Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 168/2022-81
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 281 317,41 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 263 446,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky:
-) 371 435,10 Kč od 2. 10. 2019 do 29. 11. 2019,
-) 371 435,10 Kč od 30. 11. 2019 do 27. 12. 2019,
-) 371 435,10 Kč od 28. 12. 2019 do 29. 1. 2020,
-) 371 435,10 Kč od 30. 1. 2020 do 25. 2. 2020,
-) 365 709,02 Kč od 26. 2. 2020 do 26. 3. 2020,
-) 359 335,64 Kč od 27. 3. 2020 do 14. 5. 2020,
-) 355 155,89 Kč od 15. 5. 2020 do 29. 6. 2020,
-) 350 556,24 Kč od 30. 6. 2020 do 20. 7. 2020,
-) 342 989,69 Kč od 21. 7. 2020 do 17. 8. 2020,
-) 336 164,25 Kč od 18. 8. 2020 do 29. 9. 2020,
-) 330 942,46 Kč od 30. 9. 2020 do 27. 10. 2020,
-) 324 005,52 Kč od 28. 10. 2020 do 26. 11. 2020,
-) 317 218,58 Kč od 27. 11. 2020 do 30. 12. 2020,
-) 310 783,77 Kč od 31. 12. 2020 do 27. 1. 2021,
-) 303 660,25 Kč od 28. 1. 2021 do 26. 2. 2021,
-) 296 671,55 Kč od 27. 2. 2021 do 27. 4. 2021,
-) 292 555,55 Kč od 28. 4. 2021 do 28. 6. 2021,
-) 288 551,32 Kč od 29. 6. 2021 do 27. 7. 2021,
-) 281 317,41 Kč od 28. 7. 2021 do 22. 9. 2021,
-) 276 617,9 Kč od 23. 9. 2021 do 14. 10. 2021,
-) 268 629,53 Kč od 15. 10. 2021 do 14. 12. 2021, spolu s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 263 446,15 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 263 446,15 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.
II. Řízení o částku 30 600 Kč se zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 263 446,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky:</b> <b>-) 371 435,10 Kč od 2. 10. 2019 do 29. 11. 2019,</b> <b>-) 371 435,10 Kč od 30. 11. 2019 do 27. 12. 2019,</b> <b>-) 371 435,10 Kč od 28. 12. 2019 do 29. 1. 2020,</b> <b>-) 371 435,10 Kč od 30. 1. 2020 do 25. 2. 2020,</b> <b>-) 365 709,02 Kč od 26. 2. 2020 do 26. 3. 2020,</b> <b>-) 359 335,64 Kč od 27. 3. 2020 do 14. 5. 2020,</b> <b>-) 355 155,89 Kč od 15. 5. 2020 do 29. 6. 2020,</b> <b>-) 350 556,24 Kč od 30. 6. 2020 do 20. 7. 2020,</b> <b>-) 342 989,69 Kč od 21. 7. 2020 do 17. 8. 2020,</b> <b>-) 336 164,25 Kč od 18. 8. 2020 do 29. 9. 2020,</b> <b>-) 330 942,46 Kč od 30. 9. 2020 do 27. 10. 2020,</b> <b>-) 324 005,52 Kč od 28. 10. 2020 do 26. 11. 2020,</b> <b>-) 317 218,58 Kč od 27. 11. 2020 do 30. 12. 2020,</b> <b>-) 310 783,77 Kč od 31. 12. 2020 do 27. 1. 2021,</b> <b>-) 303 660,25 Kč od 28. 1. 2021 do 26. 2. 2021,</b> <b>-) 296 671,55 Kč od 27. 2. 2021 do 27. 4. 2021,</b> <b>-) 292 555,55 Kč od 28. 4. 2021 do 28. 6. 2021,</b> <b>-) 288 551,32 Kč od 29. 6. 2021 do 27. 7. 2021,</b> <b>-) 281 317,41 Kč od 28. 7. 2021 do 22. 9. 2021,</b> <b>-) 276 617,9 Kč od 23. 9. 2021 do 14. 10. 2021,</b> <b>-) 268 629,53 Kč od 15. 10. 2021 do 14. 12. 2021, spolu s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 263 446,15 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 263 446,15 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.