Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 168/2022-19
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 4 672,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 4 672,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 310,77 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 4 672,85 Kč od 31. 8. 2021 do 29. 9. 2021, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 4 672,85 Kč od 10. 9. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 4 672,85 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 4 672,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 310,77 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 4 672,85 Kč od 31. 8. 2021 do 29. 9. 2021, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 4 672,85 Kč od 10. 9. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 4 672,85 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu částky 4 672,88 Kč s příslušenstvím z titulu žalovanou dosud nevrácených peněžních prostředků, které byly žalované žalobkyní poskytnuty z titulu jimi uzavřené smlouvy o úvěru.
Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
Žalobkyně projevila vůli uzavřít s žalovanou dohodu o tom, že žalobkyně (mimo jiné) na požádání a ve prospěch žalované poskytne této žalované, a to i opakovaně po blíže nespecifikovanou dobu, peněžní prostředky až do výše 5 000 Kč, a že žalovaná tyto žalobkyní poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí úrok ve výši 18,9 % z žalobkyní poskytnutých peněžních prostředků ročně.
Podle § 546 zákona č. 99/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), platí, že právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.
Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.
Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen "nabídka") musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.
Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.
Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
S ohledem na učiněný závěr o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že žalobkyně sice vypracovala písemný návrh na uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou, a to ve výše uvedeném znění, avšak v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento návrh žalobkyně přijala, resp. že žalovaná jakýmkoliv způsobem projevila vůli uzavřít s žalobkyní jí navrhovanou smlouvu o úvěru (či jinou smlouvu v jakémkoli znění). Jinými slovy řečeno, z žádných soudu předložených listinných důkazů soud nezjistil jakýkoliv projev žalované, ze kterého by bylo možno usuzovat na její vůli uzavřít s žalobkyní smlouvu o úvěru o jí tvrzeném obsahu, resp. přijmout její návrh na uzavření takové smlouvy. Uvedený závěr platí i pro samotné listin y obsahující předmětný návrh na uzavření smlouvy žalobkyně, ve kterých je u jména žalované uvedeno„ podepsáno v mobilní aplikaci zadáním vstupního hesla“, když ani tato skutečnost, tedy, že by žalovaná prostřednictvím (jakkoliv blíže nespecifikované) mobilní aplikace projevila svoji vůli uzavřít projednávanou smlouvu, resp. akceptovat návrh žalobkyně, a to zadáním (rovněž jakkoliv blíže nespecifikovaného) vstupního hesla.
Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by s žalovanou uzavřela v žalobě tvrzenou úvěrovou smlouvu, a to ačkoliv k tomu byla ve smyslu § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o. s. ř. “), povinna. Následkem nesplnění takové povinnost je zásadně stav objektivní nejistoty ohledně žalobkyní tvrzené skutečnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.
Soud nemohl tvrzený vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudit ani jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., neboť v řízení nebyla prokázána ani skutečnost, že by žalobkyně žalované poskytla částku ve výši 4 672,88 Kč Ani v tomto ohledu nemohl soud z výše uvedených důvodů poskytnout žalobkyni potřebné poučení.
Na základě všech shora uvedených skutečností tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.