Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 151/2022-30
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 530 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, a to do 49 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 530 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, a to do 49 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, jízdného 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč a úroku z prodlení do zaplacení jak v I. výroku shora, za použití prostředku hromadné přepravy osob žalobkyně žalovanou dne datum (tramvajová linka 8) bez předložení platného dokladu o zaplacení jízdného při přepravní kontrole cestujících.
3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, na adrese trvalého pobytu jí bylo doručeno náhradním způsobem, obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. Soud ani jinou adresu žalované nezjistil (aby žalovanou informoval o platební povinnosti i v případě, že svou doručovací adresu neaktualizovala a o rozsudku s platební povinností by se nemusela dozvědět včas natolik, aby případně předešla zahájení exekuce).
4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Zápisem o provedené přepravní kontrole žalobkyně prokázala, že žalovaná, identifikovaná občanským průkazem č. tel. číslo (s výhradou nečitelnosti některých číslic), cestovala prostředkem hromadné přepravy osob (linka 8 v 8.00 hodin u stanice anonymizováno) a neprokázala se na výzvu jízdním dokladem. Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně prokázala stanovení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tarifem prokázala výši základního běžného jízdného beze slev ve výši 30 Kč (obojí vzhledem k počtu těchto řízení je pro soud notorieta). Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem ze datum, že vypracoval kvalifikovanou předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. a tuto zaslal (č. l. 19) do dispoziční sféry žalované (na adresu dle hlášenky).
5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle § 37 odst. 4 až 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, podle § 3, § 7,
§ 15, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, to vše ve znění účinném v době, kdy žalovaná cestovala městskou hromadnou dopravou, provozovanou žalobkyní. Žalované vznikla nástupem do dopravního prostředku žalobkyně povinnost uhradit jízdné a po odhalení revizorem žalobkyně dále povinnost uhradit přirážku k jízdnému. Žalobě proto soud mohl v plném rozsahu vyhovět I. výrokem shora a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který žalobkyně stanovila co do sazby v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 200 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Důvod ke krácení náhrady nákladů řízení soud neshledal ani vzhledem k řízení mezi týmiž účastníky ve sp. zn. 27 C 62/2022, neboť tam projednaný nárok byl uplatněn bez otálení dříve, než vznikla projednávaná pohledávka, žalobkyně tak již nemohla pohledávky uplatnit společně.
7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a s ohledem na počet závazků a exekučních řízení žalované je zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalované tak zjevně nehraje hlavní roli. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované (před následky jeho vlastní pasivity) přiměřeně navýšil lhůty k plnění, aby měla reálnou příležitost případně pohledávky uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod.
8. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaná nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.