</b> <b>II. Řízení o částku 30 600 Kč se zastavuje.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 16. 9. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2019, kterou uzavřela s anonymizována dvě slova. příjmení uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo dne 26. 2. 2016 (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému finanční prostředky ve výši 494 024 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle smlouvy zavázal platit úrok ve výši 11,90 % p.a. a dále poplatky dle platného ceníku. Dle předmětné smlouvy je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve smlouvě. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se
s hrazením splátek do prodlení. Dle smlouvy o úvěru má banka právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy banky k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využila příjmení svého práva a prohlásila dne 7. 8. 2019 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný
k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 281 317,41 Kč na jistině dluhu a dále smluvní úrok 11,90 % p. a. z částky 281 317,41 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení 10 % p.a. z částky 371 435,10 Kč od 2. 10. 2019 do 29. 11. 2019, z částky
371 435,10 Kč od 30. 11. 2019 do 27. 12. 2019, z částky 371 435,10 Kč od 28. 12. 2019 do
29. 1. 2020, z částky 371 435,10 Kč od 30. 1. 2020 do 25. 2. 2020, z částky 365 709,02 Kč od
26. 2. 2020 do 26. 3. 2020, z částky 359 335,64 Kč od 27. 3. 2020 do 14. 5. 2020, z částky
355 155,89 Kč od 15. 5. 2020 do 29. 6. 2020, z částky 350 556,24 Kč od 30. 6. 2020 do 20. 7. 2020, z částky 342 989,69 Kč od 21. 7. 2020 do 17. 8. 2020, z částky 336 164,25 Kč od 18. 8. 2020 do
29. 9. 2020, z částky 330 942,46 Kč od 30. 9. 2020 do 27. 10. 2020, z částky 324 005,52 Kč od
28. 10. 2020 do 26. 11. 2020, z částky 317 218,58 Kč od 27. 11. 2020 do 30. 12. 2020, z částky
310 783,77 Kč od 31. 12. 2020 do 27. 1. 2021, z částky 303 660,25 Kč od 28. 1. 2021 do
26. 2. 2021, z částky 296 671,55 Kč od 27. 2. 2021 do 27. 4. 2021, z částky 292 555,55 Kč od
28. 4. 2021 do 28. 6. 2021, z částky 288 551,32 Kč od 29. 6. 2021 do 27. 7. 2021, z částky
281 317,41 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. Žalovaný uhradil pouze dne 29. 11. 2019 částku 10 000 Kč, dne
27. 12. 2019 částku 10 000 Kč, dne 29. 1. 2020 částku 10 000 Kč, dne 25. 2. 2020 částku
10 000 Kč, dne 26. 3. 2020 částku 10 000 Kč, dne 14. 5. 2020 částku 10 000 Kč, dne 29. 6. 2020 částku 10 000 Kč, dne 20. 7. 2020 částku 10 000 Kč, dne 17. 8. 2020 částku 10 000 Kč, dne
29. 9. 2020 částku 10 000 Kč, dne 27. 10. 2020 částku 10 000 Kč, dne 26. 11. 2020 částku
10 000 Kč, dne 30. 12. 2020 částku 10 000 Kč, dne 27. 1. 2021 částku 10 000 Kč, dne 26. 2. 2021 částku 10 000 Kč, dne 27. 4. 2021 částku 10 000 Kč, dne 28. 6. 2021 částku 10 000 Kč a dne
27. 7. 2021 částku 10 000 Kč.
