkyni tedy svědčí pouze právo na vrácení jistiny úvěru ponížené o žalovaným uhrazené splátky a zaplacení přiměřených úroků, tedy obvyklých úroků požadovaných za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka, nikoliv nárok na smluvní pokutu v důsledku nedodržení splátek, jež byly zároveň splátkami nepřiměřeně vysokého úroku. Bylo-li neplatné ustanovení o výši úroků (byť oddělené od úvěrové smlouvy), musela být v takovém případě neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinnosti žalovaného trestané smluvními pokutami nebo poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám (viz rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2021, č. j. 8 Co 440/2021-98).
22. Na základě shora uvedených důkazů soud uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil dlužnou jistinu úvěru ve výši 94 272 Kč, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně mu úvěr poskytla a žalovaný jej ani přes výzvu řádně nesplatil. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný úvěr nezaplatil, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. Současně byla žalovanému uložena povinnost zaplatit přiměřené úroky (obvyklé úroky požadované bankami za úvěry poskytované v době uzavření smlouvy) z dlužné částky úvěru, tak jak byl postupně umořován (viz Karta klienta na č. l. 30 spisu).
23. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.
24. Jelikož je neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři – ujednání o jednotlivých splátkách (viz odst. 21), znamená to, že nedošlo ke sjednání doby splatnosti úvěru, a žalovaný byl proto podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku poskytnuté peněžní prostředky povinen vrátit do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Za takovou žádost je v daném případě třeba považovat až předžalobní výzvu ze dne 1. 3. 2022, která byla žalovanému doručena dne 2. 3. 2022 (žalovaný zmařil její doručení). Žalovaný byl tedy povinen úvěr vrátit do 2. 4. 2022 a od 3. 4. 2022 je v prodlení. Pokud jde o dřívější výzvy k zaplacení, pak soudu nebylo nijak doloženo, že byly skutečně doručeny (viz výzva ze dne 2. 5. 2022 na č. l. 43 a vyjádření žalobkyně ze dne 9. 5. 2022 na č. l. 45).
25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Při poměřování úspěchu ve věci je dle přesvědčení soudu nezbytné přihlédnout nejen k jistině a smluvní pokutě, nýbrž i k požadovanému příslušenství pohledávky představovanému úrokem a úrokem z prodlení, jelikož úspěch ve věci je nutné posuzovat ohledně celého předmětu sporu (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Promítnuto do poměrů dané věci to znamená, že žalobkyně se domáhala zaplacení částky 116 075 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 31. 8. 2021 do zaplacení, který, je-li kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku (14. 6. 2022), činí 7 784,98 Kč, dále pohledávky ve výši 23 280,04 Kč, úroku ve výši 59,19 % ročně z částky 100 000 Kč od 31. 8. 2021 do 21. 9. 2021 ve výši 3 485,02 Kč, a úroku ve výši 8,25 % z částky 100 000 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení, jenž kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku činí 6 012,33 Kč Celkem se tedy žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku domáhala zaplacení sumy 156 637,37 Kč. Přiznána jí byla jistina ve výši 94 272 Kč, úrok ve výši 6,97 % ročně, který by kapitalizovaný činil 7 989,79 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně, jenž by, pokud by byl kapitalizován, činil 2 215,39 Kč. Reálně bylo tedy žalobkyni přiznáno 104 477,18 Kč a její úspěch ve věci tedy činil 66,7 %. Ke kapitalizaci úroků ke dni vyhlášení rozsudku soud přistoupil s odkazem na ustanovení § 154 odst. 1 občanského soudního řádu a v souladu s názorem Ústavního soudu vysloveným v nálezu sp. zn. I. ÚS 2717/08. S ohledem na výše uvedené, tak soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci pouze částečný úspěch, náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 33 % plné náhrady nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 968 Kč, z odměny zástupkyně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a účast u jednání soudu) po 6 700 Kč za jeden úkon právní služby podle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), a ze tří tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Cestovné zástupkyně žalobkyně na jednání soudu dne 14. 6. 2022 z obec do obec a zpět, při ujetých celkem 90 km, průměrné spotřebě vozidla podle technického průkazu 10,5 litru benzínu /100 km, vyhláškové ceně benzínu Natural 95 (podle ustanovení § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) za 1 litr 44,50 Kč a sazby 4,70 Kč za 1 km základní náhrady za používání silničního motorového vozidla činí 844 Kč. Zástupkyni žalobkyně pak v souvislosti s cestou na jednání soudu a zpět podle ustanovení § 14 advokátního tarifu náleží rovněž náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby (4 započaté půlhodiny po 100 Kč) ve výši 400 Kč. Žalobkyni soud přiznal i náhradu odpovídající 21 % DPH ve výši 4 671 Kč Náklady řízení celkem činí 33 883 Kč, 33% podíl pak odpovídá částce 11 181,39 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Prachaticích.
Nebude-li podle tohoto rozsudku řádně a včas plněno, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.