2. Podáním ze dne 21. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Po podání žaloby uhradil žalovaný následující částky, a to dne 22. 9. 2021 částku 10 000 Kč, dne 14. 10. 2021 částku
10 000 Kč a dne 14. 12. 2021 částku 10 600 Kč. Uvedené platby žalobkyně započetla ve výši
17 871,25 Kč na jistinu, ve výši 12 728,75 Kč na úrok se sazbou 11,90 % p.a. Nadále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 263 446,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 371 435,1 Kč od 2. 10. 2019 do 29. 11. 2019, z částky 371 435,1 Kč od 30. 11. 2019 do
27. 12. 2019, z částky 371 435,1 Kč od 28. 12. 2019 do 29. 1. 2020, z částky 371 435,1 Kč od
30. 1. 2020 do 25. 2. 2020, z částky 365 709,02 Kč od 26. 2. 2020 do 26. 3. 2020, z částky
359 335,64 Kč od 27. 3. 2020 do 14. 5. 2020, z částky 350 556,24 Kč od 30. 6. 2020 do
20. 7. 2020, z částky 342 989,69 Kč od 21. 7. 2020 do 17. 8. 2020, z částky 336 164,25 Kč od
18. 8. 2020 do 29. 9. 2020, z částky 330 942,46 Kč od 30. 9. 2020 do 27. 10. 2020, z částky
324 005,52 Kč od 28. 10. 2020 do 26. 11. 2020, z částky 317 218,58 Kč od 27. 11. 2020 do
30. 12. 2020, z částky 303 660,25 Kč od 28. 1. 2021 do 26. 2. 2021, z částky 296 671,55 Kč od
27. 2. 2021 do 27. 4. 2021, z částky 292 555,55 Kč od 28. 4. 2021 do 28. 6. 2021, z částky
288 551,32 Kč od 29. 6. 2021 do 27. 7. 2021, z částky 281 317,41 Kč od 28. 7. 2021 do
22. 9. 2021, z částky 276 617,9 Kč od 23. 9. 2021 do 14. 10. 2021, z částky 268 629,53 Kč od
15. 10. 2021 do 14. 12. 2021 a úrok ve výši 11,9 % ročně z částky 263 446,15 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 263 446,15 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení ve výši 10 %.
3. Dne 16. března 2022 žalovaný telefonicky soudu sdělil, že se po dobu 1,5 roku zdržuje pracovně v Německu, co ČR jezdí občas. Nemá zde ale adresu, kde by mohl přejímat zásilky, stejně jako v Německu, žádal o zasílání korespondence na emailovou adresu. Pokusí se spojit se zástupcem žalobkyně a věc vyřídit mimosoudně.
4. V důsledku částečného zpětvzetí žaloby soud řízení o částku 30 600 Kč zastavil dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř.
5. K výzvě soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení, a to podáním ze dne 23. 6. 2022. Žalovaný se dle čl. 3 smlouvy o úvěru číslo ze dne 26. 2. 2016 zavázal dluh hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 033 Kč, a to vždy v 20. den každého kalendářního měsíce. Žalovaný výše uvedenou povinnost porušil a dostal se s hrazením splátek do prodlení, a to konkrétně za období číslo, číslo, číslo, číslo, číslo. Na základě neuhrazení uvedených splátek žalovaný naplnil čl. 8 písm. a) smlouvy a dostal se do prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce, a také do prodlení se splacením více než 2 splátek. Právní předchůdce žalobkyně měl tak dle čl. 8 písm. b) právo prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. K okamžité splatnosti celkového dluhu došlo ke dni 7. 8. 2019. Žalovanému bylo toto oznámení zasláno písemnou formou dopisu, a to doporučeně na adresu adresa
12. 8. 2019. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet následujícím způsobem: žádost byla poskytnuta přes pobočkovou síť. Klient na žádosti uvedl příjem ve výši 32 415 Kč. Pracovník banky příjem zkontroloval na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. příjmení dále mimo jiné ověřila pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík, že klient nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč. příjmení stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty
a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 9 173 Kč. Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu klienta stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu s ekonomickým modelem stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, klient musí vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak nákladům dle ekonomického modelu. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je tedy příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů klienta (které vychází z ekonomického modelu). Klient na žádosti uvedl splátky mimo ČS ve výši
10 662 Kč. příjmení dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: kontokorentní úvěr mimo ČS s limitem 30 000 Kč a s orientační splátkou 2 500 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), kreditní karta splátková mimo ČS s limitem 211 000 Kč a s orientační splátkou 10 550 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), osobní úvěr mimo ČS se splátkou 3 383 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), osobní úvěr mimo ČS se splátkou 912 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), hypotéční úvěr mimo ČS se splátkou 8 662 Kč, kreditní karta splátková mimo ČS s limitem 40 000 Kč a s orientační splátkou 2 000 Kč. Splátka nového úvěru činila 8 033 Kč. příjmení splátkové zatížení tedy činilo 18 695 Kč. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientovi zbylo 13 720 Kč k pokrytí životních nákladů klienta. Žalovaný na svůj dluh právnímu předchůdci žalobkyně uhradil celkem částku ve výši 319 446,83 Kč, která byla na dluh započtena dle čl. 3 smlouvy o úvěru.
6. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
7. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2019, přičemž postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno (viz smlouva
o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2019, seznam postoupených pohledávek, oznámení
o postoupení pohledávky ze dne 10. 10. 2019 včetně podacího archu ze dne 10. 10. 2019). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně (dále jen„ banka“) a žalovaným byla dne 26. 2. 2016 uzavřena smlouva o úvěru evidovaná pod číslo. Ve smlouvě je žalovaný identifikován osobními údaji, předmětná smlouva obsahuje závazek banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši
494 024 Kč nejpozději do 20. 2. 2024. Měsíční splátka bude činit 8 033 Kč, úroková sazba je
11,90 % ročně, RPSN 13,10 % ročně. Jedná se o spotřebitelský úvěr, tento bude použit na konsolidované dluhy ve výši 131 287 Kč, 9 680 Kč u právnická osoba, ve výši 221 550 Kč
u právnická osoba a 31 500 Kč u mBank S.A., tedy celkem na konsolidaci bude použito 394 024 Kč. Zbývající finanční prostředky může klient použít dle vlastního uvážení. Splatnost měsíční splátky je vždy 20. den každého kalendářního měsíce s první splátkou 21. 3. 2016 Cena za přijetí a posouzení úvěru činí 4 940 Kč, celková splatná částka je 775 960 Kč. Mezi účastníky bylo sjednáno pojištění úvěru ve výši 401 Kč měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy jsou VOP, dále pak ceník právnická osoba (viz smlouva o úvěru ze dne 26. 2. 2016, VOP, ceník právnická osoba). Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil formulář – nezávaznou žádost o poskytnutí úvěrového produktu, kde uvedl své osobní údaje s tím, že je svobodný, bezdětný, bydlí ve vlastním bytě (domě se zástavou), pracuje u právnická osoba od 1. 4. 2008, má pracovní poměr na dobu neurčitou, není vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Příjem ze zaměstnání činí 32 415 Kč, nemá splátky úvěru u právnická osoba, ani u jiných bank. Jedná se o konsolidaci, žádost je podepsána a datována (viz nezávazná žádost ze dne 26. 2. 2016). Za posledních 12 měsíců dosáhl žalovaný průměrné čisté mzdy ve výši 32 415 Kč a za poslední tři měsíce dosáhl žalovaný průměrné čisté mzdy ve výši 20 406 Kč (viz potvrzení právnická osoba a.s. ze dne 26. 2. 2016). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, v důsledku čehož banka přistoupila k zesplatnění úvěru, a to svým dopisem ze dne 7. 8. 2019, který byl žalovanému odeslán dne 12. 8. 2019 (viz rozhodnutí o zesplatnění ze dne 7. 8. 2019 a podací arch ze dne 12. 8. 2019). Žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán, a to předžalobní výzvou ze dne
15. 10. 2019, kterou byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 415 314,14 Kč s příslušenstvím, zásilka byla odeslána na adresu žalovaného (viz výzva k úhradě ze dne 15. 10. 2019, včetně podacího archu). Žalovaný úvěr čerpal v souladu se smlouvou, kdy dne 26. 2. 2016 došlo k založení úvěrového účtu, připsání částky 494 024 Kč, stejného dne došlo k úhradě ceny za vyřízení úvěru ve výši 4 940 Kč, následně došlo k úhradě konsolidovaných úvěrů. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaný průběžně úvěr splácel, k tíži účtu pak byly připisovány úroky, úroky z prodlení, poplatky, pokuty, cena za pojištění ve výši 401 Kč měsíčně. Dne 1. 10. 2019 došlo k odpisu jistiny ve výši
371 435,10 Kč (viz podklady pro soudní řízení žalobkyně). Před uzavřením smlouvy banka posuzovala úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný uvedl příjem k žádosti ve výši 32 415 Kč, což bylo zkontrolováno z doloženého potvrzení. Žalovaný v žádosti uvedl splátky mimo banku ve výši 10 662 Kč, přičemž banka dotazem na CCB zjistila, že žalovaný měl další úvěrové produkty mimo právnická osoba, se splátkami ve výši 2 500 Kč, 10 550 Kč, 3 383 Kč, 912 Kč,
8 662 Kč, 2 000 Kč, přičemž v rámci konsolidace byly konsolidovány splátky mimo poslední dvě splátky. Splátka nového úvěru činí 8 033 Kč a nové splátkové zatížení tedy činilo 18 695 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá žádné výdaje, banka v rámci svého interního ekonomického modelu stanovila výdaje na částku 9 173 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klienta zbývá pro životní potřeby 13 720 Kč (viz interní posouzení úvěruschopnosti klienta bankou).
8. Podle § 9 odst. 1 zák č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Mezi právním předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 494 024 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami po 8 033 Kč s úrokovou sazbou ve výši 11,90 % ročně, RPSN ve výši 13,10 % ročně. Jedná se o spotřebitelský úvěr, který byl použit na konsolidované dluhy ve výši 131 287 Kč a 9 680 Kč u právnická osoba, ve výši
221 550 Kč u právnická osoba a 31 500 Kč u mBank S.A., tedy celkem na konsolidaci bylo použito 394 024 Kč. Zbývající finanční prostředky mohl žalovaný použít dle vlastního uvážení. Cena za přijetí a posouzení úvěru činila 4 940 Kč, celková splatná částka je 775 960 Kč. Mezi účastníky bylo sjednáno pojištění úvěru ve výši 401 Kč měsíčně. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § číslo a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Věřiteli je zákonem uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně vycházela z průměrného čistého příjmu žalovaného ve výši 32 415 Kč za posledních 12 měsíců, přičemž průměrná čistá mzda žalovaného za poslední 3 měsíce byla o téměř 12 000 Kč měsíčně nižší a činila 20 406 Kč. Žalobkyně při vyhodnocování žádosti žalovaného o úvěr však vycházela ze mzdy vyšší a blíže se nezabývala tím, proč došlo k takovému výraznému poklesu mzdy žalovaného za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy, když pro splácení úvěru je důležitá pravidelná výše mzdy. Příjmy si pak žalobkyně ověřila z potvrzení zaměstnavatele. Pokud se týče výdajů žalovaného zde je situace jiná. Žalovaný uvedl, že nemá žádné výdaje, banka v rámci svého interního ekonomického modelu stanovila výdaje na částku 9 173 Kč. Splátka nového úvěru činila 8 033 Kč a nové splátkové zatížení tedy činilo 18 695 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klienta zbývá pro životní potřeby 13 720 Kč (viz interní posouzení úvěruschopnosti klienta bankou), přičemž banka pracovala s příjmem žalovaného za posledních 12 měsíců (32 415 Kč), avšak příjem žalovaného za poslední 3 měsíce byl nižší téměř o 12 000 Kč (20 406 Kč), což by znamenalo, že na pokrytí výdajů žalovaného zbývá částka 1 711 Kč, přičemž je nereálné, aby z této částky žalovaný hradil nezbytné životní výdaje, jako je strava, bydlení, cestové atd.
10. U jednání dne 13. 7. 2022 byl právní zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 118a odst. 3
o. s. ř. vyzván k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, když soud má za to, že toto své tvrzení listinnými důkazy založenými ve spise žalobkyně neprokázala, a to bezodkladně. Současně byl poučen o důsledcích následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně další dokazování nenavrhla. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti na straně žalovaného neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně a s odbornou péčí. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 494 024 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, jak bylo tvrzeno samotnou žalobkyní, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 319 446,17 Kč, žalobkyni ještě před podáním žaloby uhradil 180 000 Kč a po podání žaloby 30 600 Kč, tedy celkem 530 046 Kč. Žalovaný tudíž uhradil více, než mu bylo poskytnuto, a tudíž k bezdůvodnému obohacení na jeho straně nedošlo a žaloba byla v celém rozsahu jako nedůvodná zamítnuta.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když ve sporu byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však prokazatelně náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.